Akce Drásal 2011

Akce Drásal patří do kategorie iVelo bike marathon série. Datum: 2011-07-02.

Nejdelší varianta má délku 115 km.

Propozice :: Diskuze :: Celkové výsledky

Historie: 2006 :: 2007 :: 2008 :: 2009 :: 2010

• Honzis – kromě těch žeber máte ještě zlomenej klíček ...
  
  Bych nikdy neřek, jak suše a s úsměvem skoro od ucha k uchu lze sdělit vystrašenému pacientovi, že má teda zlomený jedno žebro a pak 3 další, ale to může bejt staršího data! a ještě klíček ... Dáme to vejš, ale neutahujte to moc, jsou tam ty žebra. Tak jo, dobrý, tady mi to podepište a přijďte ve čtvrtek. Levou? a jak se mám jako voblíknout? Je tam teplo, to je v pohodě
  Drásal - povodňový Drásal. Těšil jsem se do té doby, než jsem viděl páteční radar a fotky z Bystřice p/H., to už končila všecka p*del V expresu z Kolína to odsejpá, bohužel nad Hostýnskými vrchy černo a v Holešově u kina místní vypráví, že si jako na tvrďáky hrát nebudou - bahno je všude, jak vjedeš na ty louky, tak ... Hm, to mi ani elitní číslo 102 nepomůže. V zámecké zahradě stojí voda, bahna místy 5cm i víc a do toho koloproživoťáři staví stany, trať dojezdu se klikatí po podmáčených cestách - si nemohli odpustit??? Ojuknu náměstí, kde chcíp pes. Zapluju do čínskýho bistra, páč tam berou stravenky, tudíž kuřecí gyros s rýží, kofolu a jako bonus smažák s tatarkou v housce. Náležitě jsem se přežral a dal jsem Číňanovi ke 2stravenkám á 55Kč bůra, což bylo i s dýškem 1Kč Ubytovna V.I.P. - jednolůžák za 220kaček, na start 800m po rovině, super! Ve čtyři ráno leje, no to mi po ! V sedm jdu pro Garyho, nandám číslo, jedu krátký + krátký, jenom jsem se namazal krémem, abych nezmrz. S dresem už dopředu počítám jako s hadrem na čištění kola, k čemuž taky odpoledne dojde \
  Fotka týpků s cigárem, pak Hruška, další eliťáci a taky můj Gary, kterej je teda silně out, to je samý XTéčko nejmíň! 7:45, výjezd, držím si pozici kolem stovky - stopadesát, tepy držím na 160, v kopci se to ustálí, někoho předjedu, terén není až tak špatný. I sjezd do Rusavy v rámci možností. Moc neztrácím, všici jedou s respektem, aspoň tady kolem mě. Pod Grapy mě pár lidí bere na asfaltu, což je teda deptající, ale ve stojce je znectím, i když kleju na šaltr, neb mi skáče 21 i 24z pastorek a řadit z 18 na 28 je teda moc i na mě Nic, jsem nahoře, 32/28, pak přiložit a ještě pár dát. Pak chvilka tlačení a seznámení se s terénem - teče 10cm vody proti, vymleté šutry, jet se nedá. Pokorně slézáme, pak sjezd do Chvalčova, který moc nemusím a letos teda ještě opatrněji než normálně. Dole se mi zdá, že mám defekt, stavím, ale nic, zadek ok, tak se rozjedu a docvaknu si borce v asfaltovém úseku pod Tesák. Nechám velkou a ukážu jim, i tomu s Ninerem! Najíždíme na šotolinu, ještě je táhnu, v bahně už ztrácím, ale na bufetu jsem za 1:33, což se jeví jako hodně dobré! Dolít bidon, sežrat koláčky, tyčky do dresu a jet dál. Stáhnu babu v dresu Drásala, ale v technice je lepší a jde přes. Pak přichází sjezd - ona jede prostředkem, mně se to zdá nevhodné, pojedu víc zprava, je tam míň vody. Přibrzdím, pak nechám kolo jet, nasměruji řidítka a najednou předek letí vzhůru, do vrtule, já nekontrolovaně padám na strom. Ty woe, řach, au, au. Oklepu se - co je zlomenýho? Klíční kost? Ruka bolí, seberu kolo, biker se mě ptá, jestli jsem v pohodě - Jó, zařvu s troškou bolesti a opřu se o kolo. Je to v kosočtverci, co teď? Nemám ve zvyku balit, ale když jde o zdraví? Zkusím to, roztočím přední kolo - v klidu, zbytek ok, nasedám a v tom se vedle mě válí jinej týpek - ale spadnul do měkkýho. Něco tam muselo bejt - kořen? Tlačím či jedu 22/24-28, nálada je fuč, ztratil jsem možná 20míst, nevim, hodně. Tlačení je bolestivé, s rukou neradno hýbat, ale mohu brzdit, čímž se uspokojuji. To stačí Projíždím bufet, sjezd předrncám s jednou pěší vložkou. Dole na asfaltu jím, srovnávám se a říkám si, že ta ruka bude snad dobrá. Taky jsem si narazil zezadu žebra a lopatku, to mě limituje max při hlubokém dýchání, jinak se to dá. Stoupák, Lázy, někoho dojedu, na bufetu jídlo, čas asi 2:50h, to ještě nevypadá hrozně. Osamocení bikeři, to už moc míst neztratím, jen se dostat do Jarcové a pak to půjde, slunko svítí, to bude dobrý Houby, bahnenní lázně přichází, nemohu riskovat pád a rychlé korigování směru v bahně, tudíž jdu celý úsek pěšky a když mi zapadne noha do bahna nad kotník, tak jsem teda votrávenej na max K tomu mě bere asi 30lidí, co to rvou bahno nebahno. Sjezdík do Jarcové předem vzdávám, což je zase 20míst. Bufet projíždím, je tam nával a se skřípajícím řetězem jeud na samotku na větru pod stoupák po asfaltu. Předjíždím pár lidí, ale s tepama 150 jedu místy i 6-9km/h na 32/28 a mám co dělat, abych to vyjel. Ruka bolí, nemohu klofat ani jít ze sedla, což je dost limitující. Konečně technická pomoc - wapkou umyjí převody, namažou řetěz, já si vezmu kpž bidon a jedu na Troják. Přetahuju se s pár lidma, takže od Jarcové jsem vlastně rovnocenným soupeřem i když nemůžu moc intenzivně šlapat a můj bajk má cenu jen díky nové XT kazetě, řetězu a slušným plášťům Ruka si žádá pomalé pomahy, žádné velké drncáky, pomalu přehmatávat z rohů na gripy apod. Louka před Trojákem je děsná, dávám ji na 22/24-28, kazeta už chodí v pohodě a bowden od páček až k šaltru řadí za všech okolností 100%! To už musím dát, čas 5:05hod, opouštím Troják, kde prej byly před časem kroupy Foťák, ukazuju palec dolu, na šotolině dám velkou a zase pár lidí zmastím. Jelikož si nedávám tepově, tak mi nijak nedochází. V lese je bahna dost, hodně lidí jde stoupák pěšky, já to dávám v sedle! Žene mě to vpřed. Sjezd po ostré pravé jdu raději dole pěšky. Pak ale vyjedu Pardus, na 155tepů, ovšem ruka už bolí jako čert a ve sjezdech jsem marnej. Rusava, fronta, jedu dál, měl jsem kelímek na Pardusu, to musí stačit. Stoupák po hnusném povrchu jedu 32/28, dá mě jenom týpek z krátký, jinak ostatní furt mastím já Opatrně do Fryštáku, konec se blíží, neblbni! Dám si chleba s pomazánkou, tyčky do foroty naberu do dresu, vezmu bidon a teď se vytrápit na poslední HP. Borec v dresu Drásala upozorňuje na sjezd zničenej od lesáků, že to prej nejde. Ale, šlo, jen občas tam byla kolej od traktoru do výšky náby, no spíš hlavového složení Tam zaplout, tak nevim ... U Dubu, vezmu kelímek - do levý, já mám pravou chromou. Podařilo se, dám 22/28 a vyjedu Hrubou malíkovou! Teď ještě womrsk v bahně a písku. Občas jde někdo přes, páč vlaju za řidítky a když zapíchnu přední kolo po nábu a letím hlavou napřed, tak jsem hodně sprostej. Pak dolovat levou rukou bike a nasednout. Dá mě nějaká baba, starší chlápek, ale co, už je to dolů, už to mám v kapse, 18tý Drásal, budu ve výsledcích! Opatrně, říkám si, plynule koriguji rychlost, ze špalků neubylo skoro nic, skřípací řetěz nevnímám, už jsme dole, ruce vyklepaný, ale asi míň jak loni, to jsem měl křeče do prstů. Asfalt, zámecká zahrada, sjedu tu babu a ještě ji dám. Jsem prestižák a stejně je z krátký, žádní slitování! Je to za mnou, skoro 7h26minut, Hruška 4:48 , to mi hlava nebere. Slunko svítí, rychle se přesunu k wapce, pak luxusní ovocné knedlíky, kofola a zajít do stanu na ošetření. Paní se diví, že jsem s tím ramenem ještě jel, že to nevypadá dobře. Kdyžtak si dojděte na rentgen, kdyby vás to bolelo. Přichází další zrakvenej, já se jedu osprchovat, nemohu se skoro svlíct, s bolestmi a jen jednou rukou se dám dohromady, dresem utřu kolo, dojedu do Hulína. Zvedat kolo s brašnou do vagónu levou rukou je umění. Uf, jsem doma. Zejtra to vidim na pohotovost, jsem sice tvrďák a moc rád bych na Beskyda, ale tohle prostě nedám Ono toho bylo víc, jak už víte z úvodu ... Takže stačí vteřina a měsíc je, no však víte A kolo? Nevím, neviděl jsem ho ...