Akce Rytířov 2017

Akce Rytířov patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2017-03-11.

:: Mapa a profil :: Diskuze :: Foto

Historie: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016

• Dreamer – Od úsvitu do soumraku za 300
  
  Jak uz napovida titulek, poprve se mi povedlo najet 300km za jeden den. A pritom mohlo byt vsechno jinak! Budik v mobilu vecer prenastavuji na 5:50, ale zapominam ze je nastaveny pouze na pracovni dny a tak se probouzim o 20min pozdeji, kdyz uz se rozedniva. Snidani si moc neuziju a jen tak tak stiham metro na Haje, abych v 7h vyrazil vstric dnesnimu dobrodruzstvi s Kolikacem, Mlhosem a Honzou B. Prekvapenim neni konec, po pul hodine potkavame kolegy z prace Kubu a Radima, kteri me nepoznali, protoze nemam teamovy dres a ptaji se kluku jestli me neznaji. Opravdu velka nahoda a dukaz ze i Praha je nekdy vlastne mala! V Brandyse se kolegove odpojuji, protoze doma na ne cekaji se snidani. K nam se pripojuje zbytek skupiny a je nas kolem deseti. Mirime na legendarni kopec Rytirov a stejnojmennou vesnicku.
  
  Cesta ubiha svizne, mirnemu protivetru navzdory. Je sucho, slunce prosvita oblaky a teplota splha nekam k deseti stupnum. Zacina mi byt horko, protoze jsem se dost nabalil a ani rano nebyla moc zima. Ve skupine ta jizda opravdu utika uplne jinym tempem nez kdyz clovek jede sam a tam kdyz jsme v Usti nad Labem po nejakych 4h, ani mi to neprijde. U benzinky davam vanilkove espresso, nekdo dava parek v rohliku, energetak semtex, tycinky marsky, proste co ma kdo rad. Ja krome kafe planuju vystacit s obsahem mych kapes, kde mam asi ctyri tycinky a banan. Neodpustim si tradicni popojizdeni, kdyz zbytek skupiny travi u pumpy vice casu nez je nutne, ale jen at si to uziji, jeste nas toho ceka hodne.
  
  Pred Decinem zahybame doprava a je tu vrchol dne, premie na Rytirov. Kolikac podle hesla komu se neleni, tomu se zeleni za to bere hned odspoda, za nim Turista a tak jakmile poznam ze jejich usili je mysleno vazne, vydam se za nimi. Docvaknu si je a za nami nikdo, zbytek skupiny se evidentne nehodla souboje o premii ucastnit. Kolikac jede neskutecne dobre, Turista v pulce kopce trochu zacne ztracet. Pred odbockou na Rytirov jeste trochu pridam a i Kolikac zacne ztracet, presto si zaslouzi moje podekovani, vetsi intenzitu jsem letos nejel a musel jsem jet az nahoru uplne nadoraz. Takze jsem si to uzil, ono je ve finale jedno kdo byl na jake ceduli prvni, jde o ten pocit dobre odvedene prace. Brzy dorazi i zbytek, udelame teamove foto, rozloucime se s pani v roubence, zahledneme posledni zbytky snehu a mirime zpet do polabskych nizin.
  
  To uz se deje vetsinou s vetrem v zadech, coz v kombinaci s klesavym profilem znamena ze se jede hodne rychle a muj zimak se zimni kazetou ma co delat, aby se udrzel v baliku. Jeste vic trpi Honza B. ale vim ze se tempo zase zvolni, i kdyz to trvalo docela dlouho. V nohach uz mame nekam k 6h jizdy a sily zacinaji ubyvat, stejne jako obsah mych kapes. Nachazim hroznovy cukr ktere se ted hodi. Cesta vede krasnou asfaltkou v malebnem udoli a brzy jsme ve Steti. Tam uz vsichni vyhlizime druhou dnesni benzinku a scenar se opakuje, kazdy si dava na co ma chut. Mne zbyvaji jeste dve tycinky, tak si jen naleju trochu coly do kelimku. Pokracujeme dal, pekne pokecam nejen o cyklokrosu s reprezentantem Davidem Jarym, ktery s nami dnes vyrazil. V Melniku nestavime, Turista nez se s nami rozlouci jede posledni bolavou spici, z ktere dostavam hladak a tak po odboceni radeji hlasim ze se mi chce na zachod, aby se na chvili zastavilo. Davam i posledni tycku Flapjack a hned citim jak se mi vraci energie.
  
  Domotame se s klukama do Prahy, Kolikac dotaci na 250, doprovodim Mlhose do Kunratic a kdyz dorazim na Kacerov, mam asi 266 km, tolik jsem dal pred rokem kdyz jsme na Rytirov jeli. Jenze je teprve 17h, do zapadu slunce hodina, citim se najednou docela sveze. Nenapadne me nic lepsiho nez si dat jeste cyklostezku, nejak to dopadne. Dopada to tak, ze se mi cyklocomputer vypne. Tak co ted? Ani nevim kolik jsem najel, ani nevim jestli se mi zaznam ulozil, prepada me zoufalost, ale pak si reknu ze vlastne o nic nejde a zacnu premyslet, jak se cti dojet k tomu cislu 300. Nejdriv pustim nahravani ve Strava appce v mobilu. Pak zkusim zapnout cyklocomputer a vida, zaznam se ulozil, vidim tedy i najete km, coz mi staci ke stesti a nechavam tentokrat uz definitivne garmina aby se vypnul.
  
  Prichazi dejavu dnesniho dne, pred Zbraslavi me dojede Ruda Novak a natesene hlasi, ze jede letos poprve a uz ma asi 55 km. To je snad sen, zda se mi to nebo ne? Jen prohodim ze jako pekny a ze ja dojizdim do 300. Nevim co si o me Ruda v ten moment asi pomyslel. Loucime se protoze na nej ceka rodina. Domotam se domu, uz je vlastne tma, sedma hodina vecerni se blizi, ale stejne tak i konec meho celodenniho pobytu na cerstvem vzduchu. Horka vana ze me udela opet cloveka a vysledny pocit je jako po nejvetsich maratonech v lete. Magicka hranice padla a to mame teprve brezen. Dnesni den byl sen!
  
  
• Kolíkáč – Týmový koncert, symfonie, symbióza!
  
  Po středeční Trube, kdy mě Kapr ztrestal, potřebuji nějakou vzpruhu. Srdíčku se nechce rychleji bušit, plíce nechtějí makat. Zlatý klidný vobjíždění, ty intenzity prostě rok od roku více bolí. Čtvrtek tahám HonzuB na kilo. Odtáhnu štěchovickou rovinku a jsem jak leklá ryba. Plápolám za jeho zástěrkou, v magnetech nechávám ďoury, vůbec nemám morál. V pátek sauna s manželkou a při vstupu do převlíkárny slyším: „Čau bejku!“ Ty wado, Ataman, už končí a valí prý na válce. Dostávám se do varu a nejenom díky tomu horku na prknech, co znamenají svět. Zítra Rytířov!
  Všechno od rána sedí a funguje jak má. Dobře jsem se oblékl, vyrovnané dvojičky jedou to správné vobjížděcí tempo, takže žádně návaly vlhka pod bundou nepociťuji. Kapr před Mělníkem po setkání s Vlčáky ještě dohraje na mobilu sudoku a již se plně soustřeďujeme na transport na pumpu v Ústí. Tohle mě na těch skupinových výletech baví nejvíce, dáte kilo ani nevíte jak. Já vím, tréninkoví vědci, tady budou namítat něco o jalových kilometrech v háku, mrhání času, že stejně budeme v závodech marní. Ale děláme to vlastně kvůli nějakým závodům? Tak asi taky, každý se chce zase o trochu zlepšit, ale hlavně si myslím, je to o té radosti, zábavě, pocitu. Vždyť letět krajinou na tom zázraku jménem kolo, to je nenahraditelný!
  Pumpa dobita, atmosféra před legendárním stoupání by se dala pomalu krájet. Pivovar Březno, Těchlovice, Děčín je tak blízko! Ale majestátní Vrabinec nás posílá vzhůru na Rytířov! Zbraně zařinčí, rozepínám zimní bundu a ventiluji jen funkčním tričkem. Jako když Malina sundal šustilku na Sebuzín před týdnem. Nohy jedou, krásný stav. Dolítl mě Turista, hop mu do háku a těšit se na další Rytíře, co se na nás určitě chystají. Po chvíli ale jen Dreamer na zimáku, tak měním lokomotivu a fixuji Snílka. Zůstali jsme sami dva, vzpomínky ožívají na všechny ty maratónské bitvy minulosti, kdy jsem byl ještě schopen se šumaváka udržet. Parádní chvíle! Ještě tak sundat rukavice, ať se vyrovná teplotní rovnováha v těle. Stačí však malé zaváhání a pouto s Dreamerem je přetržené. Otáčím se, rozeznávám Bobka, Kapra, Turistu, nejsou daleko, ještě musím, musím. Je tu odbočka a poslední výšvih ke kašně. Dreamer nepovoluje a zaslouženě si dojíždí pro prémii. Kousek za mnou se přiřítí Bobek na zimáku, no taky mu to pěkně sedlo! A pak již ostatní rytířové, užíváme se horka po těle, endorfinů v palici a té báječné atmosféry! Rytířovská kašna, to je prostě základní kámen výkonnostní pyramidy
  Ale vrchařské peklo pokračuje, malý sjezdík a znovu do plných, do Rychnova. Hustý procenta sklonu si rveme do nohou. Zamávat Bukovce a za Verneřicemi další dloubák do žeber. Dreamer znovu bez konkurence, to stříbro bych chtěl pro sebe, ale proti tomu je Bobek, který předvádí famózní, dlouhotrvající nástup ze sedla! Pěkný Bobajz!
  Letíme do Úštěku, tohle je tedy odměna, na špici peklo a na konci se odpadá. Pak překrásným údolíčkem po vyžehleném asfaltu s plynovým pedálem až u podlahy. Ještě dva tři hrby a už padají mince do XL automatu ve Štětí. Tady jsem začínal letošní zimní výletování, v té sněhové slotě s Mlhošem a Camrdou. Dnes euforie, bezbolestné nohy, já se snad i těším na Vinoř
  Moji milí oranžoví vobjizdeci děkuji Vám za skvělou společnost při návratu do dětství. Tohle umí jenom skupinová cyklistika, byla to zase neskutečná paráda, týmový koncert, symfonie, symbióza!
  
  
• Turista – Rytirov je hezke misto
  
  Tak to mame za sebou uf. Rytirov je hezke misto, ale zase az za rok. Rano jsem se rozhodnul kvuli odpoledni akci jet autem do Brandejsa, kde uz cekala mensi skupinka. Přivítaní, foto a uz se jede. Cesta tam poklidnym, az loudacim tempem. Nejel Camrda a Malina, tak to cele bylo takove pohodove. Na kopecky za Litomericemi nikdo nenastupuje, asi starnem. Presto radeji jedu dopředu, abych se mohl prosivat dozadu. Ve sjezdu dojizdime kohosi na tyrkysovem skripajicim Texasu. Pan se ma docela k svetu, tak na nej ze srandy houknu, at se sveze vzadu s námi. Po dalsich asi 15 km mam pocit, ze mi skripe retez, tak hledam kde a on vzadu zase ten vehikl. Pan si nas v pohode sjizdi, nakonec Bobek zjistuje, ze je to byvaly zavodnik, tusim p. Novotny. Smekam, je to dnesni hrdina dne. Usti, pumpa, a uz valime pod kopec. Odbocujem, necekam az mi to ujede a nasazuji ustalene tempo. Ty howada Kolikac s Dremerem jdou pres, pozdeji i nezmar Bobek. S Bobkem udrzuju kontakt, ale namam ambice ho dojizdet, domu je to jeste kus. Nahore mi pocukava ve stehneh, chtelo by to lehci prevody.
  Foto u kasny, a uz to lameme dal proti kopci. Nohy uz nejsou uplne fresh, ale co naplat. Nalada se uvolnuje, bohuzel i jizdni utvar, nikomu se moc tahat nechce, tak se chvili jede lajna a pak vselijak. Nasleduji pekne sjezdy, pekne udoli, supr asfalt, Euforie, trocha skadleni. Ve Steti pumpa, a pak uz jen ubijejici rovina. V Melnice se demokraticky usneseme, ze Bobkostenu nepojedem, presto Bobek neleni a honi se pod zamkem s mladochem.
  Pak uz stara pisnicka, par spic par haku, odděluje se Praha, ja s Polabaky zpet k autu. Cestou jsem si uvedomil, ze stejne nemam v aute sedacku pro dceru, takze musim domu. Cela operace tak trochu ztratila smysl, mohl jsem si usetrit praci s nakladanim kola a jet hezky po ose. Paradni vylet, Kolikac je zvire, Dreamer vlastni kategorie. Bobek nezmar, Mlhos se lepsi, asi zase budem jezdit spolu. HonzaB smekam, ja na zimaku ani nahodou. Celkove ctyri hvezdy z peti, uspinil jsem si kolo.