Vendu –
BRDSKÝ VÍKEND PLNÝ SLUNCE A DLOUHÝCH TRATÍ – Aneb jak se zatavit ve dvou dnech
BRDSKÝ VÍKEND PLNÝ SLUNCE A DLOUHÝCH TRATÍ - Aneb jak se zatavit ve dvou dnech
Před 14 dny mi volala Mirinda, že na víkend 9.-10.6. bude mít nové kolo a ráda by ho pořádně zajela. Naplánovaly jsme si ambiciózní účast na sobotním Brdmanovi v Dobříši a nedělním Berounském maratónu - dlouhé trati. Týden před závody jsem ji, trochu neférově, vypověděla spoluúčast na MTBO s tím, že jedu s Daliborem. Miru nesehnala parťáka a v sobotu nezávodně testovala své krásné nové kolo GT Zaskar.
S informací, že v neděli jede Mirka dlouhou, jsem se ráno přihlásila také na 80km, pravda s lehkými pochybami, protože po sobotním Brdmanovi, kdy jsme točili nohama cca 4hodiny čistého času a najeli 67km, jsem nebyla úplně čerstvá a plná sil.
Hodinu po přihlášení, kdy se mi podařilo Mirindu sehnat, jsem zjistila, že ji chlebodárce Zentiva přihlásil na krátkou a opět si s ní nezazávodím.
Start všech kategorií byl na berounském náměstí, na kterém už od rána byla spousta lidí a stánků - u Nutrendu jsem si koupila pár gelů do zásoby.
V 10.00 odstartovaly dětské a juniorské kategorie, v 11.30 dlouhá a ve 12.10 krátká trať.
20minut před startem jsem začala kroužit po náměstí a říkala si, že jsem cvok a měla bych ležet u vody a ne se v takovém vedru hnát na 80km s převýšením 1500m. Na startovní čáru se postavilo 175 závodníků, z nichž 10 závod nedokončilo.
První 3km byl asfalt do kopce a závodní pole se v něm roztrhalo, bohužel utrhli i mě a visela jsem na chvostu a trápila se jak zvíře. Na 25km jsem konečně chytla rytmus do nohou a rozjela se. Celá trať byla hodně rychlá a až na pár prudších výjezdů a 2 hezké singltrail sjezdy, byla v podstatě velmi lehká. 800m před cílem okruhu se projížděl pověstný 65metrový brod přes Berounku, který byl v tom příšerném vedru osvěžující. Při nájezdu do druhého kola už jsem věděla, co mě čeká a mohla jet s větší razancí, kdybych nebyla vytuhlá i přes to, že jsem na každé občerstvovačce vzorně doplňovala bidon, pila, co se do mě vešlo a tlačila do sebe gely.
Na 45km začalo zlobit řazení a od 50km šly paradoxně hodit jen velká placka - velká kolečka a malá placka - malá kolečka, tudíž jsem ve výjezdech dřela jak soumar a v rychlých pasážích nemohla točit naplno. Posledních 30km jsem jela s pánem v dresu Merida, který křečoval a i do mírných kopců slézal z kola, což ukazuje, v jakém stavu jsem byla já, když jsem nebyla schopná mu příliš poodjet.
Poslední 3km byly de facto z kopce, tudíž mé utrpení se zmírnilo. Při druhém brodění jsem klopýtala jak postřelená srna a teprve při kolečku kolem náměstí jsem vyvinula vyšší rychlost, aby diváci a ostatní bikeři neviděli, jakou jedu kaši.
Šikovní hoši Parktůláci se s mým přesmykem mořili půl hodiny a nakonec ho spravili sikovkama.
80km vyhrál Martin Horák 2:33:48 s 5vteřinovým náskokem před Ivanem Rybaříkem. V ženách byla první Licia Čuříková v čase 3:14:16.
Můj čas 4:42:59, HR avg 163 a HR max 181 jasně ukazují, v jaké "formě" jsem jela.
