Dreamer –
222 Královských kilometrů
Report z lonskeho Krale Sumavy se jmenoval 222 Královských narozeninovych kilometrů, protoze v den akce jsem slavil narozeniny. Letos bych mohl nadpis reportu prakticky zopakovat, byt se o dva dny datumy rozchazeji. Ale poporade, letos je totiz novy format Krale. Pred rokem to byla jen vyjizdka, ktera ale i tak mela sve kouzlo a jelo se slusne tempo. Letos dostavame konecne merici chipy a tim se Kral Sumavy obnovuje i ve sve zavodni variante. I kdyz ne tak docela. Jsou merene 4 useky v celkove delce 26 km, cela trasa meri 160 km. Urcite spravny krok kupredu, tim padem dorazi i vic zavodniku, letos tak tento format nalaka i treba Jiruse, nasi maratonskou star, nebo dalsi star Michala Kose, o Jirkovi Vorackovi nemluve.
Start je v 7:30 z Klatov, jedu rano jeste na prezentaci, cestou se vali po silnici misty mlha, ale ma byt deluxe letni pocasi, 30st, jasno bez mracku, dokonale pocasi na konec leta. Vsechno jde jako po dratku, rychla prezentace, zaparkovat vedle Kapra a Jiruse, sestavit kolo a jit na start. Je ovsem docela zima, neni divu, po ranu teplota klesa k 10st. Beru tak navleky na ruce, az se otepli tak je odlozim. Kluci si ze me delaji srandu, ale jiste mi rano ty nableky zavidi. Odstartujeme a jedeme po cyklostezce do Besin. Tenhle usek vubec neznam, je pekny, ale misty trochu rozbity, takze trneme, aby neprisel zbytecny defekt. Jirus s Jirkou V. stavi na toaletu, stavim taky, ale Kolikac s Kaprem nam odjizdi. Prvni mereny usek je na 20km za Velharticemi, je to kopec na Keply. 4km, prevyseni 255m. Sice uz neni zima, ale citim se jeste takovy zatuhly, po vzoru Jiruse jsem pred zavodem prestal hlidat zivotospravu a vecer si dopral skvelou Susickou klobasu na grilu. Pred premii stavime asi potreti na toaletu, mne se ani moc nechce, ale kluci asi chytli to co me potkalo na Krusnotonu. Najizdim na premii s Jirusem a Jirkou V. a je to peklo. Jirus nasadi svoje silene tempo a ja jen visim za oci. Predjizdime Kapra. Ve dvou tretinach kopce si musim vystoupit, tempo Jiruse je na me moc, skoda do konce premie uz moc nechybelo, ale proste to neslo. 20vt ztrata na Jiruse a jen o malo mensi na Jirku.
Tim padem jsou karty pro dnesek rozdane, ale uvidime dal. Padame dolu, trochu si orazime a uzivame si zacinajici krasny letni den. Ale to uz blizi druhy mereny usek, ktery vede z Hartmanic na krizovatku pobliz byvaleho Zhuri. 10,5km a 500m prevyseni. Prubeh to ma takovy, ze Jirus poodjede na zacatku, ale protoze je tu i kratky sjezd a par zatacek a rovinek, s Jirkou nakonec v pulce Jiruse dojedeme. Nejprudsi je konec, ktery zase sedi Jirkovi a premii tak vyhrava, pak Jirus, ja dalsich 28vt ztrata. Po premii potkavame i Michala Kose, ktery do te doby jezdil useky bez nas, takze se domlouvame ze je bude jezdit s nami. Vypada to ze nase ctverice je na tom v celkovem poradi nejlepe s rozestupy do jedne minuty. Nahore chvili pauza, coz mi moc nevyhovuje, ale co se da delat, je to koneckoncu i napul vyjizdka, takze jsem v klidu. Alespon se da dobrat voda nebo iontak, slunce zacina pripalovat, ale porad je prijemne. Pak jedeme pres Hartmanice ke tretimu useku. Jede nas pekny balik s kluky z Axonu. Mam docela hlad, tak postupne beru co mam v kapsach. V treninku nikdy takovy hlad nemam jako ted, takze ty merene useky staly opravdu hodne sil. Mozna jsem si ty Susicke klobasy mel v patek vecer dat dve.
Prijizdime pod treti usek, coz je legendarni stoupani Svojse - Zhuri zezdola od Rejstejna, 8,5 km a skoro 600m prevyseni. A prichazi asi jediny negativni zazitek dnesniho krasneho dne. Casomira s chipovym kobercem z prvniho useku jeste neprijela a my na ni cekame. Nejdriv 10 minut, dobra tak se projizdime sem a tam. 20 minut, uz nas to moc nebavi. 30 minut, casomira porad nikde, uz i ja rezignuji na popojizdeni a jen stojime a cekame. Konecne je tu casomira. 100 lidi tu uz nervozne ceka a blokuje krizovatku. Tohle se nepovedlo, ale budme tolerantni, stane se, nikdo to schvalne neudelal, priste to bude lepsi. Ja to tak beru a na nikoho se za to nezlobim. Mozna i timto ze me spadla takova ta nervozita a uz vubec neresim, jak dneska dojedu. Nechame odjet balik a do kopce najizdime v te nasi silne ctverici. Visim vzadu, v 1/3 kopce nastoupi Michal Kos a poodjizdi. Visim za Jirusem a Jirkou, chytam i mensi diru, predjizdime Kapra s Kolikacem, povzbuzuji. Jedeme totalni srot, vim ze to bude muj nejlepsi cas na tomto kopci. Pak se na kluky zazracne dotahnu a pod vrcholem jim dokonce poodjedu. Na otevrene plani drzim mirny naskok, je tu vyfrezovana silnice, malem netrefim cilovy koridor. Nakonec najizdim symbolicke 2vt na Jiruse a 9vt na Jirku V. Jsem moc spokojeny i kdyz vim, ze na kluky to stacit celkove nebude.
Jedeme na Kvildu, pak Srni, kochame se krajinkou. Rozkopany usek z Modravy, nic moc, tady se ma jet za dva tydny SUAC casovka, no asi nam ji zkrati. V Srni je poprve horko, ale i obcerstvovacka. Tvarohovy, marmeladovy satecek, pomeranc, krasa, ale radeji se moc neprejist, jeste nas ceka jeden usek. Odolam tak chlebu se sekanou, i kdyz na nej mam hroznou chut. Jedeme dal a konecne se mi jede cim dal lepe a lepe. Citim ze bych na poslednim useku mohl jeste neco predvest. Kluci uz se tesi na cil, ja na Pancir a bonusou trasu, i kdybych ji mel odjet sam. Prasilske kostky a muj historicky Garmin leti na zem. Nastesti ho hned nachazim a kluci na me cekaji. Garmin funguje, jen je zase o neco vic obouchany. Posledni mereny usek je tu, Vysoky Hrbet. 2,75km a 143m, skoda ze je to nejkratsi usek. Jede se mi skvele. Sice nastoupi dole Michal Kos, ale tim druhym kdo za nim vyrazi jsem ja. Sice ho nesjedu a kluci za mnou me zahy dojedou, ale pak se mi povede jeste jednou nastoupit a mensi diru chyta Jirus. Jirka se za mnou drzi jako kliste a jak vidi horizont, jde preze me a jsem to zase naopak ja, kdo je rad ze jede v haku. Kratky sjezd a cil je tu, dojizdim stejne s Jirkou, Jirus par vterin za nami.
A tim je zavod u konce! Odevzdame cipy, kluci rikaji ze na bonusovou trasu pres Pancir nepojedou a tak odjizdi. Ja cekam na Kolikace s Kaprem, kteri zahy prijizdi. Spolecne s Turistou a kluky z Axonu si pak ten konec uz jen uzivame, krasny Pancir, sjezd pres Hojsovku i Nyrska prehrada. Zato usek z Nyrska do Klatov se pro me meni v regulerni paty mereny usek. Zejmena Turista rozjizdi jeho typicke tempo a ja jak jsem uz prosity z tech skoro 200 km, tak i v haku trpim. Garmin ukazuje 31 stupnu, ale Klatovy se uz blizi, zase jsme to letos dokazali, 206km na tachometru a pocit dobre odvedene prace se vleva do kazde moji bunky. V cili se dozvidame ze vyhlaseni bude v pul seste, takze mi to neda a jedu se z te Turistovo spice jeste jednou vyjet, tentokrat uz ale opravdu svym pohodovym tempem. Koncim po pate hodine na 222 km a tim se dostavam k tomu ze mohu pouzit stejny nadpis reportu jako pred rokem.
Pak uz nasleduje vyhlaseni, 2. misto v kategorii za Jirkou V, o 36 vterin a celkove 4. misto za viteznym Michalem Kosem. Muze se to zdat jako maly rozdil, ale na ty dva kluky a Jiruse jsem dneska nemel sily, navic od treti premie jim uz stacilo si hlidat pozice a moc neztracet. Kazdopadne format zavodu to byl hodne zajimavy, plus to pulhodinove cekani na hlavni mereny usek, tam nikdo nevedel jak se mu to pojede a mam radost ze se mi tam nakonec jelo docela dobre, ostatne podle Stravy jsme si tam myslim vsichni udelali rekordy a atakovali nejlepsi dosazene casy, to vse v pouhych ctyrech lidech s podobnou vykonnosti, kteri se vzajemne v kopci vybicuji k takovym krasnym vykonum, to je to proc me cyklistika tak bavi, sdilena bolest, radost, emoce. Kral Sumavy 2016 je minulosti a ja drzim organizatorum palce, aby se jim za rok povedlo uskutecnit neco podobneho a akci posunout o dalsi pomyslny krok dopredu, Kral je jenom jeden a plne si to zaslouzi.
Koník –
Nová doba chce nové závody
Tak letos popatnácté na silničního Krále. Dlouho vypadalo, že se letos pojede opět jako vyjížďka. V červnu na Houšteckým koukám, kdo to přijel na závod - Ogar, pokecali jsme, odjel závod, já to klukům odmával a než odjížděl, tak mi pověděl sladké tajemství… Příští týden jdeme jednat na ČP, Král pravděpodobně bude ve formě Vrchaře či Gran Fondo – měřené úseky….. V červenci byla radostná zpráva oznámena do světa. A tím začalo peklo…
Tréninkové a organizační. Nebyl čas na trénování (předělávali jsme topení u babi) a vypadlo ubytování na ISŠ. Jako vždy, čas postupně vše vyřeší. Dodělali jsme topení vč. podlahy. Ubytování jsme sehnali na jiné SŠ (bylo sice dražší, ale moderně udělaný a v klidném prostředí s vyhlídkou na Šumavu) a nakonec došlo i na postupné najíždění kilometrů. Král žádá připravené. V pátek jedu směr Klatovy, zajistil ubytování pro Luba, Strejdu a Kolbabu. Sjížděli se jak švábi na pivo, na kterém si nakonec večer pochutnali. Luboš přijel ve ¼ na 12, vzbudil mne a poté se mi do rána už pořádně nepodařilo usnout. Ráno v sedm balíme, hadry na sebe, krátká – krátká, modrá obloha,14°C (Dreamer – kde máš těch 17°??) Mizíme na start, který je na počátku cyklostezky u Městského parku…Foťák a oběhnout startovní pole… Šlapky skoro v plné palbě - Dream Team VŠ : Jirus, Dreamer, Kapr, Turista, Kolíkáč – chybí Čespa. Dále je tu šéf týmu A – Strejda spolu s Kolbabou a Fousáčem s dcerou, je tu Aqua, Frištenský… jdu fotit peletón, spousta známých tváří Vejvoda, Ogar, a někdo mává: Košík – co ty tady: Jedu podpořit pořadatele. Je nás tu víc (Sparťanů). Vidím Jirku Voráčka, fotografuje paní Práglová… a už je tu proslov, hrají Manowar…. Jen ty zvony chybí. Jednou na ně dojde… A šlapéééém, spousta fotografů, jsme jak hvězdy na TdF. Stezka se začíná pomalu vlnit, ale prvních deset kilometrů jedeme spolu !!!! TOP kluci se pomalu rozjíždějí, Jirus trénuje opravu přehazovačky, zastaví, opraví, kolem se mihne orange čára, a opět stojí, opravuje, zase ta čára,..a ještě jednou, ale to už jsme odbočili na Podolí ( to se snad nemělo jet (špatně jsem četl mapku), bože to bude Maloničák – nenávidím jej ) a k tomu Zámyšl – furt 6-7/% 1.MÚ.. to je mi začátek. Na 1.RZ to nechce jet, hergot, ať ten kopec má 3% nebo pak rovnou 10%..Prostě na sedmičce mi to nejede… Frištěnský s mladým mne dojíždí a povzbuzuje. Ten úsměv na tváři mu nezapomenu. Já si dávám, mladej taky a on v pohodě. Lubo mi ujel a počkal v cíli RZ.. A, sjezd přes Zámyšl, před vesnicí mne předjedou 4kruhy a brzdí, na 12-14% sešupu a v zatáčce traktor … to je pech … jak má člověk nabýt baterky… Hlavňovice, sjezd do Píchu mám rád – dnes 74 na pohodu – Petrovice, kecáme s Lubem, kochačka a start 2. MÚ – Františkova pomsta kdysi na Králi – stoupání v Hartmanicích – pak vjezd do lesa, rozbitý asfalt (takový byl i na Kochánově, tehdy jsem píchl), sjezd, zatáčka a známý dres – Lubo… Nastala OSTUDA na Králi… vytáhl duši, krátký ventilek, nefungující pumpička, moje nešla našroubovat, protože chyběl kus, pokusy napumpovat byli impotentní, rozdělali jsme pumpu, nakonec po 35-40 minutách se nám podařilo přední kolo zprovoznit TRAGEDIE, ale Shakespeare, Šílenost, zklamání. Ve zbytku 2.MÚ jsme si to dali, závěrečné stoupání bylo pěkné, ale jetelné… V cíli RZ měli velkou pumpu, vodu, ionťák a už jsme vyrazili směr Hartmanice, sjezd z Staré Huti – boží, jen mít trochu lépe seřízený přední brzdy ( přes 75 skřípají , brrrr) a jsme v Hartmanicích, Lubo trochu ztrácí, valíme to k Otavě – opět skřípají brzdy, Annín, Radešov, Renštejn… Tragická oprava nás přivedla ke Svojším 15 minut před zavřením… Pojedem ! Pořadatel nás požádal o přehodnocení a změny trasy. Válečná porada, dvacetikoruna … jedem tedy krátkou ( je tu krásnější krajina)- Otava, Otava, Čeňkova pila a stoupání na Srní, dáváme !!! tři z krátké. A velká oáza na Srní. Je zde i Madlenka Šraitová s mladší dcerou, pokecali jsme, rohlíček se salámem, chleba se sádlem ( kam pak se poděly škvarky) a vrstvou soli. A doráží orange A tým… Strejda nějak němý, Fousáč skoro bez sedla a Kolbaba spokojený… Odjíždíme s Lubem před klukama, čeká nás poslední RZ… Předjeli nás za Srním tři borci, a tak jsme šli do háku. Po chvíli jsme šli před ně a už se začalo závodit – do kopečka nám ujeli, na rovině a z kopce jsme šli před ně. V Prášilech jsme byli za chvíli a jsou zde Prášilské kostky. Na konci před kopcem řev… otáčím Lubo píchl… Na to nemám nervy, vyndal duši (pojedu bez) a oprava trvala pět minut . a valíme na Skelnou… nohy jedou perfektně, za to záda bolí, no nic… Lubovi ujíždím a najíždím na poslední RZetu…. Lubo je přeci jen lepší vrchař, po chvíli mne předjíždí Strejda a za mnou řehtání – Kolbaba.. Za půlkou mne předjíždí cyklistka, na e-kolu… Po chvíli zastavuje – Čekám na manžela, je pod kopcem Já bych to nedala, tak mi kolo, ať mohu jezdit s ním. Apache jeden elektrický – skalpovat!!!! A jsem v cíli.. no nic moc,nejhorší výkon na RZ… A tady Kolbaba, Strejda, který píchl dofukoval a Luboš také. A Kolbaba ke mne. Jedeme spolu, Koník vepředu, já za ním, Strejda a Luboš. Chtěl jsem jet přes Zámyšl, ale ukecali mne. Tak jedeme, Lubošův půjčený Tarmac začal praskat ve středovém složení – (no to je půjčka za všechny prachy). Vyjíždíme St.Brunst a začínáme se spouštět do údolí. Pro mne, Strejdu a Kolbabu a posléze další dva se to stalo krásnou jídou, pro Luboše peklem .. Pěkně jsme se se Strejdou a Kolbabou točili… To byla jízda do údolí… Člověka vždy potěší, když jej v šedesáti začne kolega střídat… Lubo v cíli suše konstatoval: vlál jsem na konci, pak se udělala dírka, chtěl jsem Vás dojet, na tacháči 48 a vy mně odjíždíte…. Že ho nemáme za sebou, jsem zjistil skoro až v Lubech… Dojeli nás dva, jeden předjel a zpomalil na pade… To ne, novou příležitost dostal zase až před Klatovy . A jsme v cíli.. po 136km a 2400 převýšení Nepovedený závod – Keply mi chybí. Šumava nabídla nádhernou přírodu, počasí PAR EXCCELANT a zajímavá forma závodu. Někomu se líbil, zazávodil si na RZ a pokecal mezi přejezdy (většinou ty co stejně maratony jezdí od poloviny v malých skupinkách) a TOP jezdci by raději jezdili v prvním nebo druhém balíku a ke konci za to vzali… Myslím si, že přidáním RZ a to nejen do kopců, by se závod zatraktivnil a věřím, že jednou příjde den a z reproduktoru se ozve: „Pány a dámové. Silniční Král je zde v plné síle od startu do cíle“. Každé pohoří u nás má své specifika. Pro mne je Král srdeční záležitost a ŠUMAVA JE NEJVÍC – zvlněný rozjezd, kopce a sjezd za odměnu…. V neděli v dalším azurovém dni jsme si udělali výšlap – stavili se u Františkova prkna, zajeli pod Svatobor do Sušice a pak jsme si dali obráceně Petrovice, Zámyšl, Zahálka, Běšiny, Klatovy. Sjezd z Keplů byl hezký, jen už častěji používám brzdu a tak bohužel jen 74…..
Šlapky, kteří jste přijeli na Krále DÍKY, DÍKY, DÍKY …..
::
Propozice ::
Profil ::
Mapa ::
Diskuze ::
Výsledky ::
Foto