Vydařená sobota.
V pátek večer jsem přijel na kole domů a necítil se zrovna
dobře. Dokonce jsem zjistil, že mám teplotu. Další parametry jsem radší neměřil.
Usínal jsem s tím, že ráno uvidím zda jde o jev přechodný krátkodobý či nikoli.
Rodina to komentovala s tím, že se mám šetřit a že oni rozhodně nemusí a vstávat
opravdu nebudou. Ráno jsem se necítil o moc lépe a ani teplot aneodpovídala
uznávané normě. Přesto se mi podařilo dostat v půl deváté všechna kola i celou
rodinu na střechu respektive do auta a vyrazit do Plzně na Giro. Kupodivu jsme
dojeli včas odprezentovali 4 závodníky a ja vyrazil na náměstí. Z náměstí se
vyrazilo k ostrému startu na výpadovce na Prahu. Jak už to bývá při takovýchto
závodech k ostrému startu se jelo ostře. V této fázi i ve stoupání k TESCO jsem
si držel čelo na dohled. Stejně jako ještě krátce v terénu. Se zužujícími se
cestami se však pole natahovalo. První hodinu jsem se cítil dobře, i tempo
se mi zdálo pŕijatelné, zdálo se mi že lehce postupuji. Občas men nekdo předjel
z kopce, abzch ho pak já předjet do kopce - jaká změna proti silničím závodům,
kde v kopcích trpím - inu horské kolo je horské kolo. Během druhé hodiny se však
pohoda a lehkost vytratila a začal jsem spíše ztrácet. A už tu byl první bufet.
Vezl jsme jen jednu flašku (stejně se v terénu špatně pije) tak jsem do sebe
hodil na bufetu dva kelímky vodového ionťáku (snad). 200 m za bufetem men
napadlo, že jsme mohl doplnit i láhev, bzlo v ní nadně a dost hustého ionťáku.
Naśtěstí na 45 km má být dalśí občertsvení jak tvrdí spolujezdec ze skupinky.
Pozdéji říká, že už to mélo být. O chvíli pozdéji se dohaduje o rozhodujeme, že
je třeba vrátit a najít správnou odbočku. Se Ztrátou asi 10 minut se vracíme do
místa odbočení. Skutečně velice nenápadná. Hned na dalśí stojí dva pořadatelé a
ukazují. Kde však byl ten minulý? Před námi je had lidí ... v cíli jsme zjistil,
že 10 minut odpovídá 100 místům v pořadí. Pozitivní je, že zase zaćínám
předjíždét, neboť se pŕe de mne dostali ti co jsem již jednou předjel. Na druhé
občerstvovačce jsme také doplnil vodu, takže posledních 15km nemusím jet
nasucho. To by nemuselo vyjít. Cíl se blíží a postupně se spolu s několik
adalsśími propracovávám yase kupředu. cestu dojíždíme jezdce, z nichž nékteří se
přidávají. jsme yase u TESCO. Prudký sjezd radśí objíŽdím a kousek i sejdu.
Potom podél řeky. A už se blíží cílový prostor. Skupinka si 6 lidí jezdců. Jdu
dopředu. Sjeyd po kamenité suti. Ale co to ještě levá vracečka. Brzdím a nemám
odvahu na suti zatočit. V poslední fázi brždéní konćím v plůtku. Za zatáćkou
jsem se ztrátou konci skupinky. Tak to se tedy moc nepovedlo. Nu nevadí
každá zkušenost je dobrá.
David a Danilo dojeli v první desítce détských závodů, takže
byly spokojeni. Navíc jsme dvakrát bodovali v tombole. Takže lze říci - Vydařená
sobota.
