Úterní večer, proklikávat tu naší kroniku a vzpomenout na časovku dvojic
Břežanská osma. Dnes jsem si ji hodně připomněl. S Kaprem na JCL Lázně Bělohrad – Pecka - Lázně Bělohrad. Projet si trať, zjistit, jak jsme marný, navíc když od Doks solidně chrchláme. Ale nadšení nás neopouští, dáme do toho zase určitě vše, co bude v našich silách a zažijeme cílové nadšení. Vždyť kvůli tomu se sem ženeme. To se nedá jinde zažít. Venkovní závod s číslem na zadku. Časovka dvojic. Jet špici pro kamaráda a pak si odfknout za ním v háku. Beze slov střídáme, po těch letech si nemusíme nic vysvětlovat, točíme jako dobře seřízené hodinky. Huba se mi zalepila hleny, ale i přesto ze mě jdou skřeky, ze kterých je možné vydedukovat slova jako fantazie a nádhera. Kapr trochu pošetří před kopcem na Pecku, aby to tam pak poslal ze sedla na svou časovkářskou pilu, co vozí na koze. Horizont je zase můj, abych náš vláček přetáhl do sjezdu. Tam zalehnout za juniora ze Sojovic a nechat se unášet tou opojnou rychlostí. Ostrá pravá na hlavní a poslat tam poslední síly. Brácho bylo to zase skvělý, moc a moc jsem si to užil, díky!
je to furt stejný