Začnu tradiční výmluvou, trošku probdělá noc kvůli bolavému zoubku, ale na Důvu jsem natěšen, avizovaná účast Šlapek se potvrdila, navíc ještě premiéra Kapra juniora, snad vydržím co nejdéle sledovat naše rakeťáky. Je tu pěkně nabito, málokdo schází, po deštivém startu nalepeni za zaváděcí auto, jedeme krokem, krásně se všichni sprchujeme, ale za Litoměřicemi se to již odmávne a první nástupy jsou tu.
Cítím se dobře, v té zavodní vřavě o zubu nevím, blíží se první kopec, tam chci být mezi prvními, Kubánec mě okřikuje v jedné střihnuté zatáčce, jestli se chci zabít, ale bylo tam zrcadlo bez aut, navíc zaváděcí vozidlo troubí jako o život a auta posílá praporkem do škarpy. Přelítnout přejezd, Kuře nastupuje a jeho svítivé tretry zakusují do prvních procent. Ale s balíkem to nehne, ještě David Marek se vydává za Kuřetem, ale kopec se utahuje a první selekce je tu. Je to za námi, blíží se Liběšice a za nimi další hup s přejezdem, tady se již jde tvrdě na věc, Malina vyhrává prémii, ale to já již v nevidím, gumuji se gumuji, ale stejně díra naskakuje a nejsem schopen to sjet. Do háje, to jsem dlouho nevydržel, stále se to houpe, navíc funí proti nebo co, balík na dostřel, ale síly nejsou. Ale naštěstí se tvoří okolo mě grupa, ostrá pravá a mydlíme to do Úštěku. Hůů je to rachot, ale vracíme se do hry, balík přece jenom z kopce nejede tak rychle jako my, natažení v lajně, navíc to na nás působí jako magnet a tak před Úštěkem zdravím Kapra, je nás kolem 35 kusů a já se připravuji na další kopec, který mě asi již totálně popraví.
Stoupání na Ostré je opravdu ostré, zadní pozice to zase jistí, ale je tu ještě pár borců a hlavně můj zachránce z Beskyda Paudera, za kterým visím za oči a věřím, že by se ještě mohl stát zázrak. Orlík skvěle zafandí, před námi jako na dlani asi 10 lidí, před nimi hlavní balík a pak 3 uprchlíci, Kubánec, Forest a náš Malina (to jsem samozřejmě neviděl, jen se to pak dozvěděl)
. Znovu sjížděcí peklo, sjeli jsme těch 10 kusů a za chvíli máme i výletující hlavní balík, nemá tam kdo moc jet, když mají v úniku své zástupce
. Ale po chvíli neradostný pohled pro nás, před námi osamocený Malina, tak ho chudáka někde vyklepali
. Je nás zase přes 30 lidí, začalo pěkně pršet, ještě vyplenit zadní kapsy a bidony, safra kdyby byly síly, dolítnout tak k Malinovi a domlátit to s ním do cíle. Ale to je jen zbožné přání, jedu odevzdaně na konci grupy, Malina je sjet, ještě Kapr zkouší únik, ale Roudnice všechno spojí. Mokré kostky opatrně, Kuře hlásí křeče, a tak jen nevěřícně koukám, jak u cedule Terezín za to bere a zkouší to sám, bojovník jeden!
V Terezíně značně složitý a komplikovaný dojezd, nemám na to se cpát dopředu, stejně jsem tam dva kopce nebyl. Kuře dojet a v pravotočivé zatáčce slyším, jak se sesypal k zemi
, já již na jistotu vedle Líby prokroužím dvě ostré zatáčky a projedu cílem. Kuře je tu naštěstí taky za chvíli, pár odřenin, hlavně, že materiál nešel do kopru
Je to za námi, Malina nakonec bere zlato, Kapr stříbro!
::
Propozice ::
Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Fotogalerie ::
Foto