Akce Trosky 2016

Akce Trosky patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2016-03-19.

:: Trasa :: Diskuze :: Foto :: Flyby

• Bonzo – Trosky na Troskách ...
  
  Budík, je sobota, Trosky ... Vstávám a pádím budit Matese. Venku 6°C, zataženo. Tričko s dlouhym a bunda, nic víc ... Trochu mě poleje pot, když na srazu vidím Piráta, jak na sebe hází asi tři čtyři vrstvy a bundu No, jsme větrem ošlehaní cyklisté ne, ty sedmihodinovky v zimě a mrazech se musí nějak projevit Na srazu sedm statečných trosek, odhodlaných dobýt dnešní Trosky. Já, brácha, David, Kolíkáč, Pirát, Profesor a pan Jiří, kterého znám z polabských švihů. Sedláme své železo/hlíno/karbonové oře a vyrážíme. Nabíráme směr Sadská. V Klučově v brdku balík obloží, stejně jako když jsme jeli na Pardubice, brácha. Vyhrává 00nic vrchařských nebodů Tady se o pivo nejede Kolíkáči, buď zatím v klidu, vím že máš žížu Sadská, Nymburk, kolem Křince a cesta hezky a v klídku, bez defektů, utíká. Domousnice, močíme, sváča a jedeme dál a už se blížíme k Sobotce na první HP. Před první HP nutno zmínit jednu akvizici, která se nám objevila na srazu. Juniorský cyklokrosařský (přes léto silničář) profík David. Čtvrtý na ČP, závody v Lucembursku, pohárový seriál ve Švýcarsku, cyklokros v Belgii, vyjel nominaci na ME nebo to byl svěťák? ... Pokud je to mylně, oprav mne, jen chci obeznámit se situací. Tak s profíkem jsem ještě nezávodil :-P Na HP bude hlína! Za Sobotkou vyhlašuji „HáááPééé“ a rozjíždíme tempo, jedu z prvního fleku a ještě před první serpentinou jsem asi špatně mrknul, protože v letu cuku David nastupuje raketovou rychlostí. Cože? Tak to jsem nestihl ... Ještě se zvedám a naložím nástup Kolíkáčovi, tomu odjíždím, ale Davida sjet fakt nedokážu. Fotbalový hřiště přede mnou, ohlížím se a hřiště za mnou, tak si kopec dojedu podle svých not.
  David: „Tady jsme trénovali s repre, tak to tu znám, jinak bych nenastoupil “
  „Tak jo “
  První HP dopadla následovně: 1.David, 2.Bonzo, 3.Kolíkáč, pak Hulis, Profesor, Pirát a Jirka.
  Tímto kopcem jsme vjeli do Českého ráje. Terén houpačka, kde balík zase poškádlí brácha rošťáckým nástupem , jinak už konsolidujeme síly na další stoupání. Ještě před úplným závěrem na Trosky si zablbneme s Dejvem. Jedeme kvarteto - David, brácha, já, Kolíkáč. David zrychluje. Ještě zrychluje. Ještě přikládá pod kotel, jsme ve dvou, nastupuje, counteruju, jsem na kaši, nohy jsou na výletě v Mordoru a já ještě dál, nastupuju já, David counteruje. Oba jsme si nastoupili, tak chvilka klidu, jedeme vedle sebe (ten klid si vysvětluj tak, že si úplně nebliju na řidítka). Před horizontem David nastupuje a odjíždí. Takhle se má jezdit na kole, úplnej šrot, pořádně se umět zmasit :-P Strava mi z tohoto úseku vyhodila asi 380 wattů, prostě Mordor, kdybych vozil tepák, tak by vybouchl Vydýchat, kousek popojedeme a skupinové foto s Troskami za zády. Vy trosky, tohle je prostě nádhera! Díkes! Tak a jedeme si zaspurtovat ještě na parkoviště. David z prvního fleku, já za ním, už čekám na nástup. Ten nástup je něco strašnýho, jakou rychlostí vždycky vystřelí dopředu. Tentokrát jsem nástup čekal, takže zuby nehty ze sedla a full throttle jsem se udržel No vlastně úplně nakonec na parkoviště Dejv přikládá ještě jednou, na to už seru, jsem v kopru. Kolíkáč třetí, brácha na bramboru. Nevím, jestli mně mé, v tu chvíli krví a meldóniem zakalené, oči neklamou, ale já snad vidím kouzelníka No nekecej, fakt, je tu Orlík! :-P Prý že jsme jeli pomalu a flákali se, že nás čekal přijet dřív ... Nesmíš jezdit tak rychle panáčku, šetři se, si přeci po nemoci! :-P Pauzírujeme, svačíme, fotíme. Dělám foto ze strávě hradu s kole a po krátké pauze můžeme pokračovat. Orlík nasazuje tempo a s Kolíkem odjíždějí balíčku. Orlík vytváří Kolíkáčovi strategický náskok pod dnešní druhou HP. Tuto brilantní taktiku však hatí železniční přejezd a na něm blikající červená Týmová vysílačka v uchu asi selhala ... :-P Chčijeme na to, říká si asi Kolíkáč a kropí škarpu Od paty kopce jedeme pohromadě. Dejvovi hlásím, že to nechci jet z prvního fleku, že zkusím jen viset. Jede slušný tempo, jsme ve třech, ze kterého snad až v poslední serpentině vysypáváme Kolíkáče. Před horizontem nastupuju. Pořádně si naložím, ale horizont je tááám!!! Před cedulí obce svěsím nohy, cedule je o fotofiniš, ale Dejv valí pořád dál ... No to se nějak uhraje né, jsem ředitel výletu, HP skončila na horizontu, kde jsem byl first, čára konce HP prostě nebyla vidět Na to pivo jsem se strašně těšil, chápeš, s batohem na kole na otočku do Varnsdorfu pro pívo ... A teď se ještě kvůli němu gumuju v nástupu v kopci s profíkem (co zatím nemá naježděné intenzity, naštěstí), to musím nějak okecat!
  Druhá HP: 1.Bonzo, 2.Dejv, 3.Kolík, pak Hulis, Orel, Profesor, Pirát, Jirka.
  Ze Sobotky na Libáň není úplně ideální asfalt, ale úsek rychle přežehlíme. Před Libání tahá parádní špici Orlík. V Libáni bufet, krámek Čonga Konga a pak cukrárna na náměstí. Kafíčko, větrníček. Do kávy a bidonů si spokojeně a s úsměvy přisypáváme meldónium sypači voe, feťáci na kolech V cukrárně se o pořádnou porci zábavy postarají Pirát a Kolíkáč. V momentě, kdy už všichni měli dojedeno a dopito měl Pirát ještě celé kafe a tak všichni přítomní své zraky upínaly na hladinu kávy v pirátově skleničce .
  Kolíkáč: „Takhle nervózní kafe si ještě nepil co?“ Všichni samozřejmě smích a nejvíc tomu přidá Pirát: „Nechce někdo?“ ROFL, tohle aspiruje na hlášku roku
  Prodavačka: „Pijte v klidu, máte přeci čas. To dopijte celé.“
  Pirát chce odložit nedopité kafe.
  Kolíkáč: „Ukaž, já se obětuju, ať už jedeme.“ upije a vrací skleničku Pirátovi „Chrstni to tam.“
  Byla sranda
  Sedláme, všichni na kolech, zacvaknutý, připravený na odjezd, jen Kolíkáč ještě vedle kola cosi řeší a pak „Tak jedeme jo? “
  „My čekáme na Tebe ty voe ... “
  Mizíme na foto k jazykovému skvostu. Orlík, ač na foťák nevidí a foták „nehraje“, nám dělá foto u cedule Kozodírky. Pak už jedeme na zátah až do Brodu. Z Prodašic na Mcely slušná špice s Dejvem, kterou jsme prošili bratra. V Krchlebech se nám nedaří ukecat Orlíka na lívance a tak roztahuje křídla a mizí kamsi ke svému hnízdišti. Ke křižovatce na hlavní, kde jsme čekali kvůli autům, s malým mankem dojíždí i brácha.
  Kolíkáč: „To Ty seš v prdeli jo? Napij se a jedeme.“
  Tempo na pohodu, ale stejně vyklepáváme bráchu, který volá kvůli ohřevu polévky fanouškům VŠ na základně. Před Poříčany se ho snažím dotlačit do balíku, nechce, nejede, dotočí prý sám. Přes Kounice na velkou prej To je pako Po příjezdu horká polévka skutečně neskutečně bodla Lívance, Birell, pohoda. Po chvilce dorazil i brácha a hned ho častujeme hláškami „Kde seš? Vždyť se vůbec nejelo ty voe ... " Pak porozdáváme HP ceny dle umístění a kubatury pifka Ten horizont jsem na té druhé HP ukecal, podpořil mě brácha, ví, jak jsem měl na Samuraie pěnu u huby, když to přivezl z Vanďáku Společné foto všech trosek a už se loučí Dejv a Pirát. Kolíkáč luxuje lívance a s Profesorem popíjejí Jantara 11° za třetí HP flek. Já si dávám ležák 12° a pan Jiří nealko Birell a kafíčko, na sraz přijel autem. Vzpamatovává se i Mates, který také něco pojí.
  Prej: „Nežeru, hubenej a stejně Vám v kopcích nestačím.“
  Vyzvídám od Kolíkáče adresu na Orlíka, v Krchlebech ji říkal, ale nepamatuji si ji , že bych mu těch pár lívanců opravdu poslal Poštou?
  Švih se povedl, myslím, že to byla zase dobrá akcička.
  Takže opět poděkování všem kdo se této akce, ať už jako jezdec nebo „organizačně“ podílel. Děkuji ;-)
  A brácha nadhodil, že bychom se někdy do Libáně, na ty pekelný větrníky, mohli s nějakým švihem zase někdy otočit
  Tak tedy ... Všem troskám moc děkuji za letošní Trosky! IV.ročník Trosek byl švih ve velké parádě!
  
  PS: Samuraie jsem srknul v neděli a je to chmelová řežba! V Kocouru jsme pili a vzali ten nápojový lístek od desítek a pak celý až dolů na košt ke kubaturám typu 19° Quaterback Co já vím, možná na příštím švihu ještě přitlačíme na chmelenosti pro první tři na HP
  Konec hlášení, Bonzo, Trosky 2016!
  
  
• Hulis – O tom to kolo je...
  
  Budík zvoní v 8:00, ležim dál, o 10 minut dýl mi bratr od kompu řiká, ať už vstávám... Jasnýýý v klidu... Vyhrabu se z postele, kouknu ven: SUCHO, paráda, ale pod mrakem, řikám si, tvl tam bude zas kosa... Valim do obyváku zčíhnout teploměr: 6°C, ještě vetší paráda... Dělám káves a tak si tak řikám: Kolíkáč už někde točí a já tu teprve rozlepuju oči u kafe, to je dábel... Oblíknout a valba, vyjíždíme nevim v kolik, před panelákem vidím týpka v modrym dresu, jak kouká do telefonu, volám na bratra jestli to neni někdo, kdo jede na sraz a neví kudy. Bratr neslyší, tak valim dál. Přijíždíme na sraz, kde už je Kolíkáč, Profesor,Pirát a pro mě jedna neznámá tvář... A chvilku po tom přijíždí mlaďas v modrym, kterýho jsem viděl před panelákem... Pár fotek a valíme. V klídku se uklízim na poslední lichej flek, pohodička. V Klučovskym brdku stejně jako u Pardubic nastupuju a jedu si pro nevrchařskou prémii... Kolíkáč: Ty vole to už se jede o pivo jo?? Pak se jede pohodový tempo, kecačka a tak dále.. Prostě klasika. I bez kilometrů jsem si pořád věřil na 3 místo (na pivo), ale někde okolo Ujkovic jedu vedle bratr a ptám se ho: co to je za týpka v tom modrym?? Jezdili spolu celkem dlouhý špice. A on mi povidá: No prej je to juniorskej profik, 4. na českym poháru, jezdí i švýcarskej pohár, mistrovství evropy bo co.. Moje reakce?? Okej, tak dneska se tu jede o 4tej flek... Přijíždíme pod první premii za Sobotkou, bratr a david (profik) jedou ze špice, já s Kolíkáčem za nima. Bratr se otáčí a oznamuje prémii na kopci. Kolíkáč povidá: Tvl bonzovi svítej očička nasypanej meldoniem... Začíná se zrychlovat, točim co to dá, ale po chvilce to začíná objíždět. David nastupuje, bratr nestihl zareagovat a odjíždí mu, kolíkáč nestíhá ani davida ani bratra, jede kus předemnou, ale já už nemám na to abych zrychlil... Ohlížim se, za mnou celkem velká díra Profesor a spol. Nahoře mi Kolíkáč řiká, že se bál, že se ještě nějak vzpamatuju a dojedu ho... Nebylo z čeho... Sjezd dolu do vesnice, kde si Kolík rejpnul a řiká mi: kde si byl? Řikám mu, že nemám kilometry a že to myslim vážně, ne takový ty cyklistický kecy: Dneska na to seru, dneska nezávodim, nejsou nohy... Kousek pod Troskama se sjíždíme, děláme pár fotek. A hned potom startuje další premie na parkoviště pod trosky (bez cen). Klasicky bratr a David odjížděj, já se rozhlížim, kde je Kolíkáč a furt jede za mnou. Po chvilce už toho mám dost, Kolík jede vedle mě a hecuje mě: Pojeď ať to nemaj zadarmo, tak to ždímu co to jde, ale stejnak mi kousek před parkovištěm o pár metrů odjíždí... Je mi naprosto jasný, že se na něm dost značnym způsobem podepsaly čtvrteční mosty a má vyšitý nohy, ale upřímě... Je to bezva pocit jet kopec vedle takovýho zvířete s naježděnejma 500ti kilometrama po práci, večer pod lampama... Za normálního stavu už bych ho neviděl v přípravě pod kopcem... Přijíždim na parkoviště a koho to nevidim??? Přijel i kouzelník... Dáváme chvilku pauzu, občerstvení a po chvilce razíme... Ukecáváme Orlíka ať jede s námi do Brodu, on že ne, ptá se kudy jedeme: tak jak jsme přijeli přes Sobotku. Orlík: ten kopec? tak to ne, tam já nejedu... Chvilku na to odjíždí s Kolíkáčem a dělaj si docela slušnej náskok před premií... Jak já to Kolíkáčovi přál... Bohužel pro něj je pod kopcem přejezd a svítí červená... Sjíždíme je a do kopce to jede všechno společně... Chvilku to jedu ze špice, než to zas bratr s Davidem rozjedou, tentokrát je tam s nima i Kolíkáč... Já zas jen marně koukám, jak to odjíždí, opět se ohlížim, Orlík kus za mnou a ostatní maj už velkou díru... Řikám si pro sebe: Je to dobrý hulis, pěkně jedeš, drž tohle tempo a bude to v klidu... Prostě ty tisíce nalítanejch kilometrů chyběj... Po chvilce už trojici v serpentýnách nevidim, ale pak mě chlapci informujou, že bratr byl na kopci asi první, prej to byl fotofinish a Kolíkáč zase třerí... Já klasicky 4tej jako všude jinde... To nejhorší už jsme měli zasebou a začalo se jet rozumně... V Libáni pauza v cukrárně, kde měli naprosto luxusní vetrníky... Takovou petardu už jsem dlouho neměl... V Kozodírkách další pauza na fotku u jazykovýho skvostu... A valí se dál... Na špici bratr s Davidem a valili to takovym způsobem, že už jsem toho měl plný zuby. Pak na špici vlezl Kolíkáč s Orlíkem a já si řikal, že to si asi moc nepolepšíme s tou rychlostí... Už jsem byl rád, že točim... Před Krchlebama už jsem měl dobrejch 70m dírů a řikal jsem si, že si to aspon budu moc dojet v klidu. Naštěstí na hlavní jely auta a tak jsem si to docvaknul a pak už se jelo pomalejš. Bylo to jak na houpačce.. Občas už jsem nemohl ani šlapnout, pak se zas jelo docela dobře v háku... Za Sadskou ke mě přijel bratr, ať volám domů, že jsme za chvilku v Brodě, ať začnou s přípravou pohoštění... Tahám telefon, volám, a chlapci mi trošku poodjížděj... A i když jedou jak s hnojem já nejsem schopnej je dojet... Už na mě šly křeče... Bratr mě chvilku i tlačil a pomáhal mi se vrátit se do baliku, ale já prostě musel přestat šlapat, jinak bych musel slejzat z kola... Sorry chlapci... Tohle jsem prostě nedal... Kdybych neblbnul v těch kopcích a na špicích jezdil pomalejš, asi bych to bez problému odjel... Ale kdo by se v kopcích a našpicích šetřil že jo... O tom to kole je... Snažit se hákovat magory i s vědomím, že jsou všichni někde jinde a já nemám šanci je udržet a dát si na prdel... Takže posledních + - 7-8 km jsem si jel sám na kašpárka a z kopců na volnoběh... Po příjezdu na podnik si samozřejmě všichni dělali prdel kde jsem... Kde asi vy srandysti... Jel jsem si dát ještě Kouničák na velkou... Doufám, že v tejdnu budu stíhat Koloděje, abych něco natrénoval a mohl si s vámi trošku zazávodit... Jestli se tréninkový manko teda ještě pořád dá stáhout... Každopádně to byla fajn akce i přes ten můj fail konec... Díky všem kdo dorazili...