Mirek –
Za rok v první vlně
Král Šumavy MTB –jak to bude na trati vypadat jsem tušil celý týden, takže mě nic moc nepřekvapilo. Ale zase jsem před závodem nemohl spát, navíc v práci docela stres a i v týdnu se mě držela únavička a tak sobotní ráno jsem špatnej. Po startu jako obvykle pět kiláčků v čelní grupě, ale v prvním kopci vystupuju a valí se přes mě dost lidí. Nohy špatný, bolí, tepy vůbec nelezou nahoru, dostat je na 170 dá hodně práce, blbě se mi dýchá, zkrátka zase zataženej, jako už se mi to mnohokrát v závodech stalo. Nejede to, trápím se, v prudkých stojkách je to největší katastrofa. Musím udělat něco s posedem, asi sedlo trošku dopředu a výš, uvidím, jestli to pomůže, takhle to je špatný. Ale snažím se bojovat, když je mi jasný, že výsledek bude špatnej. Terén měkký, to ubírá hodně sil, kilometry vůbec nepřibývají, zkrátka dřina veliká. Hlavně stoupání na Keply, to bylo nekonečné trápení. Ale alespoň zatím neprší. Na bufetech nestavím, prvně až na 60.km, při slézání chytám křeč do stehna, beru pití a žeru tradičně sekanou. Dál už rezignuju na závodění, hlavně se dostat do cíle a hned se jede líp. Na Zhůří na 65km taky začíná chcát a v asfaltovém sjezdu při sedmi stupních je mi ukrutná zima. Ve stoupání po louce opět chytám křeč do stehna, takže chvíli pochoduju a pak už čekám, že to do cíle bude lehčí, loni tomu tak totiž bylo. Ovšem letos ani omylem, je bláta víc a víc a po spojení se střední trasou už je to katastrofa. . Bufety už vynechávám, pití stačí až do cíle, kolo stačí umýt v brodu. Trošku mi zvedá náladu, že pořád předjíždím lidi ze střední jak ve sjezdech tak i v blátě na rovině, tak zas nejsem až taková bajkerská nula, jak to vypadalo až do spojení tratí. Posledních asi 20km už je to boj s blátem , všechno rozbahněný, zadní brzda přestává brzdit, páka se propadá až ke gripu a jako bonbonek nakonec 4km před cílem trhám řetěz. Naštestí jsem ho v blátě našel, takže nýtování a ztráta asi 7,5 minuty, osm míst. Jako bonbonek nakonec poslední kilometr závodu je totálně promáčená louka, jak někdo psal, takhle vypadá rýžové pole. Nakonec 66.flek, v cíli 337 lidí, ale spousta to vzdala už před startem nebo na trati, tak málo lidí v cíli na dlouhé Král asi nepamatuje. Pak do auta, převlíct, kolo nechávám na dešti omoknout a v teple čekám, až to dobojuje Míra. Ten nakonec přijíždí s dobrou náladou, 190.místo, tak za rok už budeme v první vlně stát dva s CK Záluží na prsou. Výkon dneska špatný, mám na víc, nesedlo mi to, tak třeba zase za rok budu mít z výkonu dobrý pocit jako loni.
