Diskuze
Anonymní uživatel :: Přihlásit

Diskuze


Pro vstup do diskuze je potřeba se přihlásit, pro zaslání přihlašovacích údajů si napište zde.
Archiv diskuze: 2004-2006 :: 2004 :: 2003

Příspěvky k tématu: Koloděje  (ID: 376)

Ostatní témata
Autor: Luke Datum: 2021-04-30 11:45:34
Ve středu vytrvalost, nohy tuhý, bez nálady něco někde předvádět. Jak za starých časů u piva na zahrádce vymyslet s Kolíkáčem trasu na čtvrtek. Hlavně v klidu a bez kopců. Ráno pak moc nechápu, proč na tý trase bez kopců jsou navíc Střimelice, Oplany a Konojedy.
Vůbec se mi nechce do intenzit, ale hýbat se člověk musí, tak poslušně ke kostelu. Třeba nás moc nebude a pojede se v klidu. U Kostela jen Robert, po chvilce i jeden triatlonista. Ale na Strašín už se ohlásili Jakob a Štája. Oddechovka to tedy asi nebude. Cestou hádáme, kdo ještě dorazí. Viky je asi jistota, ale když člověk vidí tu hromadu naleštěného karbonu a vyšvihaných těl na Strašíně, jdou na mě málem mdloby.
Ale není moc času, vyrážíme, elitní dvojičky se cpou vpřed, já defenzivně vzadu. Kecáme s Kolíkáčem a kocháme se tím pohledem před sebe. Před Mukařovem tomu dodá šmrnc ještě Jonáš, no už moc vylepšit by ta sestava asi nešla. Přepínám na závodní mód, dnes to bude boj o přežití. Na Mukařově se na špic dostávají Kbely, tedy Viky s Jirkou. Jirka dvojičky rozpouští, jak když Luke Rowe před Poggiem přijel na špic, aby řekl celému balíku: "Teď pojedem radši lajnu". Ještě houknu na Kolíkáče ať si dá větrák na trojku a hákuju Vikyho. Nebolí to, ale tepy letí nahoru pěkně. Za horizontem přitápí Viky, abych pak potáhl přes brdek před Třemblatem. Krása lítat ty brdky přes 40. Pak trochu zazmatkuju kvůli odbočce a rázem jsem na chvostu skupiny, která čítá kolem deseti lidí. Úplně jsem zapomněl na brdek ve Zvánovicích, kde z toho dělá Kolíkáč trhací kalendář a já si musím klestit cestu nahoru mezi rozvěšenými borci. Kdo chvíli stál, už stojí opodál. A to nechci dopustit, je to přece závod. Nahoře už s Igorem vlajem za elitní a kompaktní šestkou. Rozbitý sjezd s bezpečnostním odlepem a pak bezpečně viset v brdku do Voděrad. Ale ani pak to není pohoda, jede se pořád a není radno se moc zamýšlet. Skupina se opět rozrostla, v údolí sjíždíme Vokyna, ani sem si nevšiml, kde odjel
A pravá na Střimelice tu je nějak rychle. Jirka jede solidní tempo. Na to, že jsem si myslel, že to je první kopec, už jsem pár čtyřstovek vystřílel a teď zase pořád 350... Kostelní Střimelice tu jsou ale neuvěřitelně rychle, točka doprava zabolí, ale pořád jsem někde na třetím fleku. Teď už to začíná dost bolet a pomalu se sunu na chvost, naštěstí v další točce tempo trochu opadá. Když pojedu to svoje budu zase za chvíli zpět u čela, ale nechci tam moc blbnout. Ale nakonec se to ve mě zlomí, další lehké zvolnění mě sune vpřed. Vím, že brzo bude konec, tak mi to nedá a zkusím ještě vymáčknout něco navíc. To navíc je 30 vteřin slávy na 470W, který končej na horizontu nízkým přeletem Jonáše. Kdyby se takhle přehnal na rouvy, tak ho budou vyšetřovat jestli necheatuje.
Čůrpauza za Ondřejovem se taky moc nepovedla, takže stíhám balík ze sjezdu, místo abych spokojeně šetřil v háku. Na přejezdu jsem ale zpět a už abych se připravoval na Samechov. Tady si naštěstí vystačím "jen" s 340W. Pak přesun do Sázavy v sedmi přeživších. Inteligentně jsem si dnes vzal závodní stravu, ne jak to občas jezdím bez jídla, takže se futruju na poslední figuře a chvíli si užívám bezbolestné jízdy. Nicméně nějaký super efekt se nedostavuje a přijdu si už vcelku použitej. Údolí na Talmberk nezvykle bolí, takže odbočky na Čekanov se celkem děsím. Naštěstí se ale zase jede "jen" tempo, i tak to není nic, co bych si zrovna užíval. Kolíkáč je tu, tak visím, on to má nejspíš podobně a nesvěsí, dokud tu budu. Takže taková hlava 22, prostě před tím šrotem není kam utéct. Ve vesnici ještě náznak svěšení, aby za to hned všichni vzali, a tak se mačkat až do konce. Ne, dokonce ne, pěkně i za horizontem na rovince, protože Štája s Jonášem v družném hovoru zbytku odletěli... Tak teď už jsem vcelku spráskanej. Zase dojíždíme Vokyna, zase si nevybavuju, kde nám odjel... Dost rád bych vynechal Oplany a Konojedy, ale nikdo mě neslyší, nebo nechce slyšet? Před křižovatkou to zkouším znovu, ale Kolíkáč velí Oplany. Sakra i ty? Vokyn pokračuje rovně a já nevím proč nejedu s ním...
Celej kopec pak špačkuju, ale nohy i přes protesty jedou dál co je třeba. Konojedy z posledních sil zase za 350W, ale efekt posledního kopce funguje. Nahoře komplet a najednou má člověk pocit, jak se krásně veze. Zase nabíráme Vokyna, dnes mu to vychází, jak kdyby měl v uchu na vysílačce Sukese, který to sleduje z vesmírného centra. Fouká proti a hák je milosrdný, docela rozumně regeneruju, takže když přijde čas, i špic tam padne. Ne že bych se vyrovnal elitním motorkám, ale nějakou dobu vydržím neztrácet rychlost a pak se zase pakuju. Štajny pálí svoje watty směr Praha, za Říčany už fičí neuvěřitelně, přesto pořád letíme kolem 40 km/h. Když na mě vyjde špic, naposled tam dnes roztočím přes tři sta. Úporná minuta, kdy nevím jestli se mnou víc cloumá ten vítr, nebo bolest nohou. No to je taky zážitek. Včas se pakuju dozadu, abych tak tak zalovil hák a nechal se dotáhnout do Prahy. Nakonec sice pivo nebude, takže sebou mám bundu, rukavice a návleky zbytečně, ale aspoň se můžu utěšovat, že s prázdnými kapsami by to třeba tolik nebolelo. No pěkný to bylo, díky!
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-04-30 09:22:26
Ráno navrhnout trasu a pak celý den přemýšlet, jestli ty brdky vůbec vylámu. V 15 h. si písnout s Lukem, že chceme raději někam na tiskovku na zahrádku a že dnes podle slibované účasti si to uděláme pohodové a na té mé trase klidně vynecháme nějaké odbočky Ladím sestavu oblečení na zimu, která se bude určitě konat, když pojedeme volně. Situace na bojišti se ale mění před 16 h., když účast slibuje Štája a Džejkop! Hned jde spodní triko do kouta, žádný tříčtvrťáky, pěkně krátký a bez rukavic a tunelů . U kostela Luke a Ondra Teplý, okouknout příjemný pohled na dívku vystupující z auta a mířící za kostel, která snad tu minisukni ani nemá! Tak to byl asi nejpříjemnější zážitek dnešní bohoslužby. Pak už jen peklo na zemi! Strašín totiž naše stavy doplňuje ještě o další borce a když před Mukařovem nabereme Jonatána je vymalováno. Dnes se jede znovu pro mě závod! Skupina, ve které se valí materiál v ceně hodně přes půl mega a kde watty propalují asfalt. Luke to podrží na Třemblat a já na Zvánovice, kde si dnes poprvé a ne naposled přepisujeme PR. Nechat se vysát na Voděrady a pak s respektem do sjezdu do údolí. To se mi ale málem nevyplatí, i tady se musí jet hrana, aby člověk zůstal součástí grupy. Nabereme Vokyna, který to vzal Habrem dolů a užíváme si společné chvíle letu. Pravá na Střímelice, které skvěle odtáhne mladej Šmíďák, aby byl spravedlivě ztrestán na horizontu Jonatánem a našim Lukem. Ondřejov se čeká a odlehčuje se a pak letí dolů k řece a hurá na Samechov. Ani tady se nesvěšuje, Džejkop si těch 350 wattu a více bere na starost. Padnout k Marjáně a kolem řeky do Sázavy na špici s Jonatánem probrat rodičovské radosti. Pak si již ale ordinuji jen spásonosný hák, abych se dopravil s nimi až do vany. Čekánov odtáhne Štája s Jonatánem pro ně v kecacím tempu, Šmíďák si ješte zahraje ve vesnici na Alafildu a já ztěžka lovím hák, ten horizont už mi vůbec nechutná. Ale orange kluk Luk je mi motivací, jen kvůli němu viset a užívat si týmové podpory! Dnes mu to sedlo, je všude tam, kde má být. Sice již navrhuje raději Nučice, ale trasa se má držet, tak to ještě přehrnout přes Oplany a Konojedy. V ďolíku v Oplanech na špici málem trefuji kanál, tak trochu stresu ve sjezdu, omluva všem. Konojedy, poslední brdek, do půlky dobré, ale u kostela mi zvoní umíráček. Nohy se odpojily, čidla vypadla a já ne a ne to znovu spárovat! Naskočily 2-3 metry, skupina se vzdaluje. Největší bolest letošní sezóny je tu, zvednout zadek a po centimetrech si to sjíždět. Jak opojné, když se zadky znovu přibližují a na horizontu si jen ztěžka oddychnout, jsem s nimi! Nabereme znovu lišáka Vokyna, který to dnes takticky skvěle zvládl, vyhnul se největším kopcům a může si tak užívat balíkový polet domů. A bude hodně bolavý, vítr proti, teplota padá, dnes ještě slibovaný Alois nebude… Dáme si hlavní, Štája většinou na špici z nás vycucává poslední zbytky z nádrží, hák je opravdu milosrdný, špice je za trest. Vyšší ráfky se změnily v plachetnice a háže to s námi ze strany na stranu. Dobrý to bylo, díky kluci, za ty noční procházky po bytě, abych rozchodil křeče to zase stálo!

Vycucano ze Stravy:
Staja
NP 269W; Dneska jsem nějak nevěděl jak na tom budu, včera jsem nic nedělal, strávil jsem jen 24hod s tlakovým Holterem, který mě v noci každou půl hodinu budil a snažil se mi amputovat ruku, v noci jsem si hadičku kolem krku neomotal, tak po vrácení celý den nějak přemýšlím co jet, nakonec vyhráli Koloděje. Tentokrát se připojil i Sali s Managerem, kteří udělali radost. Už na sraz klasicky nestíháme, ale lidi z Koloděj přijíždí na Strašín ještě po nás. Vítr nám fouká první půlku spíš do zad, čekal jsem, že na cestu zpátky trochu vítr zvolní, ale z Kostelce to byl celkem masakr, hlavně z Říčan do Uhříněvsi. Jinak dneska to ani tak nebolelo jako v úterý, kopce jsem se do maximálního úsilí nepouštěl a šetřil se na Čekanov, kde jsme najeli s Jonášem na špici, čekal jsem, kde za to kdo vezme a když jsem se nahoře otočil, tak tam nikdo nebyl, nevím co se dělo... Pak směrem domů si trochu protáhnout špice, dneska mi to chutnalo, dobře jsem se zásoboval energií, tak kupodivu doma nejsem ani mrtvej. Co mě ale trápí je, že jsem si dneska nakopl češku na koleni, které mě teda teď pěkně bolí :/ Jinak tepák klasicky ulítnutý, akorát mě to za poslední dny vynervovalo, že jsem běhal po kardiologie, kde jsem zjistil, že je všechno v pohodě.

Dzejkop - Koloděje okořené větrem
Kvůli včerejšímu extra nabitému programu, kdy projížďka v tempu na gravelu byla jeho nejvíce zrelaxovanou částí, a dnešnímu rozvozu jsem se rozhodně nemohl cítit jako favorit. Na sraz s námi jedou automobilový závoďáci a díky větru v zádech máme automobilový průměr. Doufám, že to bude vyklidněnější, ale oproti úterku přibylo pár čerstvých koní a guru Steiner je guru Steiner. V Kostelních Střimelích jsem rád, že se v háku rozjedu, naopak na Samechov se na špici jedinkrát cítím slušně. Čelo mi vlastně ujede jen ve stoupání na Čekanov, kde mi zlobí řazení, které mi pak znepříjemňuje tempový transport proti větru. Opět se na špici nejede ani metřík volně. Zejtra mě čeká zasloužené volno s homeofficem a možná, když to vyjde, úprava šaltru.
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-04-29 09:21:33
Čtvrtek 29.04.2021 - trasa:
16:00 - kruhak Jiznak - Kolikac...
16:30 - Kolodeje - Luke...
16:50 - Strasin - ...
Autor: Luke Datum: 2021-04-25 22:58:57
Sobotní Ústí a krásných 250 na rozjetí před Kolodějema, nebo naopak Koloděje jako ideální vytočení nohou po Ústí? Kdo ví, ale dnes to prostě do sebe zapadlo. Výhoda amatérského sportu je, že to prostě člověk může dělat, jak se mu chce a líbí. A mě se najednou ráno zase chtělo na kolo. Aby ne, když je nebe vymetené a sluníčko tlačí teploměr vzhůru. V devět už je šest stupňů, což je poslední dobou luxus. Velká část těla i hlava se těší, jen nohy tak nějak mlčí. Tak tedy trochu nejistě: Hurá ke kostelu!
Cestou se párkrát zvednu, abych konstatoval, že jsem to čekal horší a pokud se pojedou třeba Zásmuky, mohl bych tam dojet... a zpět mě snad vždycky někdo vezme do party. U kostela dnes není úplně plno, ale lidí dost. Je tu Igor a Mlhoš, tvrdé jádro z Kbel a samozřejmě Sukes. K mému překvapení na mě koukaj trochu jak na zjevení a první otázka hned míří na Ústí. A druhá na to, kde je Kolíkáč. To už ale zvon odbije start a míříme na Strašín. Tempo se od poslední neděle trochu zvedlo, ale stále to je víc než přijatelné. Na Strašíně doplňujeme stavy na nějakých 14 kusů, včetně legend, legend bez helmy i legend na blatníku. Legendy si to docela slušně hasí a jede se vcelku spořádaně. Takže můj odhad je, že do Zásmuk, kam se opravdu jede, bychom mohli přijet komplet. Tedy i výběr skupiny, co bude mířit rychle k domovu by mohl být snadný. Přeci jen si to dnes nehodlám nějak extra protahovat. ;-)
Zadem na Louňovice a pak už pila a hlavní. V lese za Vyžlovkou přebíráme s Vikym špic. Mnou navrhované tempo blatníkáře před námi sice neudržíme, ale držíme se v rozumných číslech. Nohy stále mlčí, což beru jako dobré znamení. Nicméně riskovat moc nehodlám a za odbočkou na Konojedy už se zase vezu háku, akorát ten hák v silnici na větru už není ta pohodička, co ještě před chvílí byla na straně u škarpy. No co se dá dělat. Naštěstí tenhle problém za mě vyřeší Jirka dost elegantně, když celý balík rozpráší nástupem za Oleškou.
Nestíhá vlastně nikdo, takže Jirka tedy po chvíli zvolní, za ním se vydává pár stíhačů a my s Vikym se na to můžeme zezadu tak maximálně koukat. Když už se udělá trochu místa Viky dle očekávání vyráží vpřed, což velmi kvituji a nechávám se dovézt do druhé skupinky, kde jen chvíli pobudeme a pokračujeme vpřed. Ještě před sjezdem jsme tedy zpět na čele. Igor tu je taky, evidentně forma dobrá a po chvilce ještě jedna trojička s Mlhošem, takže pro mě ideální situace. Pár lidí zaplatilo, včetně Sukese, ale očekávám, že se ještě někde objeví.
Pokračujeme tedy dál svižným tempem, zbylo nás sedm. Do Zásmuk najíždí první Jirka a Viky, za nimi zbytek poměrně rezignovaně drží zbytek grupy pohromadě. To mě přijde jako dobrá taktika a kazit to nehodlám, ale rozpad stejně přichází záhy. Předchozí brdek mě docela zabolel, tak začínám opatrně a radši kadenčně. Točím jak cvok a překvapivě míjím zbytek grupy, Garmin rozsvítil velkou čtyřku na začátku kolonky 3s Power, nohy křičí hurá, já si řikám něco jako "no ty *olé!" a blížím se Jirkovi s Vikym. Za chvíli mám Vikyho a dojíždíme Jirku, který ale evidentně trochu svěsil.
Kostky tentokráte volně, takže kdo chtěl si to sjel a pokračujeme dál. Po větru, hezky za svý. Předchozí úspěch mě ale namotivoval, takže nemám problém držet se elitní dvojky z Kbel, narozdíl od zbytku souputníků, takže se ještě párkrát trochu rozpadnem, než se to konečně trochu uklidní. V Janovicích otočka na bočák a trochu proti. Pro nás, kteří mají cíl bezpečně viset, je to vcelku pozitivní zpráva. Před Nechybou si ještě dáme pěknou špic s Mlhošem a Sázava už je blízko. Kbely mají plán Dojetřice, což mě dnes vůbec neláká. Naštěstí ani Mlhoše a Igora. Takže se loučíme a míříme do údolí. Ve třech to pěkně odsejpá, pak ještě Mlhoš zavelí Habr, ale naštěstí bez bodů do vrchařské soutěže a bonusových sekund. Takže jen v prudší části zkusím o kolík hůř jsem na tom. A asi je to spíš v pocitu a rychlejší únavě. Prostě hlava. Nicméně se mi jinak jede dobře a za tenhle pokus teď musím trochu víc máknout na špici, aby to nevypadalo blbě. Naštěstí s kamarády za zadkem to má vždy ten správný náboj, takže léčebna je tu hned a Ŕíčany za chvíli. U cedule akorát dojíždíme Sukese, ale nevidí, neslyší a my už točíme k Olivovně. Pak už rovnou do Benic a po větru do Průho. Ani vítr cestou zpět překvapivě moc nezlobil, takže v půl jedný jsem doma, příjemně zrelaxován. Díky hoši za svezení!
Autor: Sukes Datum: 2021-04-25 15:31:18
A dnes mi to vůbec nechutnalo, ke kostelu s Igorem, kterého už je zcela zbytečné se ptát, jak mu to dnes šlape, prostě opět skvěle, jen mi stačí říci, že Radek dal včera 260 km, hned mně probleskne, to bychom mu měli ordinovat před každými KOlodějemi, aby se výkonnostně srovnal, Igor valí proti větru do KOloděj a já už te´d poci´tuji, že dnes to nebude můj dobrý den, ani mu tedy jako vždy aspoň symbolicky tentokrát neprostřídám, u kostela klasicky velí Jirka a tentokrát opět ideálně Zásmuky, Sázava a přes Dojetřice a Ondřejov zpět , skvělé , my odpadlíci si to dáme ze Sázavy údolím. Rozebírá se včerejší šlapkařské Ústí, aby nečekaně překvapivě diskuzi obohatil přímý účastník této převelelegendární " vyjížďky", a sice sám Luke, ano tato ultramegavelestálice přijela vytočit nohy po včerejší 250 km rozjížďce, a protože KOlikáč ani Turista nikde, okamžitě zaujímá prvenství v letošní kolodějské docházce . A hned na mě směřuje otázku , proč jsem nepřijel, já omluvenku cílil jen na KOlikáče a hned se však na druhou stranu přihlásil, že udělám vše proto, abych v sobotu 1.5 se připojil na kruháku a konečně se pozdravil i s Dreamererm a hlavně si vychutnal na legendárním Téčku ten raketový růst koncentrace nejrenomovanějších šlapkařů , jenž tato křižovatka jako nejúčinnější katalyzátor bezkonkurenčně nabízí. A dále se ptám , jak tento nesourodý celek na takovýchto vyjížďkách funguje, vždyť takoví Orlíci a Ivčy atd. nemohou stíhat. Luke potvrzuje, že Orlík je jen provokatér a stíhá v pohodě a ostatním se pomáhá a čeká, to znám, to je skvělé a tomu i věřím, méně už , že se jelo nahoru proti větru jen 33, to mu fakt nevěřím , já spíš zažívám a naposledy hned ve čtvrtek, že proti větru se jezdí 43 a ne 33, a už vůbec si neumím představit, jak např. Turista s Radkem , ale najdou si další, jedou špic 33, ti něco takového vůbec neznají a ani umět nechtějí, ledaže by jim jejich hacknuté garminy "ukazovaly" , že jedou do kopce ...

Ze Strašína nás nakonec vyráží 14, první hodina v pohodě , ztrácíme jen 2 ks, pak už to Jirka nevydrží a vyspurtuje 4% ní 400m brdek nad Oleškou a rozebere nás jak Lego, vím, že za normálních okolností bych si to docvakl a byl tam jak před dvěma týdny, dnes potupně , ne , to jen jen překlep , postupně odpadlíci vytváří čtyřčlennou skupinu , co dovalí přes Sázavu údolím až domů, dál pokračuje jen 8 závoďáku , viz určitě komentář Lukeho. Po cestě zpět jen prohodím s triatlonistou Ondoru, že mi to dnes vůbec nechutná, což on vidí a potvrdí, neboť zná můj letos obvyklý výkon z minulé neděle, na druhou stranu se mi ho podařilo přesvědčit, že zkusí KOloděje i v týdnu, a proto Vokyne, raději mu tuto informaci předejte i přímo, i když vím, že nás čte, i Romane Chládku, co jsi dnes též s námi dojížděl ve čtveřici, Vyhupe , prosím předej tuto informaci, přijeďte i v týdnu, nejlépe hned v úterý, nechápu, proč by 71 letý důchodce neměl přes týden čas a musel jezdit jen v neděli, protože trasu navrhuje nebo minimálně schvaluje boží kluk Luke, jenž sice nejde pod 1000, ale zároveň vždy nabízí úžasné zkratky, mám většinou skvěle nastudováno i spočítáno, kde a jak se připojíme i si odpočineme , a navíc ve čtyřech je dokážeme dojet i ve chvíli , kdy se čeká tak, že to stejně není nikdo schopen sjet...
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-04-23 12:59:47
Díky kluci za bajo počteníčko! Jste básníci klávesnice
Autor: Sukes Datum: 2021-04-23 12:00:51
Zima mi včera ani nevadila, nebyl čas ji vnímat, na Strašíně Radek potvrzuje svá slova z mailu, že dnes to pojme vytrvalostně, tudíž žádné kraviny. Nepřikládám tomu velký význam, to říkají většinou všichni, a to buď že dnes nejedou anebo že dnes nemají nohy, jediný , kdo v tomto drží slovo je Igor, řekne-li že nejede , zůstává se mnou, jakmile prohlásí, že se cítí dobře , zapadne do letky jako základní stavební kámen do jeho stále ještě nezdobudovaného chodníku k bazénu., a to i přestože nezapomíná trvale dodávat, že tohle není jeho skupina, nakonec dnes v ní nebyl žádný diplomat, ne Rybu chválí, a mě už znáte... Standardní sestava v týdnu, 7 závoďáků a pak už jen já, Přemítám, že by se mohlo ze začátku jet ve dvojicích a volněji, ale evidentně se nikomu nechce , jsou tu samí inteligentní kluci a nikomu se nechce větrat na vnějšku, tak se tam pro jistotu v lajně větráme všichni , jo a bolí to , za začátku jede špic Robert , ale i on nezvykle valí 39, to ještě není hrana, po něm Míra a Matěj a už vidím i na začátku 4ku, pak však začne svou dlouhou špic předvádět Radek a je zle, ano pojal to vskutku vytrvalostně, vytrvale valí 43 , jsem na něj připraven ,a to lépe než Robert s Mírou, kteří by své karbóny nejraději přes ty díry přenesli, to ovšem v tuto chvíli zásadně nejde , kdo za Radka , bočáku a tohoto kvapíku nedrží těsný hák, odpadá , než mžikneme, a to se mi i občas povede na svého garmina a naštěstí nemám čas přemítat, proč mám na čase i km skoro stejná čísla, máme veledíru 10m, hlavou mi problesknou Lukeho podzimní "Nenechávejte tu ty díry", zdvořilostní množné číslo bylo tehdy samo míněno na mě, tohle je ale jiná díra a Luke je te´d naopak záchranou, jakmile na špici zjistí, že šlape v oranžovém jen on , musí něco stát, a samo stalo, naštěstí se tu po prostřídání objeví i Matěj a brzy vyhodnotí, že tohle zůstalo jen na něj, vím , co přijde, shazuji ještě o jednu dolu , lepím se Míru a mačkám se maximálně , neboť Matěj to přímo dospurtovává. PO chvíli lapaje po dechu Robert už těsně za mnou řve neskutečný výkon, kvituji jo, kdo sem vlastně toho Radka přitáhl, a sám si odpovídám přece já, tudíž si mohu nadávat akorát sám sobě, ne to ani náhodou, vím, že on paří mezi Ty , co chtějí jezdit po rovině rýchleji a dnes mu to konečně vyšlo dle jeho představ, aby mi ještě v mailu týž den večer potvrdil, že jen chtěl, abychom se na bočáku dlouho nevětrali, kolodějská múza je nakažlivá , vždyť to je jen další parafráze legendární camrďárny, kopec se musí jet rychle, aby to měl člověk co nejdříve za sebou. Robert ještě dodává, ne, ten tvůj výkon byl neskutečný, ano podařilo se mi skvěle přečíst situaci, správně vyhodnotit a nenechat tam ani decimetr navíc, Robert vzdychá, vždyť já tam málem zůstal, sám jsem si odpověděl a teď dodatečně i Tobě Roberte, nemohl jsi tam zůstat, vidíš, jak je má "nerealistická" účast v této letce prospěšná a já aspoň i takto mohu oplácet , jak všude , kdy to možné je , organizuješ čekačky na nás odpadlíky, nemohl jsi tam zůstat , kolodějská můza byla proti, nedovolila ti nohy svěsit, byla tam s tebou, ona rozdává spravedlivě a tudíž nemohla dopustit, abys odpadl, když já uvisel. A letecký den pokračoval, Radek se mě férově na druhou stranu snažil tam ještě dotahovat , ale první větší brdek a konečná. Překalkulovávám trasu a pod Krymlovem se zase napojuji, tempo pořád stejně vysoké, přemítám, že řešení, a sice pro všechny zajímavé, existuje, ano je to kolotoč, i proto ho závodáci a větru zejména používají, fyziku neoklameš a tady by nám pomohla , kompaktně rotující 4 dvojice, ano i já bych se klidně zapojil , nebojte tohle umím, (za domácí úkol jsem dostal jiné střídání , jen nevím, kde se ho učit, v neděli mě tam nepustí, a tady všichni respektují, že já prakticky nestřídám), sice na špici jen na pár sekund, ale to nevadí , Radek s Matějem by svými dlouhými minutami vše vynahradili a všichni bychom si na vnitřku více odpočinuli a rychlost by byla prakticky shodná, snad příště. A závěrem slovy klasika:
"Škoda že to neviděl prdlavka", tedy vlastně Klíma, to by bylo pochval a tentokrát kupodivu bez ironie, jak umíme po rovině letět...
Autor: Luke Datum: 2021-04-23 11:33:12
Pro mě regulérní závod. Pravá jarní klasika, roviny a boj na větru, nic co by mi šlo. K tomu tisíc krátkých brdků, který by mi možná šly, nebýt kolem ty roviny a vítr .
Ale co, krásný den, tak proč si ho neužít. Na krátký to sice není, ale když to jde bez bundy, je to fajn. Sucho a sluníčko je, tak co víc si přát. Času mám dost, tak to beru přes T, kde Turista nezklamal a s Kolíkáčem vyrážíme v naší trojce megavelestálic :)
V Uhříněvsi potkat Camrdu a křiknout na něj, že jede na blbou stranu. Ale přidat se nechystá. Přitom dneska by to bylo pro něj, roviny a určitě se nepojede. Je přece čtvrtek... V Kolodějích už čeká Matěj a nikdo další nedorazí. Turista si užívá větrného přítlaku a vláčí nás na Strašín v top 10 časech. Cestou nabrat Vikyho a na Strašíně ještě Igor, Radek a Sukes. Letíme na Hradešín, v háku to ani nebolí, ale ani se moc neodpočine, po větru nabíráme neuvěřitelnou rychlost a na bočáku jí držíme. Přepínám se do módu závod, jinak bych si rovnou vystoupil. Watty lítaj v rozmezí 0 a 500, podle toho jak se zrovna mění směr nebo sklon. Brzda nebo odstup před zatáčkou se rovná tvrdému nástupu za ní, jinak to odjede. Párkrát si takhle zaspurtuju do 5m díry a jsme v Mrzkách. Letmý pohled dozadu ukazuje, že se to pěkně roztrhalo, ale v Tismicích už jsme zas pohromadě. Hlavní na Kolín brousí Viky, pořád aspoň 45 km/h, až z toho přejedeme odbočku. Ne že bych to neviděl na navigací, ale prostě se to stalo všechno nějak moc rychle. Čekal bych trochu zvolnění, ale to se nekoná. Přistoupim a brdek, kde si vystoupim? Naštěstí ne, ale Sukes tam zůstal. Sice se na horizontu čekalo, no ale znáte to. Volně točit nohama a z Kšel už se to zase zvedá. Tady volně točit nestačí, další třistapadesátka a šup do Vitic, kde se naštěstí zvolní na 320W...
Na horizontu hlásím Berlango proti a asociace fungujou, nezávisle na sobě s Kolíkáčem spouštíme, že to je dnes trasa pro HonzuB. Jo Kouřim a Kachní Louže, to by se mu líbilo. Tak snad se brzy zas objeví před KOstelem. :)
Přes Lipany se proženeme, stejně tak přes Kouřim. Z ní zas jeden brdek, zrovna jsem na špici, tak se snažím držet tempo. Radek k tomu má nějaký průpovídky o 430W a že je třeba to držet. Já už na čísla radši nekoukám a přepnul jsem si to na navigaci. U mě jich naštěstí bylo jen 400, ale i tak je lepší to nevědět. Ještě využít vítr do zad a užít si to chvíli na špici. Toušice a Mlékovice už se zase ale "jen" vezu. Konečně Horní Chvatliny a my točíme směr Zásmuky. Před nimi brdek číslo milion a hned za městem milion jedna. Igor si něco zamumlá a odstupuje jak domestik, kterej právě po 3 hodinách dojel únik dne. Nahoře si zastavíme, zhodnotíme stavy a můžeme zase vyrazit.
Na posledních chvíli mi dojde, že by bylo fajn něco sníst, když moc nepiju a ve sjezdu do sebe natlačím tyčinku. Následuje luxusní asfalt až do Skvrňova a pak pravá do protivětru. Ten mi dnes teda vůbec nevadí, poprvé totiž na delší dobu v háku svěšuji. Pro mě vítaná zpráva, protože do teď sem si vůbec nebyl jistej, jestli dojedu domů. V každém brdku drtit hranu, okukovat tváře kolem. Když už konečně člověk najde náznak nějaké slabosti, tak si ke špici přijede Kolíkáč, jak kdyby se chystal za to vzít. Jenže já jsem většinou rád, že jsem rád, tak se jen modlím, abych za to nikdo nevzal...
To už se ale blíží Kachní Louže a kvalita silniček se zhoršuje. Konečně začátek kopce, teda spíš delšího magnetu, ale dnes je to největší stoupání. Poprvé mi dnes přijde, že se jede tempo, kdy se dá trochu přitopit. Kolíkáč zas číhá u špice, ale nemůže se odhodlat, tak mu za první točkou pomůžu. Ochotně mi skáče do háku a tak si užíváme až na vrchol, který je tu hned. Pak radši opatrně rovnou pasáž a v Krymlově shledání se Sukesem.
Louže mě povzbudila, tak se mi jede dobře i na špici proti větru. V závětří je to pak pohoda, tedy ne vždy a ne pro všechny. Před Kostelcem to už bolí všechny i v háku, na špic nevidím a kapacita plic ani nedovoluje křiknout a přibrzdit trochu pro Sukese. Kolem pily je to po zimě už slušně rozsekané, ale neupadající tempo a pocit oddechu v háku vždy zvedá náladu. Hlavní na Mukařov utíká jako vždy, nehledě na funící protivítr. Dokonce je čas vzít to přes Strašín. Tam se rozloučit s dnes skvěle jedoucím a roviny si užívajícím Igorem a zašpásovat ještě s Kolíkáčem a Turistou, kteří ale už chtějí jet jako lidi.
Další povedené čtvrteční odpoledne, ale popravdě už jsem si cestou párkrát říkal, že se docela těším na sobotní výlet, až si od těch intenzit dám pauzu.
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-04-23 09:48:59
Já chci jaro! Dlouhý čapáky s chlupem, funkční zimní dlouhé triko, termodres s chlupem, ovázat krk tunelem, na hlavu tunel až přes uši, dlouhý rukavice, návleky na tretry, lyžařské podkolenky ... tohle je cyklistika v dubnu? Ano je, v Kolodějích se znovu jela amatérská cyklistika té nejvyšší úrovně I když Míra hlásil, že se vůbec nejelo, ale dnes mám tedy slušně vymleto. A budíky nelžou, ty čísla jsou pro mě v závodních hodnotách.
Valíme v 8 kusech na Brod, vítr z boku nebo do zad je příčinou, že mi to vůbec nechutná, schovat se na chvíli v háku je nemožné, pěkně všichni za své! Sjezd na Mrzky je navíc pěkně zaplátovaný a moje sjezdařské sebevědomí hodně nízko, tudíž to odpojuji, od Radka, Lukeho, Vikiho a Igora. Turista za mnou zahlásí, že už to nesjedeme, ale Matěj leze na špic, za něj Míra a Sukes a já mám velký problém. Naskočily 2-3 metry a nedokáži je sjet! Dávám si jako bulhar, ale vše marné, jen s obdivem koukám na Sukese, který si tam tancuje bez problému v háku. Jsem na limitu a už se mi chce svěsit, ale průjezd vesnicí se milosrdně trochu zpomalilo a skupina mě nasála zpět. Ale stálo to není zadarmo, k hlavní se jedou bomby, na špici je totiž Radek. Chvilku po hlavní, kde pro změnu chytil slinu Viki a trestáme se navzájem v odstavném pruhu. Do Kouřimi stále v závodním stylu, Sukese jsme ztratili, ale věřím, že ho ještě dnes uvidíme. Skvěle jede Igor, žádný brdek pro něj není překážkou a může si tak užívat Mlékovice Ještě, že jsem se tak zateplil, je mi příjemně v tom ostrém a řezavém severáku. A to nás ještě čeká cesta proti, ale tam snad už hák bude trochu fungovat. Před tím však ještě ikonická Kachní louže, kde příjezd je po rozsekaném asfaltu, a i vjezd do Krymlova nestojí za nic. Ale ten lesní úsek mezi tím stojí za to, i když jsou tam jen vyjeté koleje a jinak bordel od lesáků. Před vrcholem stoupání nám na nervy ještě zahraje Luke svojí špicí, ale je to stále tak opojné mu skočit do háčku a tancovat za Borama a Tadejovkou! Cestou ještě potkáme rodinku na výletě, z které se vyklube Czenda se svým pozdravem, na který jen tupě zareaguji . Doplňuje nás znovu Sukes, je paráda, že si to takhle užívá! Já jsem slušně posekán a těším se na hlavní a polet směr vana. Matěj se s hrůzou ptá, jestli to stihneme do tmy, já odpovídám určitě, v téhle sestavě je všechno možné. A taky že jo, Krymlov-vana za 60 minut, to je stejný jako autem, lakonicky prohodil v Petrovicích Míra při loučení. Jó múza letos řádí ve velkém stylu, dnes v takové kose, v takovém nepříjemném větru jsme si zase pěkně natáhly držky! Díky bejčci!
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-04-22 11:30:23
Čtvrtek 22.04.2021 - trasa - Mlékovice a Kachní Louže:
16:00 - kruhak Jiznak - Kolikac...
16:30 - Kolodeje - Luke...
16:50 - Strasin - Sukes, Igor, ...
Autor: Luke Datum: 2021-04-22 11:30:15
Úterní Koloděje mě zastihli v hodně dobré náladě, těším se celý den, jen trochu strach, jestli nezmoknem. Od Krkonoš se totiž blíží zelené skrvny na radarech, a tak radši vyrážím dřív, abych si případně užil trochu sluníčka, než to přijde. Na programu Bělokozly, já vyladěn do letního. Na kruháku už Oťas, za chvíli Kolíkáč. Vyrážíme. T jako Turista a přesun do Koloděj se tak zrychluje. Tam se přidávají Kuba s Matějem, takže o zábavu bude postaráno. Navíc na programu jsou dnes samé klenoty, takže obavy o počasí se rozpadají v očekávání, co se bude dít.
Přesun na Strašín jsem chtěl pojmout trochu víc v klidu, ale hned za Sibřinou jsem ze špice sesazen jak malej Petříček po sjezdu ČSSD. Nedělní šouračka průměrem 25 km/h se tedy nekoná ani náhodou a Oťas si nevybral úplně dobrou letošní premiéru, ale to k tomu patří. Na Strašíně ještě Igor, Radek a Vokyn se Sukesem. To jsou Koloděje, jak je mám rád, kdy si člověk může vybrat kde odpadne, případně který kopec trochu vypustí a nemusí se nutně hnát s pocitem, že zůstane sám ležet pod kopcem někde 50 km od domova.
Já si ale dnes vybral šrot, takže když se na Habru zvedne Radek, bezhlavě se mu vrhnu do háku. A visím. A trpím. Prvotní nadšení poměrně rychle vyprchalo, ale minutka přes 500W je na světě, radši se ani neptám, kolik to stálo na špici. Hned se zvolní a formace se formuje dohromady. Při otáčení, jestli jsme všichni si začínám všímat, že mě z toho trochu píchlo ve stehně a možná jsem si hnul se zády. No poměrně drahá pětistovka
Valíme dál na Hradec, dál naštěstí nic nebolí, tak to snad bude ok, ale v hlavě to zůstává. Hradec tak zkouším defenzivně z čela. V skrytu duše věřím tomu, že 350W je dost, aby nikdo neblbnul, ale před vrcholem vystřelí Radek, za ním Kolíkáč a další se taky zvedaj. Než založím velkou skoro všichni jsou pryč, ale ještě háknu Jakoba, který taky trochu zaspal a na horizontu jsem zpět ve skupině. Za křižovatkou pauzička a pokračujeme dál. Oplany jsou dnes jen bezvýznamný brdek, otočit se na špici s Matějem, který se ptá, jak se pojede Mělník. Odpovídám, že to nikde definováno není, ale čekal bych, že co to půjde. Igor se stále drží insipirace F.Gannou, takže si děláme menší bezpečák. No škoda, že to nevezl kus dál, pak by byla šance, takhle brzo pokračuju sám. Vlastně bych se asi měl pochválit, 500W nástup a pak držet 340W do kopce není špatný. Strojovému tempu nebeského vláčku ale stejně neodolám. Tady už se moc nečeká, neboť na programu jsou Bělokozly s možností zkratky přes Dojetřice, kudy by měli jet Sukes a Vokyn.
Igor se v Sázavě loučí a my začínáme stoupat. Tempo opět hraniční, rozhodně si neplánuju žádný nástup. Což je asi chyba... Po vjezdu do lesa se ještě přitápí, a to už je spíš o múzách a ty mě dnes opustili. 400W vydržím je chvilku a musím si vystoupit. Se sklopenou hlavou ani nevím, jak to tam vepředu dopadlo. Jen tuším Turistovo strojové tempo kdesi za mnou, tak nesvěšuji úplně, přeci jen i tenhle skalp má svou cenu. Přesun na Vodslivy, k tomu ještě návštěva polepšovny, v očekávání Chocerad bych tu ale nerad zůstával moc dlouho. Z Vodsliv pak zalehnout a zmizet za zatáčkou, bezpečák se hodí. Nakonec větší, než jsem čekal, nebeskému vláčku Sky ale stejně neuniknu. Je mi líto Quintany, Bardeta, Pinota a dalších bojovníků s větrnými mlýny. Tady ale už hákovat musím, přeci jen "už není na koho čekat". Navíc, tahle letka zaručuje přesun do Ondřejova se závodními parametry. Poslední brdek před kostkami to Turista odpojuje a já s Vikym ho za to snad i máme rádi. Ztráta malá, navíc čelo konečně vyklepalo Kolíkáče, kterej pořád operoval u špice a připomínal mi, že bych tam měl být taky. Po kostkách tedy rychle do grupy. Poslední dva brdky už se mi jedou dobře, snad proto, že jsou poslední. Za odměnu ještě poslední tanec, kvapík po hezkém asfaltu až do Uhříněvsi. Teprve teď je čas pozorovat mraky, někde u Vltavy padají kroupy, ale ten náš Kolodějský sen byl krásně na sluníčku. Aneb přesně jak pravil Kolíkáč: "to se bude rozpadat". A rozpadalo se to už od Sibřiny, i když to možná myslel jinak. A já si určitě nemyslel, že součástí toho rozpadání budu taky.
Autor: Sukes Datum: 2021-04-21 18:27:27
Dnes mi nezafungoval computer, a to ten v hlavě, a protože vše je o hlavě, dokonalý plán se 4km nad Sázavou rozplynul jak naštěstí ten hrozivý černoch na obzoru, tak tohle ti neprojde , tady si koleduješ o desetišvihový distanc na všechny, a to i mezinárodní KOloděje, co z něj nakonec naštěstí nespadla ani kapička. Ale pak už jen smůla, o pár sekund mi musela ta sedmičlenná letka uniknout. Mí spolubojovníci Igor a jím na vrchol dotažený Vokyn jeli dál , já přece jen ještě bláhově dvě minutky posečkal, samo marně , a to mi dolu profičel i JOnáš s Klímičema, zase si soukromničíli , ale nedivme se, JOnáš je jinde a všichni navíc preferují jiný způsob tréninku než naše KOloděje, navíc po té, co Klíma remcal celou minulou neděli a pak odměnou schytal od nejlepšíchšpicoKolodějáků na vrcholu Ondřejova pár desítek metrů, se mu mezi nás dvojnásob nechce.
Jo, když se daří , tak se daří, neva , rychle zpátky do údolí , tam je švihtrafic jak na roztrhaných belgických klasikách, do Jevan se dvěma pohodáři na střídačku a z Jevan s dvacetiletým 38 km/h až na Vyžlovku.

Začátek ovšem jako vždy skvělý , na Strašíně vedro , 3 jsme dráždili kr - kr, a postupně Radek , já, Igor Viki , Vokyn, ten rozesmátý nechápe jak šlapkaři mohou jezdit švihy v té zimě a ještě o tom psát oslavné nadšené reporty, jo, mystická múza. mystiku dnes ostatně pocítí i navlastní kůži. A to navíc kolem projíždí jeden švihař za druhým, jo slunce je množí a přidává i dobrou náladu a tak nakonec i naši grupu rozšířil příjezd z Koloděj na 11 ks.
Pak už klasika , jen s tím rozdílem, že Vokyn už uvisí, na což mě upozorňoval Robert, který nás zná perfektně, už před dvěma týdny, na KObyle oba pár metrů ztrácíme, ale na hrázi už kompletujem dnešní desítku a nezbývá než slovy klasika "není na koho už čekat" pokračovat až do Hradce, 7 závoďáků mizí z dohledu směrem na KOnojedy a já s Vokynem funíme nahoru, kde se ovšem vzorně na čur pauze čeká . PO té svižný přesun až pod Mělník a na jednom horizontu si Vokyn užívá , jak se na Kolodějích také kouzlí, Robert ho pravou rukou nenechá a nenechá odpadnout. Následuje chyba nás všech postupně odpadnuvších , tj. Igora, mě i Vokyna a než se sjedeme a opět rozděleně vystoupáme Dojetřice , ujedou nám i tam. Ale příště už se určitě domluvíme lépe.
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-04-21 17:26:02
Konečně trochu jarní počasí, i když krátký krátký neriskuji. Nedočkavý a natěšený Vokyn raději předem volá a ujišťuje se, že někdo přijde. Strašín nezklame a doplňuje grupu o další helmy. Je nás přes 10 kusů a k tomu kvalita, kam se podíváš. Trasa vytyčena od vrchního traséra Luka, tak jen zaklapnout tretry a nechat se unášet na Habr. Múza mezi námi, Vokyn od ledna 300 km na účtu a na Habru furt přes 300 wattů. Neskutečný talent! Vytrénování borečci dávají ještě vetší nálože. Radek zapíná svoje turbo a Luke mu zkušeně visí v háku hodně přes 400 wattů. Na tohle tedy nemám, ještě mě před horizontem přežehlí Turista, jak košili na jednání. Další bod jednání se koná na Hradci. Pod něj jedeme údolím a kontrolujeme nový asfalt, jak přežil zimu ... no nic moc. Hradec strojově odtáhne Luke, aby byl před vrškem spravedlivě ztrestán. Koukám pak zpětně, že takhle "pomalu" se tady jezdí v II. balíku po startu Kolem Posázaví. Chcací a čekací pauza. Oplany bolí, ale když těsně vedle vás jede Fanda, musíte taky. S Igorem ho pak postrčit zpět do skupiny, ať si ještě s námi chvilku užije. Blíží se Mělník a chci ho vyjet s nejlepšími. Když ale jedu před ním přípravu s Radkem, tak začínám o sobě pochybovat. Navíc po odbočení Igorovi chytly saze a zle přitopil. Luke se ho chytá a odskakují. Tohle nemohou vydržet, já raději vybírám příhodné zadní kolo, které by mě mělo vytáhnout nahoru. Na budíku pro mě ďábelská čísla začínající 4. A mě se to líbí, já si v tom lebedím. Míjet v kopci Turistu a Luka se nestává každý den. Camrdovo pravidlo, že kopec se má jet rychle, aby to dlouho nebolelo, naplňujeme beze zbytku. Kudla to jsou zase stavy! Opájet se bezbolestnými nohami a tím výhledem na Horní Kruty. Do Sázavy to sešikovat a máme tu Bělokozly. Už mám pro dnešek splněno, ale ten pocit z vršku kopců, chci zase zažít! Turista rozjíždí první část, pak jde na špic Matěj Burian, za ním Radek, Viky a Jakob. Vybranou společnost hákuje Luke, ale když začne řadit, jdu přes něj. Nohy se točí tak zlehka, ale tenhle kopec je nekonečný a stále čekám zásek. Matěj odjíždí, kousek za ním Radek. Pak mezera a já s Jakobem a Vikym. Už to není daleko k ceduli, a Radek se zdá tak blízko. Zkus to! Uááá jde to. Přeletět Radka a nechat se o délku předního kola obložit Jakobem. Tak tohle beru! Užít si té šumavské krajinky kolem Xaverova. Frčíme dolů přes Vodslivy na poslední hit úterního jednání. Kamikadze Luke si udělal bezpečáka, ale před pudinkem je náš. Nadpozemské stavy pokračují, jedeme snad Sázaváka nebo co? Matěj leze na špic a já mu skáču do háku. Nechat tam velkou až k pumpě! Ono snad ani nejedeme do kopce, jen sledovat zadní plášť a poslouchat vítr v uších. Kostky! Kolo poskakuje jako koza a nejsem schopen již reagovat na Radka s Jakobem. Stejně se ale vézt na opojné vlně až domů. Již jsem nedoufal, že si někdy budu přepisovat svoje top časy na tolik ojetých kopcích v Posázaví. Ale díky vám se to stalo skutečností. Díky, že jezdíte, díky, že mě motivujete! Flyby
Autor: Luke Datum: 2021-04-19 16:24:17
Úterý 20.04.2021 - trasa:
16:00 - kruhak Jiznak - Kolikac...
16:30 - Kolodeje - Luke, Sukes ...
16:50 - Strasin - ..
Autor: Vyhup Datum: 2021-04-18 21:02:27
Kdo nezná juniora Romana Chládka (co "za Boha živýho" nesundá velkou), jako by nebyl !
Autor: Sukes Datum: 2021-04-18 15:53:56
Dnešní KOloděje nelze nazvat jinak než 40ka na scéně, ne juniorky nevystřídala žádná zralá závoďačka, ale valilo se po rovině většinou okolo 40ky , první hodinu průměr 33,5 a na konci po 85 km 31,8.
Ale teď už opět hezky od začátku a pěkně popořadě. Dorážím autem ke kostelu , kde v plném proudu probíhá venkovní výrazně hudební mše a v klidu se dopřipravuji, abych byl na 9tou hodinu zcela ready v očekávání minimálně 10ti natěšenců. V 9.01 doráží JIrka záhy na to další kbelák Láďa Novotný, který ovšem zatím nemá najeto , pak už doráží jen Pavel Rejžula a toť k mému velkému překvapení vše! To že nedorazí Bydžov frozen rain dream team jsem očekával , nicméně že už nikdo další mě fakt velmi nepříjemně šokuje! V očekávání další nepříjemné odpovědi se obracím na Jirku, co dnes naordinoval, aby mě velmi příjemně potěšil, že jen Vlkančice, a to mírnější podobou od KOstelce, včera si dal 100ku a dnes chce jen kratší a pohodovější Koloděje , jak já ho teď miluji, samo jen cyklisticky, a to ještě netušíme ,jak se nám to oběma za pár minut bude hodit. A navíc sedlá zimáka, sice toho ŕychlejšího , má celkem 3 kola, ale každý handicap takovéhoto borce ještě před startem potěší. Z Koloděj vyrážíme v 9.20 a to pouze ve čtyřech, to v neděli nepamatuji, letos je fakt vše jinak! Obvyklým pohodovým tempem ztrácíme Novotného už v Sibřině, aby nám naproti na vždy shodném místě u Březí dojel naproti Viki, též naštěstí na zimáku, oba bez blatníku, s ještě šokujícím sdělením, že na Strašíně nikdo není. Dorážíme tam ve čtyřech a připojují se už jen Ondra Teplý triatlonista a 71 letý Roman z CKVV. Pouze v 6ti je od minulé neděle ve 35 velký rozdíl a tuším, že to bude bolet. Viki s Jirkou valí po rovině okolo 40 ky a každý i minibrdek vyspurtovávají, Pavel v klidu hákuje a já na gumě uvisím, zatímco ty dva vždy ztrácíme , ale vzorně se pokaždé čeká na kompletní šestici. při nájezdu na KOsteleckou se řadíme do lajny a přestože celý švih většinou odtáhl Jirka s Vikim , tady mě JIrka nenechá zacouvat dozadu a parkuji na druhém místě za Pavlem , abych při klesání do Olešky okupoval na chvíli špic a pak to přišlo , úplně jsem zapomněl , že kbeláci střídají zásadně opačně než na závodech, vybočuji ze zvyku tedy na vnějšek a sprdunk, Roberte, přichází okamžitě , Jirka mě po cyklisticky počastuje a já ho mám stejně pořád rád, on to samo neví, protože jezdí závody maximálně v druhé grupě a tam se jezdí rotující dvouřadý kolotoč, zatímco v dalších skupinách se klasicky točí lajna a to vždy , že střídající vybočuje vně , aby trčel "mimo" jen jeden závodák a ne celá lajna, ta ctí a nehne se od krajnice, samo pokud nefouká zprava. Vlkančice jedou ti tři interválek a my zbývající je ve sjezdu dojíždíme , protože opět čekají ,pak už klasika údolím , nekáplo celý švih, tady je však mokro, těsný hák ve 36 km/h za Jirkou však nutný , tudíž kolo zasrané. Nahoru se jede nejpřijatelnější varianta , a sice Voděrady, samo úplně ty nejpřijatelnější Jevany nikdo z těchto borců nepovažuje za důstojné zakončení švihu. Do Voděrad s nimi , pak si vystupuji, za chvíli se odpojuje i Pavel, po skoro dvouhodinách jsme v takovémto kopci až tak marný, že přichází očekávaná potupa, a sice Roman mi nakládá 30 m, na vrcholu se opět čeká , abychom se znovu řadili na špic s pohlazújící hláškou Jirky, Pavle, ty na čelo nelez, radostně poslechnu a vítězoslavně si uvědomuji, jakým nečekaným způsobem nakonec v pohodě dosahuji kýženého, vždy mě to stojí spousta přípravy a operativního taktizování a vida nakonec geniální řešení, jako vždy bývá úplně jednoduché, stačí jednou zkurvit špic a už tě tam nikdo nepustí, jak já KOloděje opravdu miluji. Na úplný závěr ještě jedna perlička, z Královic nás míjí 40kou neznámý švihař, okamžitě přemítám , zda ho hned háknu, protože vím, že JIrka s Romanem za 100m odbočují, ovšem pokud by i on jel nalevo, ne další pochvalu od Jirky raději neriskuji, jsou to nervy ty Koloděje, on valí rovně, JIrka se s úsměvem a v pohodě a přáním všeho nej loučí a já spočítáno kolik musím vsadit, abych švihače dohnal, mačkám se v závěru dneška a po cca 30s ho úspěšně hákuji, kolo minimálně za 250t, stejně perfektní oděv , vyšvihané tělo a valíme, jak jinak dnes, 40 kou a to až do mého cíle do Koloděj a ani mi nedal příležitost ho ukecat na další KOloděje a v konstantním tempu se s poloúsměškem rozloučil.
Autor: Luke Datum: 2021-04-16 16:08:44
Po úterním fiasku se moc nechce, počasí taky zrovna neláká, ale co. Ve středu poctivě u televizi aspoň otočit nohama a ve čtvrtek netrpělivě aktualizovat radary. No předpověď nic moc, ale Kolíkáč s Turistou chtějí jet. Nechci je v tom nechat, navíc stará pravda jasně říká: Nejdřív kostel, potom postel. Kolíkáč prý má písemně od Turisty, že bere zimáka, tak se také odvážím.
Ukazuje se, že můj úterní odhad o nemožnosti dojet na zimáku v protivětru do Koloděj nebyl daleko od pravdy. Vyrazil jsem ale s rezervou a dál se chci co nejvíc schovat. Kolíkáč vypráví o cyklistickém snu jaký žije, a že ho ani nohy nebolí. Myslím si něco o lysohlávkách, protože já jsem teda solidně přejetej, ale těžko mu to nepřát. Na Strašíně už čeká Míra na dvouplošníku, což ho jasně pasuje do role vrchního špicaře. Už od Průhonic sněží, ale jsem zimně nabalen, tak mě to nemůže rozházet. Vlastně mi je fajn, akorát nějaké intenzity bych dnes vynechal. To se ne úplně daří, ale většinu času se vezu buď v háku, nebo s větrem v zádech. Přestávám vidět díry, což značí, že sněží víc a víc. Bohužel to rovnou taky taje, takže celkem úspěšně vlhnu, ale zatím mě to nijak nevyvádí z míry. Mnichovice, Hrusice a pořád vítr v zádech, pak tunelem v Senohrabech, pěkně se prohřát a pokračovat na Pyšely. Nějak mi přijde, že to přestává jet, asi jak přestává foukat, o to víc mě začíná vadit, že pořádně nevidím. Nicméně ještě Nespeky a Týnec mě zastihnou v docela dobré náladě. Kolíkáč konečně vystřízlivěl a hlásí, že ho nohy vlastně bolí. No uf, už sem si myslel, že jsem nějakej divnej. To Turista je ve svém živlu. V Týnci nás hned zapřáhne a pokračujem na Krhanice a pak skrze Hornopožárské lesy. Jo tak tady už sněží fest, je docela zima a ti dva probírají nějaké izotermy. Nejen že nevidím díry, ale pořádně ani kam jedu, což mě nutí nechávat si větší díru ve sjezdech, což mě zas aspoň donutí k nějakému výdeji energie při sjíždění a zahřeje. Tohle funguje až nahoru, ale pak už přesun domů a nefunguje nic. Ruce zmrzly, takže další důvod nechat si větší rozestup, protože brždění je najednou několikavteřinový proces, o řazení ani nemluvě. Kolem silnice leží sníh, sjezdy jsou za trest a já jen přemýšlím, proč mě přišlo blbý vzít si v dubnu přes hlavu kuklu. Hlava z toho mrazivého fukaru začíná dost bolet, ale tenhle větrák mi nikdo nevypne. Nejkratší cestou přes Hlubočinku a domov se zdá tak blízko. Jenže nejede to, fouká proti a když už to chvíli jede, tak to zase děsně bodá do obličeje. Stát se to dál od domova, tak si člověk zavolá auto, ale tohle chci doklepat. Přehazuju už jen malá-velká, protože pravá ruka se dá použít už jen k opření o řídítka. Díky všem těmhle věcem mi to ještě pořád odjíždí, což mě vlastně úplně nevadí, protože si aspoň můžu občas zanadávat, aby to nikdo neslyšel. Nechci ale kluky zdržovat, tak se snažím to moc neprotahovat v domnění, že mě to třeba zahřeje, ale to bohužel funguje jen v místech, kde ještě proudí krev.
Konečně Herink, Dobřejovice a Průho. Loučím se a samospádem dojíždím před vrata, kde hodně komicky brzdím a nakonec se radši opřu o plot, abych zastavil. Deset sekund než stopnu Garmina, dvacet než vzdám snahu sáhnout do kapsy pro klíče a dalších deset než se mi podaří zazvonit. Sundat rukavice samozřejmě nezvládám, až teď zjišťuju, že jsou plný vody. Pak půl hodiny rozmrzám, než se do mě dá zimnice, tak si aspoň vlezu do vany, ale ruce a nohy musí ještě pěknou dobu čouhat nad hladinu, abych unikl té palčivé bolesti... A to jsem si myslel, že nejhorší vyjížďku letos už mám za sebou. Díky borci, že jste mě tam nikde nenechali zapadat sněhem.
Autor: Vyhup Datum: 2021-04-16 10:29:56
Kolíkáč: Jaro se slaví ponejprv 27.dubna! Já a podobní, to tak máme černé na bílém
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-04-16 09:37:00
Duben ještě tam budem! Že já nezůstal zalezlý za kamnama Turista se ale nedívá na radar a chce tančit v tom opojném rytmu. Luke se taky nenechá přemlouvat a vytahuje z rukávu pěknou trasu. Kostel, Strašín a začíná jemně mrholit, vy vyšších partiích trasy sněžit. Zimáky máme všichni, ale Mirkův dvojplošník, jak trefně poznamenal Luke, je přece jenom raketovější než ta moje hlína. Takže trpět v háku, jelikož Míra chce, aby to i v háku bolelo. Stejně tak Luke, který je namotivován pro úterku. Držíme trasu a i směr, chlapci na mě musí brát stále ohledy a na významných místech dělat elipsy. Až před Týncem se Luke smiluje a jede mi špic, Turista si vystačí sám se svým démonem rychlosti a jen v dáli vidíme jeho blikačku. Stále to ještě jde, jsem jen mírně navlhlí, ale to se má vše změnit. Přírodní park Hornopožárský les nám ukazuje svoje krásy a úplně tak zapomínáme, že už jsme docela solidně mokří a navíc teplota padá do bodu mrazu. Turista si lebedí na nulové izotermě, ukazuje nám Douglasky tisolisté, ale já už se vidím ve vařící vaně! Ale cesta do ní se změnila v peklo, začalo hustě sněžit, bodové krupičky dělají peeling na hubě, nohy mám v brouzdališti a prsty na rukou zůstaly někde na Strašíně. Je problém řadit, brzdit, termoska je strašně daleko. Jen Ti dva magoři kolem mě dodávají trochu morálu, děkuji! Před domem nejsem schopen vyndat klíč a trefit se do zámku. To jsou stavy, které jsme tedy dlouho nezažil. Děkuji dubne!
Autor: Sukes Datum: 2021-04-14 18:29:47
To byla určitě velká pohoda nemuset na mě čekat, i když na téhle neuvěřitelné sedmistovce byste se museli obětovat jen pár sekund na Vlkanřicích, Habr už bych s vámi stejně raději nejel. Při pohledu na hodiny a připomínce toho profilu mě hodně svrběly nohy, abych si záhy uvědomil, jak už jsou protočené a hlavně při ledovém pár sekundovém setrvání na terase bleskově preferoval domácí teplopohodu. Doufám, že jste toho čtvrtého nezapomněli samým závoděním zaregistrovat do skupiny.
 

Témata za poslední 2 měsíce

 
ID Název Akce Přísp. Poslední příspěvek Založil Privátní
620 Lužecká šlapka Akce 3 2021-05-07 23:53:58 - VSid VSid NE
601 Klínovec Akce 35 2021-05-07 10:02:15 - Strejda Kolíkáč NE
384 Trénujeme na jaře Akce 2092 2021-05-06 08:55:30 - Kolíkáč Kolíkáč NE
379 Hurá na Ještěd Akce 617 2021-05-05 18:31:01 - Kapr Bobek NE
107 Pokladna, adresář členů, fotogalerie   1 2021-05-05 11:08:16 - Kolíkáč Kolíkáč ANO
516 Jičínská cykloliga   149 2021-05-05 08:28:28 - Kolíkáč Kolíkáč NE
46 Kola - servis, nákup ...   2538 2021-05-03 08:45:09 - VSid D!ablo ANO
447 Krušnoton Akce 719 2021-05-02 21:58:47 - Dreamer Kolíkáč NE
400 Závodíme na MTB   540 2021-05-02 19:28:48 - Čespa kámen úrazu NE
509 Rytířov Akce 309 2021-05-02 13:08:22 - Kolíkáč Kolíkáč NE
376 Koloděje Akce 2301 2021-04-30 11:45:34 - Luke Kolíkáč NE
263 MTBO - orientační závody   50 2021-04-28 08:27:18 - Ivča kámen úrazu NE
556 Ústí nad Labem Akce 240 2021-04-25 14:22:51 - Kolíkáč Kolíkáč NE
244 Šlapky v seriálech (UAC, ELM ...)   678 2021-04-23 09:21:15 - Kolíkáč Kolíkáč ANO
616 Nový Bydžov Akce 107 2021-04-19 13:53:22 - Kolíkáč Kolíkáč NE
375 Závodíme na jaře   588 2021-04-15 14:34:05 - Strejda Léňa NE
190 ELM - Extraliga Masters   696 2021-04-15 09:45:17 - Kapr Kolíkáč NE
366 Král Šumavy Akce 1723 2021-04-14 10:38:47 - Kolíkáč Kolíkáč NE
81 Vinohradské Běhny   3904 2021-04-13 07:25:27 - Barbánek Kolbaba NE
19 Dresy, trička, bidony, samolepky   2731 2021-04-12 15:06:57 - Camrda Soused ANO
67 Soutěž Šlapka roku   534 2021-04-02 18:18:19 - Kolíkáč Jura ANO
364 Valná hromada a vyhlášení Šlapky Akce 347 2021-04-02 16:15:57 - Kolíkáč Kolíkáč ANO
264 Závodíme v zimě   139 2021-03-25 20:02:32 - Dreamer D!ablo NE
371 Soustředění na Jižní Moravě Akce 1732 2021-03-25 14:54:46 - Kolíkáč Quit NE
374 Mamut Tour Akce 1121 2021-03-24 19:19:35 - Kolíkáč Strejda NE
242 Organizace klubu   483 2021-03-23 16:08:39 - Kolíkáč Andy ANO
370 Trénujeme v zimě Akce 6546 2021-03-20 17:13:55 - Kolíkáč Strejda NE
20 Zajímavé informace   1568 2021-03-16 10:12:53 - Kolíkáč D!ablo NE
STRAVA :: Fotogalerie rajce.net :: YouTube :: Facebook :: Webdesign ©2007 by JuraSOFT