Akce Rytířov 2018

Akce Rytířov patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2018-03-10.

:: Mapa a profil :: Diskuze :: Foto :: Strava Flyby :: Relive

Historie: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016 :: 2017

• Bobek – Prasklý krk
  
  K ranní rentiérské kávě bych rad uvedl, ze jsem se cely týden klepal zdali jsem po roce opet schopny obhájit Rytířskou přísahu. Od středy se přidává rýmička, čtvrtek knedlíček, kloktám zázračnou vřidelní vodičku co to jde, patek knedlíček ustupuje, ale únava a průtočák drží. Nikam nejedu!
  Změny mi nejsou cizí a traťové vůbec. Při náhodném prokliknutí diskuze, objevuji nepředstavitelný příspěvek s návrhem změny při kterém zapomínám na všechny strasti. Lety smyšlené Hřensko, které se ladným krůčkem uvědomělé tanečnice promenuje v olíznutí samého okraje kraje. Aby to neodradilo natěšené tanečníky, snažím se je udržet co nejblíže domovu, proto mě zaujme hotel Praha.
  Sobotní ráno je běs. Nikam nejedu, cítím se slabý jako přejetý pes, myší rozháním oblaka na radaru, v 7h dojídám poslední vajíčko, rychle balím a v 7:15 roztáčím před domem v neoprénové výbavě všechny síly. Počasí ne luxusní ale za Tuzexové by se dalo považovat.. ale to cítí jen ti, co odkroutili za leden či únor min. 1,8tis
  Vyjíždím pozdě a jedu volně, přesto v 7:33 mě před záložnou udivuje a peskuje pouze osamocený, nesmrtelný Kapr. Jedeme krásně volně, galusky s blatníčky hrají svoji vodnickou, cinkací písničku. V 8:30 v Kostelci pouze singl Jarda, trošku se ochlazuje, a s malým zpožděním již zanedlouho přijíždí pražské bratrstvo s HonzouB se vždycky zasměješ a elektro Kolíkáč je jak lampové starožitné rádio!
  Cesta ubíhá v poklidu, počasí v klidném tempu fakt jde... to se musí zažít. Cestou se přidává dalších pár nezmarů, a už pomalu stoupáme údolím k Dubé s krajina jako řeč plyne. Dozvídáme se, že singl Jarda je vlastně mistr vaření Al a jedné prasklé Meridovské patky, atak. Vzpomínám jak spousta věcí pod Kolíkáčem praskla, rozpadla se a tak, že ve stoupání za Dubou začínám cítit volná, houpající se řídítka. Divím se, HonzaB se diví, všichni se diví. Asi ten páteční let způsobil něco víc. Pro jistotu žádám zastávku a kontrolu kde odhaluji prasklý krk pod představcem. Kolíkáč se mě snaží povzbudit zdali bych to nedal. Jo dal, ale s pocitem že někoho sundám neee. Otáčím a jedu zpět. Zvolna nadlehčuji ruce, vítr fouká od východu, přijíždím jak přejetý pes. Rýmička si vybírá svoji daň. Při pohledu na 137km jsem prohlásil: teď v Děčíně? Jdu na vlak!
  Těším se, že to letos, sám, či s vámi, ještě wobjedu!
  
  
• Kolíkáč – Nesejčkuj!
  
  Středeční večer, v hlavě 2 piva a na druhé straně drátu v Čelej taky určitě něco pod čepicí. Prý chce líznout v sobotu Děčín. Zhluboka se napiji, hmm, co Děčín? Jenom? Co takový Hřensko? A z Čelej letí další triumf, očůráme patník v bývalé Dederonii!! Je rozhodnuto, wobjížděcí červík začne rejdit ve všech žilách. Nemůžu se dočkat. Nová trasa, nové silničky, nové zapomenuté vesničky. Česko je tak krásné! Naklikat trasu do chytrých krabiček a zjistit, že to bude delší než maratony. Standa Prokeš by z nás měl radost
  Čtvrtek roztočit nohy s Mlhošem na zimáku a před barákem zjistit, že se zadní stavba podezřele vlní. Prasklý rám! Potěš koště. V pátek narychlo shánět zimáka, ale blatníky už nestíhám. A předpověď se moc nevylepšuje. Neřeším, kolo je na ježdění venku, není to věc do vitríny. Hold prověříme jedničku, jestli nejiskří.
  Ráno poslintané silnice, většina zalezla zpátky pod peřinu a hladí displeje svých destiček a kouká na ty zelené mužíky na radaru. Na kruháku jen nezdolný wobjížděč HonzaB na zimáku. To je jistota. Valíme do Kostelce. Turista chybí, a tak zásek 10 minut. Omluva kluci! Bobek, Kapr a Jarda Nesl v plné blatníkové výbavě. Užívám si jízdy na konci grupy. Před Mělníkem Pistachio, Vlčák a Venca Kocian. I u nich pozoruji odkapávající vodu ze zástěrek…
  Vjíždíme do údolí směr Dubá. Před námi postavička, ty wado Pumpička! Hned je veseleji. Do Dubé brdek, Pumpička má na kontě od ledna jen 30 km, ale stejně si nás bravurně sjíždí. Sem to znám, ale odtud již neznámá krajina. A je to epický! A to se vším všudy, tohle se nedá zažít na 1000x objetém Petříkově. Pistachio defektí. Kapr sejčkuje, nechce až do Hřenska. Kapr se Sejčkovic, jak trefně poznamenal HonzaB, který má naprosto jasno, co chce dnes očúrat. Profil se vlní a Pumpička znovu odpadá. Ale náhoda tomu chce, že si nás znovu dojíždí s hláškou: „Kluci už jste na mě nemuseli čekat“. Ale pravý důvod zastavení je Bobkův krk. Po páteční letu dostal asi ránu a teď se mu knipl podezřele hýbe. To je risk jet dál, ale i zpět. Ale jsme uprostřed krajiny, kde lišky dávají dobrou noc. Bobek to otáčí a volí pomalý návrat. Ty wado hodně štěstí bejku!
  Holanské rybníky a Jarda Nesl, Pumpička a Venca Kocian to točí domů. Nezdolná oranžová pětka cestou na kopec, kde marně hledáme kousky asfaltu. Taneček na Taneček Fakt zvláštní krajina a lidé v ní. Zahrady plné vraků aut. Ale i nádherně opravené staré chalupy. Mraky štěrku a nahazující vody. Přejet Ploučnici, Žandov a pak krásným údolíčkem kolem potoka Bystré. Hřensko je cítit ve vzduchu, ale Sejčkovice zase sejčkují, že ještě nastoupáme 800 metrů. Prý tady byl v létě, ale z auta ty kopce vypadají jinak…
  Padáme do Hřenska plného skal, ledopádů, hotelů a trpaslíků. A Deutschland je tak blízko. Je to tam! Cedule, foto a rychle na pumpu. 130 v nohách zachraňuje bageta, kafe a energeťák. Je 13 hodin a vlajky vlají úplně blbě. To ještě nebude prča!
  Do Děčína kolem Labe v lajně s poctivým řemeslem a s dalším defektem Pistachia. Hlavní silnice oschly, slunce začalo svítit. Aspoň něco. Za Děčínem malá změna trasy, do Rytířova se vyškrábeme jiným kopcem. I ten stojí za to, ty vrstevnice se nedají ošálit. Zase mraky štěrku a vody. Ale euforie, ty výhledy jsou neskutečný, Rytířov jako na dlani i s Bukovkou na pozadí. Splněný wobjížděčův sen!
  A dáme i ceduli Rytířov, když už jsme tady, vůbec se nechce do těch rovin kolem Labe. Letos ke kašně kupy bahna, tak končíme na posledním asfaltu. A já mám měkký předek! Zase defekt a skvělá pumpa HonzyB. Balíme fidlátka, když proti nám cyklista. A to dokonce známý cyklista. Čespa! Tak to je načasované, díky Trenére Staříků!
  Vyškrábat se do Rychnova a spadnout do Verneřic. Ten předek mi zase nějak divně plave. To mě po*er! Zase defekt! Už pěním! Čespa zachraňuje s výměnou a s informací, že se plášť lépe sundává od ventilku. To jsou věci na starý kolena Pumpička HonzaB je znovu v permanenci. Díky, díky kluci za tu sounáležitost. Verneřice a se svým shopem, leju do sebe jen trochu cocinky s vědomím, že ještě určitě zastavíme v Mělníku. Tak teď již jen poslední výhup a pověřit Čespu, že dnes nepojede za námi, ale naopak před námi. V tu chvíli netuším, že začala špic jednoho muže Verneřice-Mratín. Krásným setrvalým tempem ho hákujeme. Za Roudnicí se vyprázdnit a vyplenit poslední zbytky z kapes. Mělnický zámek už v mírném šeru, cítím se už jako doma a ona ještě poctivá pajda. Žádný stavění a zdržovaní, Honzova manželka jde do divadla. Pistachio s Vlčákem to točí do Velvar. Jeli parádně!
  Kapr odplouvá do Sejčkovic, Čespa dokončuje svoji špic v Mratíně. Zůstávám jen s HonzouB a s jeho blikačkou. Tma. Tohle není dobrý. Zpětně si říkám, že cestu Mratín-vana mám v nějakém oparu, jako když vás vykopnou z hospody po zavíračce a vy nevíte, jak jste se dostali domů. Poslední hlt z termosky. Cítím každou díru v asfaltu, ve Štěrboholech na světlech zjišťujeme příčinu, defekt zadku! HonzaB znovu zachraňuje a posílá tam pár psů, ať dojedu. Díky Jendo, byl jsi neskutečný!
  Kruhák Jižňák nedám, točím to v půli kopce. Vypli proud. Motám se jak zpráskaný pes po cyklostezce. Je to ještě neskutečná dálka, dá to mnoho fyzických a mentálních sil najít klíče, přivolat výtah, zmáčknout ten správný čudlík, otevřít dveře bytu a tichým hlasem zvolat: „Jsem tady!“
  Po 2 hodinách, kdy jsem byl v plné péči manželky, jsem se jakž takž vzpamatoval. Co jsem snědl a vypil, bych nechtěl vidět na jedné hromadě ... Myslel jsem, že už jsme zmoudřeli. Ale dnes tomu bylo naopak... Tohle umí jen tato osvědčená orange parta na létajících strojích. Vyrazit v 7:00 ráno a dojet v 19:30 total na kaši. Hadry poházeny po celém bytě tam, kde ze mě zrovna spadly. Jednička zaprasená jako jetel. Ale stejně to stálo za to! Děkuji klukům, bylo to parádní wobjíždění, děkujeme Čespovi, jeho špic Verneřice-Mratín byla famózní. Safra dali jsme to!! Tohleto Hřensko a Rytířov si budu hodně dlouho hřát v duši!!