Žába –
Prašné sektory neprášily
Letošní Lawi Tour jsem projel hned na startu. Rozjetí před závodem jsem se snažil neodfláknout a zároveň nečekat moc dlouho v dešti na startu. Pravda, dojet 8 minut před startem nebylo komfortní. Stoupl jsem si dopředu mimo hlavní koridor (dělá to tak polovina závodníků a do startu přibyly ještě 2 řady soupeřů). Protože byl letmý start na rovině pod vesnicí, tak nikdo neodpálil rozjezd z návsi. Prostě se část závodníků se rozjela když ještě zaváděcí Š125 stála. Další se přidávali vlastně nepřipravení, ti co start ulili zastavili za autem a navíc se hrnuly dva proudy cyklistů do jedné silnice ... 2x jsem se musel vycvaknout, předemnou velká šťouchanice a 3 lidem spadl řetěz. Holčina předemnou si řetězem dokonce zablokovala zadní kolo a na morku vybruslila do trávy. Chvíli na to jelo proti auto co se neobtěžovalo uhnout na krajnici a balík málem lehnul. Sice jsem věděl, že musím dopředu na první sektor, ale nedokázal jsem se protlačit přes přemotivované juniory a na sektor jsem najížděl spíš z druhé půlky. První skupina 20 lidí se oddělila asi 200 metrů předemnou. Držel jsem se poblíž ségry (která do sektoru najela lépe než já) a na asfaltu ji pomohl zůstat ve druhé skupině (asi by to dala i beze mě, ale já neměl nárok skočit víc dopředu).
Pak mi přišlo celý závod, že se nic nejede. Ve 20členné skupině byla polovina juniorů, z toho 6 Lawi team, jeli jak pitomci. Naštěstí po pár nájezdech ze silnice na sektor/ze sektoru na silnici přestali blbnout a jelo se opatrněji. Na špic jsem vylezl až když si nechali odjet dvojici co opravdu táhla balík s jedním juniorem a za nimi se to snažil doskočit Martin Klícha. Lawi jeli jen dokud nedohnali Martina a pak svěsili nohy. Tak jsem tam skočil a dolepil 250 metrů k odjetému zbytku.
Ve stojce v Mcelech jsem měl strach, že lehoučcí junioři nastoupí a zmizí. Řekl jsem Janě, ať tam jede doraz a že když ji na horizontu dojde, tak jí dotáhnu. Byla to zbytečná motivace, Jana zůstala na chvostu skupiny a já jen slepil 20 metrovou díru k trochu odskočené desítce jezdců. Nechápu, že tam nic nezkusili.
5 kilometrů klidu před stoupavým sektorem. Tam Jana vypadla ze skupiny, ale bylo to ještě 30 km do cíle. Zůstal jsem s ní. Sektor navazuje na asfaltové hákové stoupání. Snažil jsem se najít rychlost, kteoru uvisí v kvalitním háku a zároveň dojíždět balík. Jana jela neskutečně a střihla si pěkný 7 minutový sektor a sjíždění.
Před Alejí mě posílala pryč, ať na ní nečekám ... a při nájezdu do sektoru to střihla předemně. Bylo to bez stresu, protože jela stejně rychle jako ostatní. Nakonec v těžkém předposledním sektoru kolem hnojiště tam nechala ona mě. Zalepily se mi brzdy bahnem a zaklíniko se mi dřívko nebo plochý kámen mezi plášť a brzdový třmen. To nešlo přetlačit, musel jsem zastavit a minutu kolo čistit. V cílovém stoupání jsem předjel 4 soupeře a ségru, ale balík dojel cca 1,5 minuty dřív :-/
Vítěz Elite měl 10 minut náskok, tak zas takovou bídu jsme nejeli. Nežerka měl 5 minut. Rozhodlo se na mokré rovině bez zastaveného provozu hned po startu.
::
Propozice ::
Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Foto