Dreamer –
Ještě jedno dobrodružství!
Ranni mlha se pomalu zveda a trojice Kolikac, HonzaB a Snilek vyrazi vstric jeste jednomu dobrodruzstvi teto povedene a dlouhe sezony! Za Prahou slunecni kotouc vychazi, zatimco mirime k Vrchlabi, dat si paradni okruh v Krkonosich kolem Snezky. Doprava sice misty stoji, ale nastesti jsme vyjeli vcas a tak po 10h nasedame na kola, HonzaB dokonce o dve kila lehci nez pri nastupu do auta. Mne se trochu mota hlava z toho, ze jsem si cetl zpravy na mobilu na zadnim sedadle auta, dobre mi tak!
Nalada je ale jinak vyborna, kluci jsou nateseni, coz se projevuje od prvnich kilometru. Jak Kolikac, tak hlavne odlehceny HonzaB jedou tempo, ktere mi moc prijemne neni. Navic mam hlad, zizen, ze bych to prehnal pri stredecnim podvecernim vybehu? Asi jo, potkal jsem totiz Rudu na kole a predvadel se, jake davam bezecke intervaly. To uz se ale blizi prvni kopec, vyjezd na Cerny Dul, znamy z Krakonosova cyklomaratonu. Trochu se srovnam, ale porad spis jedu za klukama.
Nasleduje krasny alternativni vyjezd na Pomezni Boudy, tip od Honzise. Slunce sviti, zimni bunda hreje az moc, ale krajina kolem je famozni, kazdy si to uziva po svem, bez ohledu na procenta sklonu. Nahore foto, zapnout bundu a dlouhy sjezd do Polska. V nem teplo prilis neni, najednou je clovek za tu bundu rad! To uz ale vyjizdime kopec na Karpacz, v sezone a plne forme by si to clovek uzil, takhle je to aspon pro me dost boj, ale i tak si to uzivam, je jedno ze uz to nejede. Pri pohledu na obri hotel ala Las Vegas si rikam, ze v plne sezone bych tu na kole mezi turisty asi jet nechtel, ale jinak je to pekne mestecko i kopec.
Spadneme dolu a mirime na vrchol dnesniho snazeni, cca 3km brutalne prudky usek na Spindlerovu Boudu. Snim skoro vse, co mam v kapsach, protoze mam strach, abych nahoru vubec vyjel. Zacatek kopce poodjizdi HonzaB a ja s Kolikacem si to snerujeme krizem krazem za nim. V polovine kopce sklon nastesti polevi nekam k 10%, ja chytnu druhy dech a pak uz se mi vlastne jede docela dobre. Slunce zaslo za mrak, vitr prestal foukat, havrani prestali krakorat a mne je fajn, najednou si clovek jede po sve vlastni planete, osamely jen se svymi myslenkami. I kdyz je konec zase hodne prudky, skoro je mi nahore lito, ze uz to konci. Za minutku dve dojizdi i kluci. Mraky se zacinaji honit, dalsi teamove foto a sjizdime dolu do Spindlu.
Planovany obed vynechavame, preci jen cas bezi a do cile uz take neni tak daleko. Pred Straznym si strihnu dalsi tip od Honzise, Kamennou cestu. Kratke, prudke jako Pancir, v polovine kopce autobusova zastavka a na ni rotoped. Opravdu. Dalsi legenda zrozena, jako je klokan na Zvoli. Asi kdo nema dost, muze si v te stojce jeste pojezdit na rotopedu. Nahore se potkavame dohromady a uz jen sjizdime zpet k Vrchlabi. Jeste nas pozlobi par kapkami a zahrmenim cerny mrak jako pozdrav odchazejiciho leta a podzimu, ale nastesti nezmokneme a v cili se jen opravdu pohledem na radar ujistime, ze se nam to nezdalo a prehanka / bourka se tu opravdu udelala. Nalozime kola a svistime zpet domu. Krkonose takhle na zaver sezony se moc povedly, bylo to za pet minut dvanact, o to vetsi radost z takoveho vyletu clovek nakonec ma! Jeste jednou diky Kolikacovi za odvoz, HonzoviB za doprovod a tempo a Honzisovi za bajecne tipy na trasu.
::
Mapa a profil ::
Diskuze ::
Flyby ::
Relive ::
Foto