Kolíkáč –
Domestik
Víkendový etapák trochu z ruky. Vláďa nabízí odvoz, ale celkem 8 hodin v autě mě trochu zrazuje. Počasí vylepšují a Katka by jela. Buknout ubytko ve Varnsdorfu, naložit 3 kola a nádherný víkend před námi. Startovné zabolí, ale podpora pořadatelům za uzavřený okruh je potřeba. Nové kolo sice mlsně pokukuje, ale ještě raději beru osvědčeného retro Fočuse na karbonech. Vrchařské Peklo, naděje na umístění v kategorii mizivé, navíc když je to kategorie M40-60. Tak slib Jítě, že to zkusíme spolu. Komboška a přes ní nahoru dlouhý dres. Start z kopce, s Vláďou úplně zezadu. Proskákat si dopředu a v prvním brdku sledovat naši dámskou posilu. To půjde, prokousat se před ní a jet jí tempo na hranici únosnosti. Zjistit, že si solidně dávám a Jíťa tam furt je! Hulis fandí a naše oranjes dvojička to mydlí nahoru. Jak se to narovná, tak založit a valit tvořit skupinu. Zezadu slyšet lupání a vidět stín. Je tam! Tohle není žádný hákovací nováček. Našim skautům se povedl extra nákup! Brdky do 300w, jo, to vyhovuje a z kopce a roviny valit šrot. Nenechat se rozhodit borečky, co kopce nastupují, stejně jsou pak ztrestáni a pohlceni. Tak tohle neskutečně baví! Hltám ledový vzduch a užívám si po dlouhé době závodění. A před cílem to ještě bez nějaké domluvy rozjet Jítě, která zkušeně a suverénně vyhrává spurt grupy! Gratulace, a Žábova ségra jen něco málo přes minutu před námi...
Navléci se do zimních hader, vzít cyklokrosku a protáhnout manželku na éčku přes nekonečné lesy našeho Švýcarska. Skvělé počasí v parádní přírodě, je to tady moc a moc hezký! A večer zjistit, že ubytko je 300 m od pivovaru Kocour. No co více si přát?
:: Propozice
:: Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Foto ::
Flyby