V sobotu večer po závodě v časovce do vrchu Knovíz koukám na net,zda se v neděli něco někde nejede v okolí Benešovska.Do těchto končin mě zavane rodinná dovolená.Vidím hned dvě akce.Jedna v extralize Masters a druhá silniční okruh na DA-BĚ.Obě pár kilometrů od sebe.Rozhoduji se pro DA-BU.Ráno rodinku odvezu k manželčiným rodičům a pokračuji na Petrovice.Cestou opět začíná malinko krápat a mě se vrací zážitek z Posázaví.Nenechám se odradit a dojíždím na náměstí do Petrovic.Nechávám zde auto a jdu hledat místo prezentace.Po chvilce blouzení nacházím ZŠ,kde se prezentuji a dívám se kolem zda neuvidím někoho známého.Moc lidí zde není a tak jdu k autu se převléci,abych se trochu rozjel.Nemám zde návleky a tak si musím vystačit jen z krátkým dresem.Je docela chladno,ale neprší.Při rozjíždění přeci jednu známou tvář vidím.Je to Tomáš Mařík.Spolu dojedeme na start.Je nás tu asi kolem 25 kousků a mezi trním tři růže.Poznávám jen jednu a to Lucku Kočí.
Start je v klidu a jedeme za zaváděcím autem od školy pomalu k náměstí,kde je místo ostrého letmého startu.Tempo je rozumné a dá se v pohodě akceptovat.Jen Tomáši Maříkovi se zdálo asi pomalé a odjíždí.Všechny to nechává v klidu,tak i mě.Proletíme obcí Kojetín a po odbočení na Hrazany ho dojíždíme.Zde se nachází nejtěžší kopec okruhu,který je zároveň i cílový.Snažím se být v čele a daří se.Do kopce najíždím z prvního fleku a točím a snažím se držet tempo.Sklon se zvedá nad 10% a já stále první.Po pár dalších metrech už vidím horizont a to mi pomohlo udržet tempo až na horu.Nechám balík předjet a jdu se vydýchat do háku.Je nás tu devět a zbytek pole nikde.V této skupince i přes zvyšující se tempo dojedu do Petrovic a hurá s nimi na další okruh.Před kopcem v Hrazanech zkouším tu samou taktiku co kolo před tím.Vypadá to dobře,ale sto metrů před horizontem mě pole začíná brát.Zvedli zadky a mě bylo jasné,že je zle.Z 18 K/m jsem ještě ve stoje na těch 22K/h zrychlil,ale na ně to v tom skoro 11% stoupání nestačilo.Po chvilce mi došlo a na hoře mám tak 20 metrů díru.Za mě se docvakne Tomáš Mařík a že prý to sjedeme.Díra se zvětšila na 100 metrů a zůstala tak až ke Krchovu,kde jsme skupinku měli opravdu na dostřel a zdálo se,že je docvakneme.Dle mého jsi toho všimli a opět se nám začali vzdalovat a po dalším výjezdu Hrazanského kopce už nebyli vidět.Smířeni,že tento závod pro nás končí se naše tempo malinko zvolňuje,že si můžeme chvílemi i povídat.Bohužel začalo pršet a celé dvě kola jedeme v pěkným chcaváku.Dojedeme pod cílový kopec,kde za to Tomáš vezme a dává mi 10 vteřin.Trať závodu je v celku pěkná,ale podle mě i dost výživná.Na těch 73km jsme nastoupali 1054m.Rychle se otáčím a jedu celý mokrý do Petrovic,kde na mě čeká suché oblečení.Posledních pár závodů v takovýchto podmínkách se začíná podepisovat na technice.Už před Knovízem mě zlobilo ložisko v předním kole a po dnešku v něm pěkně dře.Snad se to počasí umoudří a nebo se budu muset umoudřit já
