Akce Ústí nad Labem 2019

Akce Ústí nad Labem patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2019-03-02.

:: Diskuze :: Mapa :: Foto :: Strava Flyby :: Relive

Historie: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016 :: 2017 :: 2018

• Kill Bill – Sezono vitej!
  
  Jet se Slapkami, to je vzdy rachot lebek. A nema to chybu - co do atmosfery, i co do sportovniho pocinu.
  Jedno se ale povedlo. Kdyz jsme vjeli na ustecky most na druhy breh, Kolikac zarval 'sezono vitej'. Bylo to presne v miste, kde nad jednim z pruhu byl ukazatel s napisem 'krematorium'. Co nam Kolikac chtel rici, to vi jen on sam... Ale vyklad je jasny: "Panove, letos to bude az na hranu". A kdo nechce k te hrane, at jde do pekla
  Jasne, jak jinak. Kazdy zname stav, kdy z usi jde para, pred ocima mzitky, svaly pred explozi, srdce tepe, ze rychleji uz nemuze... A to je presne ten okamzik, kdy je potreba zrychlit. A tak to je spravne!
  Takze "sezono vitej"
  
  
• Kolíkáč – Opojná naděje
  
  Únor se kilometrově vůbec nepovedl, rýmečka, dovolená, práce, přestavba v bytě… na řetězy mých milenek pomalu usedá prach. Mlžná Peruc trochu zvedá náladu, pak ale týden mezi alpskými velikány zase bez kola. Aklimatizace s velkou únavou, ale čtvrteční jaro a kateřinské orange dráty mě ženou do sedla. Opojný pocit se zase proletět bez zimních doplňků na karbonovém stroji. Ale forma a nadšení wobjížděčů mi přidělává vrásky před sobotním výletem. Pátek znovu únava a hlava plná hlenů. Já to snad nepojedu. Vše dokonává dcera ze školy s virem vyhánějící její teplotu na 38,7 stupňů. Super. V beznaději utápím páteční žal ve svařeném víně. Aspoň dobře usnu, ráno se změřím a jen pošlu odpískávající zprávy.
  Sobota ráno, vstávám bez problémů, hlava ve wobjížděcím světě, s Kaprem se rozhodujeme pro blatníky. Mažu housky, dvě tyčky, margotku a pár drobáků do kapsy. V Petrovicích Ryba a Turista bez blatníků, a kudla, dnes to bude bolet. Ryba bez rukavic. Ptám se ho, jestli je zabyl? Net nezabyl, už je vesna! Termosky mně mlátí do hliníkových košíků, ale je to nic proti Pirátově orchestrionu. V Mírovicích si plácnout dlaněmi se všemi dnešními výletníky. Sláva jim, bez nich bych to otočil domů.
  Do Veltrus to uteče, především díky špicím Čespy, Ryby a Turisty. To už nás zdraví baťůžkář Orlík a po chvíli i Šlapka roku Vlčák. Kolem dálnice to začíná bolet, šetřím každé šlápnutí, tohle dneska nemůžu ustát. Termoskuji a houskuji. Je pekelně hnusně, ani zima ani teplo, šedivá obloha bez slunce. Ale nálada v grupě je plná entusiasmu. Trefujeme správně odbočku v Brozanech a nabíráme Kill Billa. Lovo jsou tu a silnice kolem Labe do Ústí málem bez provozu. Bezchybný asfalt a někteří borci na špici nám připomínají, že sezóna klepe na dveře. Ale s těmi blatníky bych nechtěl jezdit tuhle kaši. Připadám si, že jsem před cílovým městem a čeká mě už jen vířivka. Totálně kaput koukám na Střekov a pomalu si uvědomuji, že nejsem ani v půlce dnešní show...
  Jsem přehlasován o volbě pumpy. Hulisovi poslat SMS na staré číslo. Pumpa pod mostem už toho hodně zažila, vzpomínám na Barbánkovu marmeládu nebo pumpičku Pumpičky. Vyndávám leták Alpský týden, který mi dokonale chránil hruď. Teď se blíží Sebuzín a je třeba správně ventilovat. Profesor s Pirátem si dávají sázky, kdo koho zařízne. Auta troubí na počest této velké události. Já zjišťuji, že šlapu jak na dětském kole, koleny si málem vyrazím zuby. Buď už jsem tak prošitý anebo mi zajela sedlovka. B je správně! Imbus Orlíka mě zachraňuje, díky, a stojku od kruháku si dávám na prvním fleku.
  Nikdo nechce přes, jedeme poklidné tempo. Ale netrvá to dlouho a Čespa, Ryba a Turista odskakují. Prosévám se grupou na úplný konec. Naskočila díra na hlavní skupinu, zadek Kapra se mi stává magnetem, musím, musím. Vlčák s HonzouB odjíždí a za nimi Kill Bill. Kapr, Pirát a Profesor jsou moji společníci. Ale ten Kill Bill safra není daleko! Rozepínám bundu, sundávám rukavice, zvedám zadek a zkouším si ho doskočit. Sklon polevuje a v mírném sjezdu se otáčím, co se děje za mnou. Trojka stále u sebe a Kill Bill mizí bez nároku přede mnou. Tak teď to už jen udržet… Osvěžující horizont velí se zase rychle zateplit. Pirátův imbus ještě postrkává moji sedlovku výše, díky!
  Padáme do Litoměřic a začínám věřit, že to dnes dám. Na špici si usazují lokomotivy nedbající na Kaprovo móóc. Ve Štětí se Kill Bill loučí a my míříme vstříc komínům tepelné elektrárny Mělník. Apokalyptický pohled. Blatníci trpí. Tohle je cyklistika až na dřeň!
  Šněruji to kolem mělnického zámku a kutálím se k pumpě, k párku s hořčicí, kofolou a gradující náladou. Konečně jsou všichni vyřízení a ve stavu, který se od rána přáli. Blíží se magické dvoukilo! Již nejsem schopen akceptovat rychlost nad 35 a nejsem sám. Čespa nám je záchranou, jeho tempomat nás bezpečně provází až do Mratína. Tuhle woježděnou cestu domů si chci dát někdy v létě, přijedu si metrem do Letňan, pěkně krátký-krátký a poletím jako raketa! Teď se ploužíme jako šneci a vidíme se ve vařící vaně s pohledem do páry stoupající k bodovkám! Ryba s Turistou naštěstí odjeli a nemáme tak výčitky, že někoho zdržujeme…
  Bylo to zase srdcervoucí, skláním se před všemi, co to dali, letos na blatníku to bylo hodně těžký! Děkuji Rybě a Turistovi bez blatníků, stejně tak Čespovi a Orlíkovi s blatníky, kteří strávili na špici mraky času! Tahle pospolitost skupiny povyšuje náš koníček do jiných galaxií! Děkuji všem, jen díky vám jsem to zase wobjel a mám v hlavě tu opojnou naději přicházejícího cyklistického jara!
  
  
• Pirát – Konečně mi to chutnalo
  
  Od začátku týdne si pohrávám s myšlenkou, že v sobotu pojedu do Ústí. Znepokojuje mě ale stav mých strojů. Letňák namontovaný na trenažéru potřebuje servis středu, na zimáku zase něco začalo skřípat. Při přeřazení to ale přestane, tak to bude snad ok. Beru teda zimáka nehledě na počasí. V sobotu ráno budíček v 6:35. Venku je nejhorší možné počasí za poslední týden, ale mě to nevadí, alespoň si ostatní vezmou taky blatníky. Mám dostatečnou rezervu se nasnídat a pořádně promazat kolo. Sbalim 4 banány, tyčinku a vyrážím směr křižovatka Jižňák. Tam ale nikdo a kontroluju telefon, jestli jsem se nesek, ale hned vidím přijíždět Oťase a pak i Kolíkáče, Profesora a HonzuB. Vyrážíme a v Petrovicích se napojí Turista s Rybou. Oba na jednici. V Mírovicích se napojují další lokomotivy oranžového vlaku a já si jen troufám odhadovat, v jakém tempu se pojede. Čespa, Ryba a Turista na špici tvrdí muziku, já si jedu podle tepů. Zatím je vše ok. Nebudu se cpát dopředu, chci to hlavně přežít a dojet v balíku. Přes poměrně chladné počasí si jízdu užívám a pěkně to odsýpá. Nabíráme Orlíka a Vlčáka a já si švihnu svojí první 10´ tempo interval na špici s Orlíkem. Snad mě to později nepřijde draho, ale adrenalin mě žene dopředu. Dál se jede docela svižně, ale tepy v háku jsou pořád ve vytrvalostní zóně, jen při zrychleních jdou do spodní části tempa a to se dá vydržet i po relativně dlouhou dobu. Hlavně nepodcenit výživu. Cpu do sebe banány v pravidelných intervalech a už jsme na pumpě Ústí, kde si doplnim vodu, slupnu espresso a pro jistotu si přiberu 3 horalky do zásoby. Cítím se nečekaně dobře, před náma Sebuzín a Profesor se chce sázet o dvoukilo kdo ho vyjede rychleji. Já bych si ale vsadil spíš na něj a tak to odmítám. Na Sebuzíně jsem ve skupince s Profesorem a Kaprem. Jede se mi dobře, tepy držím dost vysoko a tak usuzuju, že mám ještě dost sil. Na konci kopce ujíždí Kapr a já dojedu před Profou. Měl jsem si vsadit.
  Následuje delší sjezd na odpočinutí a pak po rovině Turista s Rybou zase přidávají pod kotel. Jede se svižně a všichni ocení další zastávku na pumpě v Mělníku. Divím se, že mám pořád dost energie. Pořád je to ale 50 domů, krize může přijít kdykoliv. Úderníci do toho šlapou a balík se je snaží krotit. V jednom brdku ale naberou náskok, který balík nedojede. Už zbývá jen kousek a kompaktně dojíždíme na Jižňák. Díky hoši za den skvělých zážitků.
  
  P.S.
  
  Letošní výlet do Ústí mě velmi překvapil. Sám jsem se divil, jak snadno se mi jelo. Za zlepšení můžu vděčit trenažéru a systematickému tréninku, který jsem musel v průběhu zimy zásadně pozměnit. Zjistil jsem, že posilovna a běh nejsou v mém případě nejvhodnější aktivity pro přípravu na sezonu. Možná pokud bych měl za sebou několik sezón s vysokým nájezdem a nikdy dřív moc necvičil. A běh je skvělý doplněk, ale převoditelnost na kolo moc nefunguje. V opačném gardu možná. Po novém roce jsem si pořídil trenažér a snažil se pracovat na obecné vytrvalosti. To je totiž můj největší limitující faktor. Nejdůležitější je ale soustavnost, tak hlavně nepolevit a vydržet.
  
  
  
• Turista – Mindfulness!
  
  El Clasico je proste kasika. Pred lety to byl muj prvni vylet v te orage Slapkovske rodine, takze je to trochu i srdecni zalezitost. Rano dukladny meteorologicky rozbor, sinoptika, teplotni zvrstveni, druzice na vsech moznzch vlnovych delkach, Zakopcanik by ze mne mel radost. Vypadlo mi z toho ze predpovidane srazky nebudou, coz mi dovolilo vzit kolo co aspon trochu jede, neb na mem blatniku bych pod Strekovem i jako neverici volal vsechn svate.
  Nakonc se ukazalo ze to taky nebyla perfektni volba, protoze mi skupina predhodila predatorovy jmene Ryba stylem, nemas blatniky hybaj na spic. Ryba zpocatku nepochopil zadani, ze jet srot do Usti neni proc jsme tady, ale kdyz jsem mu vysvetli co a jak, tak se zklidnil. Konecne pumpa v Usti, bod obratu, jo az tam budem stat za par dni znova, a pokracovat na Rytirov, to budou pocity. Sebuzin jsem si jel na pohodu, podle sebe, ale nohy mi to tak nejak pekne otevrelo, ze pak se mi az domu jelo cim dal tim lip. V Melniku na pumpe uz takova spis mentalni prositost. Takovy ten pocit ze cely svet se scvrknul jen na ted a tady, cloveka nic netrapi, neprmysli nad nicim jinym. Taky se tomu rika Mindfulness, lidi se toho snazi dosahnout meditaci,i veda to popisuje, proste stav idealni relaxace. Za Melnikem jsme trochu zpomalily, v Kostelci trochu az moc, zkousely jsme s Rybou hazet udicky, ale nikdo se nechyt a nejel. A jelikoz ke konci ma trening gradovat, preci nezahodime ten cely den do kose s jalovymy kilometry tak jsme se nejak beze slova dohodly a jeli napred, sorry. No co vam budu povidat, netrpel jsem dlouho, byl to pekny kalup Au.
  Dnes me nejvic prekvapil Orlik, na diskuzi brbla, porad se neco nelibi, jezdime moc rychle, dokopce, z kopce, ale sam jel jako brus. A duhe velke prekvapeni sezony Pirat, uplne jiny clovek. Ohromne zlepseni, jeste poresit kolo a bude to super partak na Autovylety.
  Jako Kolikac, Diky vsem, bylo to neskutecny, a uz se tesim na dalsi tresnicku z toho dortiku jarnich vyletu.