Akce Pečecká 100 2018

Akce Pečecká 100 patří do kategorie Silniční závod. Datum: 2018-06-02.

Nejdelší varianta má délku 100 km.

:: Propozice :: Celkové výsledky :: Diskuze :: Foto

Historie: 2010 :: 2011 :: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2016 :: 2017

• Hulis – Srdcovka z Peček
  
  Po výsledku ze čtvrtečních Doks jsem natěšenej na sobotní Pečky 2x tolik. To prostě vyšlo úplně parádně se vším šudy. Ve čtvrtek večer koukám na předpověď počasí, kde hlásí sice pod mrakem, ale teplo a pršet by nemělo, takže fajn. Pátek je úplně o něčem jinym, bouřky a silný slejváky, ještě že jsme ty Doksy nejeli v tomhle. Chčije jak kráva a já v tom házim věci i s kolem do auta. Ještě chvilku čekám na přítelkyni, která si také balí poslední věci. Než vyjedeme, je po slejváku a počasí se začíná vybírat. Po cestě sem tam nějaká kapka, ale to už nic není. Okolo 9 večer dorážíme do Brodu k rodičům, brácha si objednal špagety, aby to zítra líp jelo… Dáme véču a jde se do pelechu. Ráno vstávačka do opět nádhernýho slunečnýho dne! To počasí je prostě objednaný, to bude další cyklistická bomba!
  
  S bráchou jsme byli domluvený, že okolo 8:20 budeme vyjíždět. Je lehce po 8 a bratr už stojí ve dveřích nastartovanej, to se často nestává, aby čekal on na mě a né já na něj. Házím na sebe dres, plním kapsy a asi ve čtvrt na 9 vyjíždíme. Jedeme naprostý pijánko, ale v brdku v Klučově cejtim, že ty Doksy jsou pořád znát, tak snad se to v průběhu závodu nějak rozjede. Tak trošku doufám, že by dneska nemuseli přijet letci z Lawi a spol., abych si nemusel dávat tak na prdel a jezdit šrot pomalu celejch 100km. Štve mě Kolíkáč, že se vykliknul den před závodem, ale tak trošku jsem doufal, že ho v Pečkách uvidím a svezu se s ním. Na prezentaci jsme přijeli dost brzo a zatím skoro nikde nikdo… Co to? Minulej rok hafo lidí a účast jak na mistrovství vesmíru a dnes je tu pár lidí. Koukám kolem sebe a říkám si, že nás vepředu asi moc nepojede, trošku obavy, abych si měl vůbec s kým vystřídat. Po chvilce doráží táta na motorce a hned v zápětí ségra s přítelkyní v autě. Ty hlásí, že je tu nějaká další šlapka, ale neví kdo? Aaaaa je to Vlčák, paráda, aspoň s někým si vystřídám. Přibližně v 9:35 už všichni stojíme na startu, organizátor závodu si bere úvodní slovo, pár informací ohledně trasy a může se vyjet!
  
  Jako už tradičně, hned od startu jedu na špici a vyvážím balík z města, železniční nadjezd, ještě kousek po hlavní, pravá 90, železniční přejezd a střídám. Na špici jde brácha a hned po něm i Vlčák. Po pár km slabší kusy odpadaj i bez kopců. Pořád se motám okolo špice, na kterých se snažim držet tempo 40+, ale nohy pořád celkem zatuhlý. V brdku před Kouřimí se zvedám a začínám sprintovat, zkouším kdo jak na tom je a kdo se chytne. Nahoře zjišťuju, že je za mnou asi 30-40m díra, tak si sedám, vydejchávám se, lokám iontáku. Průjezd Kouřimí na kostkách v klidu, sjezd do Molitorova a jde se na to. Bulánka před náma. Hned odspoda to rozjíždí borec v modrém dresu – nevím jméno, nevím tým, ale drtí to tam přes 30km/h a já si řikám, že se asi zbláznil. Takhle doufám, nechce jet až nahoru, rád bych ty nohy nějak pozvolna roztočil a ne rovnou odpadl v prvním větším kopci… Naštěstí po chvilce začíná podřazovat a zpomalovat a jede tempo akorát. Vyhovuje mi to, tak nestřídám a jedu z druhý pozice celej kopec. Poslední serpentina a už je tu lehká pravá a výjezd z kopce. Brácha jede vedle mě celkem ufuněnej a ptá se mě, jak se mi jede. Odpovídám, že v pohodě… Nahoru na Bulánku jsme vyjeli myslím ve 4 kusech – já, brácha, Vlčák, modrák + kousek za námi dres Dextru, který si nás později sjel. Brácha se loučí a točí levou na zkrácenou trasu, naše trojka si dá ještě brdek na Brník. Nájezd na hlavní na Kostelec – chvilka klidu, u odbočky z hlavní na Jevany rozkopaná silnice a semafory, ale máme štěstí, zelená! Na špici jede Vlčák a docela upaluje. Na křižovatce u pily lezu na špici já až pod Habr, půlku údolí vede modrák, druhou půlku zase já. Jsme v Hradci a já jdu za špice na poslední flek – to už je s námi i týpek z Dextru. Hned odspoda za to zas bere modrák, očividně mu kopce sedí, Vlčák druhej, já třetí, Dexter se v kopci stejně jako na Bulánce trápí a odpadá. Po chvilce pozorování Vlčáka si řikám, že se mu taky asi nejede uplně ideálně, tak jdu přes něj na druhej flek. Do vesnice jedeme ve třech – chvilka klidu, jdu přes modráka a do serpentin najíždim z prvního fleku. Snažim se to lehce přibrzdit, aby se Vlčák vzpamatoval, ale to moc dlouho netrvalo. Modrák jde hned přezemě a zrychluje, otáčim se a Vlčák je hned 20m za náma. Řikám mu ať lehce spomalí, že to do cíle ještě nějakej kus je a je lepší jet alespoň ve třech. Lehce zvolnil, ale pořád jede hodně rychle na to, aby si nás Vlčák docvaknul. Až ke konci kopce se mi ho podaří rozkecat, takže zvolňujeme… Kousek před busovou zastávkou nás zadejchanej Vlčák má. Co se mu asi honí hlavou? My tu kecáme a on si dává… Přijíždíme do Ondřejova, kde je mraky lidí, nějaký závody veteránů nebo co? Start asi z Chocerad, nějaký lidi stali podél silnice a auta pendlovali sem a tam. V Choceradech to samí. Hromady lidí, aut a navíc autobus, chvilku to trvá, než se tím vším propleteme, ale vše bez komplikací. Když se na mostu otáčím, zjišťuju, že Dexter je zase zpátky? Je to vůbec možný, to je kouzelník… Odpadl na Bulánce, odpadl na Střímelici a už je tu zas. V kopcím je to ale pořád ta samá písnička, modrák na špici a zkouší nadělit i tu naší čtyřku. Dexter jako už klasicky při prvním zrychlení odpadá, Vlčákovi taky nestačí moc a jedeme ve dvou. Rozjel to dost rychle, hned ta první stojka a na tacháči mi skáče rychlost okolo 23-4km/h… Zas ale po chvilce ubírá a jede tempo. Kontroluju, jak je na tom Vlčák? Nějaká sekera tam je, jsme mezi barákama a pak dlouhá rovina až k lesu před pravotočivou a výjezd. Co s tím? Musím ho nějak zkrotit, tak házim těžší a jdu do nástupu. Sice mě nechytl hned ale jedu pár metrů před ním a před zatáčkou už je na mě přilepenej. Docela se povedlo a zpomalujeme. Ptám se ho, jestli teda jedeme dál ve dvou nebo jak, ale očividně se mu teď moc nechce… Takže na horizont docela pijánko, pak už jen výjezd k hlavní a levá směr Sázava, kde nás dojíždí Vlčák. Vítám ho zpátky, jsem rád, že tu je, trasu prý jede prvně tak je fajn, že se nebude někde větrat sám. Až do Sázavy jedu první, přes most a coooooo? Tvl dexter to zase nějakym záhadnym způsobem sjel. Postavu na to měl no… Kopce mu moc nechytnaly, v každym odpadl ale pokaždý se vrátil ve sjezdu zpátky. Před Nechybou si dokonce vyjíždí před nás, asi ví, co bude následovat, tak aby neodpadl hned v prvních metrech. První půlku kopce tahá zase modrák, druhou půlku já. Vlčák už skuhrá a ptá se, kdy bude konečně nějaká rovina na odpočinek… Až pod Horní Kruty pohoda. Nejedeme nijak extra rychle, nechávám velkou, ke konci, kde to ale utahuje se zvedám (nechci dávat malou) a jen trochu zrychlím kadenci, abych to tolik netlačil. Jede se mi celkem lehce a když se nahoře otáčim, tak za mnou dobrejch 40-50m nikdo?? Docela vyvaleně na to koukám a řikám si, tak co teď? Mám čekat nebo jet? Vzhledem k tomu, že jsem nenastupoval, ale jel tempo si řikám, že ostatní už toho maj asi dost, jinak bych jim neujel. Takže je to jasný, zalehnout a jde se do úniku. Z Krut cca 25km do Peček… Tvl to bude ku*va dlouhejch 25km sám věpředu. Zalehlej jedu co to dá a řikám si buď to vydržim nebo totálně vyhořim. Pořád valim 40-45, brdky v nástupech zestoje, každou chvilku se otáčim, jak to vypadá? Někdo tam jede, ale nevim kdo a kolik. Rozestup se nezmenšuje, nohy pořád točí celkem dobře. Po cca 7km za Lhotkama přijíždim k hlavní, kde jede mraky aut. Ku*vááááá, musim zastavit a čekat. Stojim tu docela dlouho a než můžu jet, tak mě dojel Vlčák. V duchu si řikám, tvl to za mnou celou dobu jela stíhací jízdu šlapka? To vědět, tak na něj možná i počkám, aby jsme si v závěru pomohli. Ale na druhou stranu, vyhrát Pečeckou 100 v úniku z Horních Krut taky není špatný. No nic, stalo se a tak jedeme posledních asi 17km ve dvou. Dost silně fičí z leva, takže po chvilce jsem docela rád, že tu Vlčák je a můžu si za ním na chvilku odpočinout. Oba se otáčíme a kontrolujeme stav za náma, jestli nás někdo nesjíždí, ale nikdo nikde. Pomalu ale jistě toho začínám už mít taky docela dost, přecijenom toho času na špici tam bylo fakt moc. Nevím, jak je na tom Vlčák, v kopcích se sice trápil, ale na rovinách mu to jede pořád dobře. Kousek před Pečkama mi sděluje, že se mnou dneska spurtovat nebude. Prý jsem si ten závod dneska odtahal a více méně jsem domácí, že se spokojí i s druhým místem. Ok, super, proti tomu samozřejmě nic nenamítám a jen řikám, že se alespoň symbolicky zvedneme na fotku. Aby to vypadlo, z fotky nikdo neuvidí, že jsme to šolichali… U cedule vypínám tacháč, kterej mi hlásí 2h 54m 26s a průměr 34,4km/h což je jen o cca minutu pomalejší čas než minulej rok ze skupiny šlapek, kde byl MCHammer, Camrda, Kolíkáč a spol. a kde to do půlky závodu rozjížděli chlapci z Lawi v čele s Vencou Nežerkou. Takže si myslim, že to zas není úplně špatnej čas, na to že my jsme to jeli ve 3 respektive ve 2 posledních 17km. Ještě jsme počkali na dojezd dvojice za náma, kterejm jsme nadělili asi 5minut. Modrák prý spokojenost, chtěl zajet pod 3h a zajeli to za 2h 59m… Pak odjezd do hospůdky na občerstvovačku a posezení s ostatníma.
  
  Pečecá 100 je srdcovka na který jsme s bráchou v podstatě začínali a sobota se vydařila na jedničku! Takhle přesně jsem si to představoval, žádný velký šroty, ale závodění super s povedenym dojezdem dvou šlapek. Prostě nádhera!!