Akce Soustředění na Jižní Moravě 2018

Akce Soustředění na Jižní Moravě patří do kategorie Soustředění. Datum: 2018-03-21.

21.03. - 25.03.2018 v lokalitě Ubytování Dyje :: Diskuze :: Foto 1.den :: Foto 2.den :: Foto 3.den :: Foto 4.den :: Foto 5.den
Relive: ctvrtek 22.03.2018 :: patek 23.03.2018 :: sobota 24.03.2018 :: nedele 25.03.2018

Historie: 2007 :: 2008 :: 2009 :: 2010 :: 2011 :: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016 :: 2017

• Kolíkáč – 4-denní etapák
  
  Pomalu se vracím do normálu. Můj 4-denní privátní etapák, 784 kilometrů, přes 9000 nastoupaných metrů v průměrné teplotě kolem 4°C … jo, byl jsem zralý na kapačky na urgentním příjmu. V neděli večer tělo vyplo, hlava taky. Plně jsem si uvědomil, co asi musí zažívat borečci na 3-týdenních Grand Tour. A to jsem absolvoval pouhé 4 wobjížděcí dny. Tohle by měli zažít všichni Ti pomlouvači, co sedí na kanapi u televize. Pro mě pomyslná Avenue des Champs-Élysées.
  
  1. etapa – Jižák – Znojmo
  Paličák Kolíkáč nakonec na samotku. Ani dlouhé telefonáty a klečení na kolenou nepomohlo, ve čtvrtek ráno po 5 hodině ranní Iceman vyzvedává dvě tašky propriet a já se futruji na cestu za sluncem. Po 6 hodině již sedím v sedle a užívám si ranního mrazu. Skvělé jaro! Do Mnichovic v hlavě prázdno, hlavně, ať už je to za mnou. Vítr z boku úplně nepomáhá. Jen touha a myšlenka, že za Polnou se snad střetnu se svými kamarády mi dodává sil. Termosky plní svůj účel, vařící ionťák je skvělý. Močím snad co 30 minut. Konečně Posázaví. Ráno sice prázdné silničky, ale náklaďák dokáže oprasit i před Ondřejovem. Na každém kousku cesty se vybavují vzpomínky na kolodějské bohoslužby. Skalice, Marjána, Sázava. A schovat se do údolí na Talmberk. Mystická místa pokračují, Janovice, Sudějov a Zbraslavice. Dávám pauzu, sedám na legendární lavičku a připojuji se na místní free wifi. Foto na WhatsApp a virtuální týmové povzbuzení. Teď se to začne houpat, ale do Ledče to letí. Vítr stále z boku, teplota nic moc, ale slunce svítí, a to dodává nejvíce energie. Do Světlé pár magnetů a pak po hlavní k osamocenému stromu na horizontu. Vzpomínám, jak jsme tady letěli ve skupině. Já a samotka to je krutá kombinace. Rychlost tomu napovídá. Ale mě to vůbec nevadí, mám na to celý den, celý den na kole, bez pracovního stresu. To nemohou nějaká čísla z budíků zkazit. Havlíčkův Brod, zásob dostatek, tak pumpu vynechávám a chci se vyhřívat se svačinou až v Polné na náměstí. Zase stoupání, tady jsme se kočkovali s Camrdou před pár lety. Sámoška v Polné, pokladní se na mě mile usmívají, když jim cpu svůj skvost dovnitř k pokladnám. Nakoupit sýrový rohlík a hermelín, tohle doporučují výživoví poradci nejvíce! Sedám na lavičku a volá Kapr. Už se oranžová banda žene naproti. A než podjedu dálnici u Bobkovi babičky už jsem v družné zábavě s předvojem hlavní skupiny. Pistachio a Vlčák! Díky kluci, bylo to milé! A pak už setkání s veselou bandou. Kuře a Ruda letos posouvají zase výkonnostní level výše. Mlhoš jen hlásí, že byl rád, když špici jel Turista. To hovoří za vše. Do Třebíče sletíme rozdělení na dvě skupiny. Tam nás kafíčko spojuje a nic nás už nerozdělí až do Znojma. Zašitej v grupě si lebedím a zvedám si svůj dnešní průměr. Díky všem, co přijeli naproti! Večírek se rozjíždí ve velkém stylu, ve společenské místnosti už neteče alkohol proudem, ale watty na Zwiftu!
  
  2. etapa – Znojmo – Krems – Znojmo
  Znovu zimní hadry, opucovat kolo od prachu, máznout řetěz a hurá na párek s kremžskou hořčicí. Hltáme rakouský asfalt bez chyby, Kuře rozjíždí svoji špic na 230 wattech s těsně nalepeným Kaprem v háku a ostatní začínají mít problém. Každá dírka v ostrém bočáku se hodně ztěžka lepí. Navíc když se hákuje traktor. Mlhoš sejčkuje a s Icemanem to točí na Hardeg na nižší wattáž. Já jen hypnotizuji zadní kola borců přede mnou, dnes se na špici určitě neukážu. Kuře toho začíná mít plné brýle, až mu z toho upadnou na zem. Pistachio na to kouká tak dlouho, až posílá Vlčáka do škarpy. Město Krems nadchne náměstím, cyklostezkami, Dunají a hlavně nákupní stodolou. Je nám skvěle, jen kdyby to slunce vylezlo. V údolí kolem říčky Krems úřaduje znovu Kuře. Jeho špice je úchvatná, hodná domestika Tour de France. Jedeme tvrdou lajnu, a jen focení hradu nám přeruší tu cyklistickou extázi. A pak nástup Camrdy, když přijde kopec. Po chvíli se za ním vydává Karl, Kuře a Ruda. Já na tom sedím jako přibitý a vůbec se mi nechce. Ale kopec je to krásný, jezdivý, a nakonec mě naláká k nástupu. Ruda se zdá, že trochu vadne a je na dostřel. Ale můj vrchařský stav je mizerný, s pokorou se vracím do tabáku, kde vládne rukou neochvějnou Turistovo: pomalu, ale stále (rozuměj furt 300 Wattů). Nahoře jsem zpocenej, unavenej a okoralej. Vítr vane, slunce nesvítí a Karl defektí. Pauza se hodí, jelikož domů nás nečeká nic lehkého. Ztěžka lovím hák a ze zadních kapes tahám, co se dá. Nechápu, že někteří výrobci ty obaly dělají tak precizně. Roztrhnout to, když se jede přes 50 km/h., je někdy fakt nadlidský úkol! Hranice se blíží, chci to rozjet bráchovi na spurt, dokonce vlezu asi na 30 sekund na špic, ale Kuře vše zabíjí! Nakonec jsme šťastně na ubikaci, u mě velká úleva, že mě tam někde v cizině nenechali. Večer centrujeme kola, pucujeme štětečky prach ze všech zákoutí, zkoumáme stravy, grafy a jiné hodnoty, děláme si poznámky do svých mobilů, posilujeme, strečujeme… no prostě takový klasický týmový večírek!
  
  3. etapa – Znojmo – Valtice – Znojmo
  Dnes chceme vytočit nohy na odpolední saunu. Nejdříve zabojovat s protivětrem a pak se nechat odfouknout zpět. Jede se v klídku, na kecačku. Yetti mě zasvěcuje do tajů čínské medicíny. V Laa nemůže chybět foto na náměstí. Slunce svítí a chvílemi i zahřeje. Ale hlavně zahřeje ten brdek na Falkenštejn. Zkouším, co to dá, ale zimní hadry mě furt nějak svazují Hold letos zase ty první intenzity budu lovit na prvních závodech Anebo že bych letos jen wobjížděl? Celý rok wobjíždět pumpy, to není špatná představa. Sletíme pod hrad a dělíme se na dvě grupy. Zlákají mě Valtice a početnější skupina. Prý je to jen o 10 km delší. Brdky nekončí a už se nějak nejede na kecačku. Iceman dělá pohraničníka a fotíme se u monumentální stavby nad Valticemi. Hmm, tak to nebude o 10 km delší, sauna asi padá. V Mikulově přibrzďujeme u stodoly. Sladký už mi leze krkem, tak zase hermelín. Nálada jen pučí. Pak cyklostezkami na plný plyn, Turista je k neutahaní! Kousek prašné cesty směr Dyjákovice, vzpomínám na Benyho Dobrovice, ten by si lebedil. Saunu odpískáme, ale žranici v Lechovicích Na Bazalech ne! Před tím však srovnat účty s panem domácím. Při čekaní na něj mě přepadne nějaký splín a žízeň. U Bazalů další doplnění provozních kapalin. Hitem je koleno! S Icemanem plánujeme kup carbon kol na galdach s vírou, že všechny na světě wobložíme. Camrda má dobrý auto, ale tichý rádio. Ale je to kamarád a chce jet se mnou v neděli na Prahu…
  
  4. etapa – Znojmo – Jižák
  Nejenom Camrda, ale i Karl plní slib. A k nim se přidává Turista, Iceman a Mlhoš. Vůbec se nemohu rozjet. Mráz, namrzlé silnice a furt do kopce. Prý fouká vítr do zad, ale nějak to nepociťuji. Jen když se staví na močení, zjišťuji, že nazpět bych neujel snad ani metr. Mlhoš s Icemanem to otáčí v Jaroměřicích nad Rokytnou, díky braši za společnost! Toužebně vzhlížím nahoru, ať punťa vyleze. Turista jede pomalu a furt Camrdovi s Kárlem to nedělá problém, já se stávám brzdou. Třešť a pumpa s bagetou mě dodává trochu optimismu. Turista se odpojuje a mizí směr Jihlava. Neskutečná mašina! Mě připojují za zadní kolo Kárla. Má navigaci a v něm naklikanou trasu až na Jižák. V každým brdku jsem marnej, silnice rozsekané a plné písku. Křemešník, Pelhřimov, Blaník. Vzpomínám na kamaráda od stoupačky Kocoura a jeho běh na Blaník. Chvílemi škarpy plné sněhu. Camrda řádí v kopcích, Kárl jede moje tempo, díky, díky moc! Vítr duje převážně do zad, ale někdy pěkně foukne z boku. Z Louňovic do Vlašimi to vůbec nechutná. Camrda si vytahuje pro sebe žolíka, volá své auto na pumpu do Benešova. Stejně díky brachu za špice! Já s Kárlem dál do Týnce. Slunce vylezlo a zpříjemnilo nám závěrečné kilometry. Kamenice, Petříkov to už jsme vlastně doma. Navždy budu slyšet přeskakující řetěz Kárla. Je to tam, už ani o metr navíc! Kolo zase pár dní nechci ani vidět!
  
  Děkuji všem, že jsem to mohl s Vámi zažít, soustředění ve Znojmě zase nezklamalo!