Akce Zavírák KPO 2006

Akce Zavírák KPO patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2006-12-09.

Propozice :: Diskuze :: Foto galerie KPO

• Iceman – zavírák
  
  Zavírák,chceteli otvírák je jednou z mých srdečních záležitostí.Kdysi dávno,v prehistorii mého ježdění,jsem zde poprvé okusil cyklistiku dosti odlišnou od té ,kterou jsem do té doby provozoval.Nic nevadilo, že se tahle vyjížďka pro mě stala čímsi jako očistcem.Hned poté jsem si pořídil silničku,začal provozovat cosi jako trénink a hlavně,na podzim už jsem jel svůj první závod za VŠ .Když se sešel rok s rokem,a já se vracel na místo činu podruhé,a zjistil jsem, že po očistci už není ani vidu ani slechu,srdíčko se blahem jen tetelilo.A tak jsem i včera pln radosti vyrazil v pořadí na svou třetí vyjížďku s KPO. Počasí zavíráku přálo.Nebe skoro bez mraků,na prosinec až nezvyklé teplo.V Komořanech nás bylo asi dvacet,půl na půl ,silničky versus MTB.Tento fakt jsem doposavad nezdůraznil.Věren tradicím tuto akcičku absolvuji na MTB,kterého používám jen vyjímečně a když už ,tak na zpevněných komunikacích :).Nedůvěřivě si prohlížím své kolegy.Všechno mladí chrti.Jediný koho poznávám jsou Malášek a Příbrský z KPO.Skoro přesně v 9 vyrážíme směr Zbraslav.Už k Zbraslavskému mostu to valíme terénem.Rychlost nejde pod 20.Zatím je vše O.K,vlastně ne,jedu poslední,pneumatiky v blátě podkluzují,nedaří se mi držet přímý směr,k tomu všude okolo létá bahno ba i celé trsy trav.Chci se napít.Namísto lahodného doušku ale z popruhu batohu vytrhávám náústek camelbagu a lahodný mok začíná třísnit mou větrovku.Zastavuji,snažím se co nejrychleji zastavit únik kapaliny.Provizorní oprava se daří,byť za cenu nemožnosti cucat ionťák za jízdy.Koho by to nerozhodilo.Mít hned na začátku technické problémy.Moc času na sebelítost ale nemám.Musím pořádně roztočit nohy,abych se vrátil zpět ke kumpánům.Přejíždíme Zbraslavský most a míříme k okruhu Zbraslavské osmy.Kdo to tam zná,ví,jaká stojka k okruhu vede.Chrti s Maláškem však stojku ignorují,jinak si neumím vysvětlit jejich velké pily na převodníku.Ale co,říkám si,ať se mladí vyblbnou a naštěstí nacházím alespoň jednu spřátelenou duši v osobě Dušana Příbrského ,jinak bych skutečně v těchto fázích,než chrtům dojde a zvolní,neměl s kým pokecat.Najíždíme na trasu Osmy,terén přitvrzuje.Nikdy bych neřekl, jak je pracné strefit se a pak i udržet kolo v úzké rozbahněné pěšině.Též mi trochu dělají problémy prudké výjezdy.Jsou sice krátké,většinou však bahnité.Zadní kolo podkluzuje a přední,aby nezůstávalo pozadu zas skáče nahoru jak splašená koza.Nevím co mám dělat dřív.Zda šlapat ,či se snažit zabránit potupnému pádu na záda.Snažím se nějak skloubit tyto dvě disciplíny dohromady,něco jako je kadence či tepovka a jejich hodnoty už mě dávno nezajímají.Povětšinou stále stoupáme kamsi do nebes.Moje větrovka je už zcela promáchána.Z vnitřní strany ionťákem,z vnější potem.Konečně dorážíme kamsi nahoru.Chvilka klidu.Konečně nějaká možnost se napít a najíst.Sundavám větrovku a zcela zamlžené brýle a balím je do batohu.Další pokus o zprovoznění camelu.Nezdařil se.V zápalu boje s batohem jsem však nevěnoval dosti pozornosti dění okolo sebe a najednou,věřte nebo ne,po necelé hodince pohodové vyjížďky jsem zůstal sám,ztracen kdesi v lesích nad Davlí.Chtělo se mi nadávat a brečet.Hajzlové hajzlovský,všichni mi ujedou.Přitom jsem se tak těšil jak se s někým svezu a rozbiju tak monotónnost zimního najíždění kilometrů. Jak si to KPO vlastně představuje ? Co je to za organizaci ? Můj oprávněný hněv ale pomalu ustával a já znovu nasedl a tentokrát už pohodovým tempem zamířil někam tam,kde jsem tušil civilizaci a ASFALT.V tomto momentě už mohlo vše skončit.Však najednou a tudíž zcela nečekaně,kdesi přede mnou, v dáli probleskla modrá barva.Dosti to nezvyklý úkaz v lese,proto zaostřím a čtu cosi jako SHIMANO,MOIRA,PELLS,PENCO,ano není pochyb,to nemůže být nic jiného než dres KPO ! Znovu roztáčím pedály vší silou a Dušan Příbrský,který byl tím modrým přeludem,si musí ode mě vyslechnout cosi o organizaci pohodových vyjížděk.Však, povídám mu, to si nenechám jen tak pro sebe,to bude článeček na webu.A dál a dál cosi mudruji na toto téma,dokud mě na oplátku zas Dušan nesdělí cosi o jím chystaném povídaní tentokrát o tom : "Jak šlapka neuvisela". V tu chvíli jsem pochopil že mě "dostal". Proto spolu narychlo uzavíráme tajnou dohodu o mlčenlivosti,která nadále zajistí čistý štít obou našich klubů. Když jsem zažehnal tento doposavad jistě největší možný průser v dějinách VŠ,začal jsem si znovu užívat vyjížďky.Cesta nyní převážně vedla po lesních cestách nevalné obtížnosti.Ty čtyři brody totiž nestojí ani za zmínku.Vždyť vody v nich bylo jen tak po náby :) .Pomalu ale jistě se vyjížďka dostávala do své druhé poloviny.Do hospody to bylo co by kamenem dohodil,už jen ten železniční přejezd zbýval,na kterém jsem si před třemi roky tak hezky ustlal.Tenkrát se mému MTB nic nestalo.Letos ano.Rázem z něj byl ,a doposavad je furttošlap.Zvlášť z kopce se s tím blbě jezdí :). V hospůdce bylo příjemně teplo.Nicméně vrchní byl divnej,polívka byla studená,snad jen to pivo stálo za to. Druhá polovina výletu už byla naštěstí nudná.Cimrmanovým slovníkem bych její průběh mohl shrnout asi takto : "domů jsem se dopravil kolmo ,aniž se něco dalšího posralo". Já nevím jak to máte vy.Já,když se vrátím z tréninku,nebo jen tak z vyjížďky,cítím se super,všechny ty endorfiny a tak.Tentokrát jsem necítil nic.A navíc , v předsíni stál zřízený bajk jak zákon káže,ve vaně ležely zabahněné věci. Takže asi tak to bylo.Jo, abych nezapomněl : " ALE BYLO TAM KRÁSNĚ !" :)
  
  

Fotografie