Kolíkáč –
Odplata za Doksy
Brdský švih je jeden ze závodů, bez kterého si sezónu nedokážu představit, a tak i letos jsem nemohl chybět :). Sice jsem zase nevěřil, že uvisím v prvním balíku úvodní zabijácký kopec z Řevnic, ale tajně doufal, že se poté aspoň svezu v nějaké skupince odpadlíků.
A tak se i stalo, letos mnohem dříve než v minulých letech se začalo startovní pole tříštit a já zůstal v závěsu za svým soupeřem z CKKV Pavlem Trachtou, kterému jsem chtěl oplatit potupnou porážku z letošních Doks. Nahoru jsme vyjeli asi v pěti lidech, ale s velkou nadějí na něčí sjetí , protože po sjezdu k Mníšku na dohled před námi se zjevily dvě skupinky, které jsme začali stahovat. Cestou do Nové Vsi pod Pleší jsme ještě nabalili nějaké odpadlíky a pravidelným střídáním jeli ďábelské tempo, které bylo odměněno ve Voznici, kde jsme dojeli mnohačetnou grupu, kde k mému překvapení byl třeba i Petr Líbal z H-H Smíchov. Škoda jen, že po spojení obou skupin tempo trochu opadlo, možná byla i naděje dojet další grupu před námi, kde podle pozdějších výsledků jely hodně zajímavá jména :). Ale nedalo se nic dělat, rovinatější část byla za námi a přišel Hradec, krásný magneťák :) z Dobříše, tady hned z počátku odpadl Pavel z CKKV, najednou jsem taky začal mít pochyby, jestli jsem to nepřepálil a neodpadnu třeba hned za chvíli.
Naštěstí jsem Hradec vytlampal sice s menší ztrátou, kterou se mi ale podařilo dojet v následném dlouhém sjezdu, kde jsme všichni doplňovali energii a přišlo asi nejhezčí stoupání z celého závodu na Babu. Mám ho rád, připomíná mi Javorník z Krále Šumavy a letos jsme ho na moje poměry úplně letěli. Zakousl jsem se do gum jezdců přede mnou a nepustil se až na vrchol, furt se jelo kolem 20km/hod. na což jsem jen nevěřícně kulil oči, odpadl Petr Líbal i Jakub Charvát, který si nás ale poté dokázal znovu sjet, bohužel tu rovinu do Jinců jsme zase nějak proflákali, sice jsem se snažil trochu špice rozhýbat, ale nikdo se moc nepřidával, nevím, jestli to bylo vodou na silnici po předešlé bouřce, která nás krásně nahazovala a nebo se všichni šetřili na další průběh, ale v balíku cca 20 lidí jet po rovině jen kolem 35km/hod. bylo žalostně málo :(.
A přišel další kopec na Běštín, kde nás předjelo čelo II.divize, okolo Hostomic se zase pohybuji v nesourodé skupince, kde se moc nestřídá, Housina nás trochu prosela a tak nahoře už jsme značně potrhaní, ale v Bykoši si sjíždíme dvojičku a dále pokračujeme v pěti lidech. Docela si rozumíme s Milošem Krejčím (cyklotrenink.com) se kterým pravidelně střídáme. Před Litní vidíme ještě na dostřel jednoho borce, kterého nakonec sjíždíme, ale už jsem docela na hraně a tak v nečekaném kopci v Litni na Skuhrov, na kterém mám premiéru, už dostávám křečové pocukávání, začíná se fest nastupovat a je to zážitek :). Mě je ale bohužel jasné, že cílový brdek bude z mé strany jen propagační, o spurtu se asi nebude moci hovořit. A je to tak, přes Hatě a Svinaře to ještě po rovině dokážu roztočit, ale odbočka k Halounům mě přizemňuje do zadních pozic a ploužím se k té proklaté žluté čáře...
Na letošní Brdský švih mi zůstane hezká vzpomínka, dostal jsem Pavla :) a tuto sezónu konečně jezdím ve skupinkách, kde jen neplandám celý závod na chvostu, ale dokážu i potáhnout špici, což mě vždy naplňuje tím pravým závodním pocitem.
