Trochu nervů před startem, jedeme z hotelu proti trase a najednou policajti a odkazují nás do škarpy. A mlaďoši to drtí proti nám, děsivý pohled, jak se ta masa těl valí na nás, na těch tenounkých kolečkách. Jo za chvíli to tu taky budu mastit a ani mi to nepřijde
. A za chvíli další balík proti nám a když jedou proti nám už i ženský, tak se úplně zpotím, že jsem start propásl, úplně vidím, jak proti nám pojede Čespa s Pistachiem a budou na mě vyjeveně koukat, co dělám autě
Naštěstí ale start je podle rozpisu. Teď ještě vypít litry vody, dva bidony na kole, v zadní kapsičce výbušná směs z marketu a bidon s čistou vodou Janě Kaprové, měla by se povést předávka pod Lysou. Málem 60 kusů v kategorii 40-50let, největší balík ze všech startů, zatím v poklidu směřujeme na, podle profilu, rovinatý okruh. Ale je to hodně matoucí, Lysá v tom grafu přebyla úplně ty kopečky v podhůří
. První kopec, nejsem moc pozičně dobře, Čespa se dere vpřed a jde do úniku, balík docela svižně stoupá za ním, ale respekt z vedra a ze závěrečného pekla do výšky 1323 m n. m. každému svazuje nohy k vyšší intenzitě.
Čespa odjel z dohledu, s Pistachiem si užíváme ten pocit, že máme leadera v úniku, kecám s Indiánem a kroužíme přes 12% stojku v jedné vesnici do dalšího okruhu. Zase kopec, na horizontu si vlezu na špic a zbrzdím to o pár kilometrů níže, třeba to Čespovi vyjde! A navíc si s Pistachiem myslíme, že jede v tom úniku ve více lidech a tím by šance byla ještě větší. Lysá je cítit ve vzduchu, jeden bidon vypitý, ze zadní kapsy energo flaštička ve mě, Jeff si ze mě utahuje, že tu piju černý pivo a půjdu na dopingovku. Ajajaj osamocený losos na dohled, tak to je nemilý pohled, navíc, když měl ještě technické problémy. Čespo škoda, ale klobouk dolů před tou odvahou!
Silnice narvaná k prasknutí, odbočka na hlavní stoupání je tu, očima hledám Janu, špice mi trochu poodjela. Jana stojí ve stínu lesa, předávka proběhla na jedničku, díky moc! A před sebou vidím modrý dres Míly Švehly. Čespa, Jeff kousek před námi, Standa Vohník v nedohlednu, hlásil nějaký super trénink, tak asi letí s čelní grupou. U mě sil u chuť dostatek, i je to lákavé zvednout zadek a zkusit doletět Jeffa, ale hlava velí, neblbni, kopec neznáš, máš tu skvělý tempomat v podobě Míly, toho když odvisíš, musíš být spokojen! A tak se zakusuji do jeho zadní galdy, rozepnuté dresy vlají za námi a nejtěžší silniční stoupání v ČR se nám zakusuje do nohou. Míla jede naprosto cizelérsky, když je trochu stínu na kraji silnice, hned toho využívá, chvíli ze sedla, pak si zase posedět a bušit písty do rozteklého asfaltu. Jeff je náš, ale nedokáže přijmout naše tempo, opojný pocit, že nohy jedou, a navíc Čespa stále blíže a blíže! Míla se ptá, jestli jsem to někdy jel, a když říkám, že mám premiéru a nevím, do čeho jdu, tak je mi odpovědí, tak to se po*ereš!
Když už mi naskakuje díra na mého pilota z Opavy, tak z bidonu od Jany chrstnout blahodárnou vodu na helmu, nechat si ji téct po tvářích a za krk a cítit se jako znovuzrozený. To jsou chvíle, Čespa je náš, prohodíme pár slov a zařazuje se do našeho vláčku. Mám i chuť ho potlačit, a oplatit mu to, co mi udělal na Romanově či na Tesáku, ale šetřím každý wattík a moc sil mi nezbývá. Kopec je nekonečný, stále se zvedající asfalt do nebeských výšin a Čespa už s námi nejede! Další dva borce jsme předjeli a setřásli, blahopřeji si, že jsem dole neblbnul a soustředil se jen na Mílu. Navíc v dáli jakoby jsem uviděl i sparťanský dres, že by Standa? Ale to jsou již na asfaltu zbývající metry do cíle, Míla se zvedá a odskakuje mi, ne, neboj, spurtovat s Tebou nebudu, když jsi to takhle krásně odtáhl, a navíc, stejně na to nemám
Je to tam, Lysá dobita, endorfiny tečou proudem, pokec s dojetými v cíli, to je něco nesdělitelného, to se musí zažít a navíc na tomto legendárním vrcholu! Mílo, jestli to čteš, díky moc!
::
Propozice ::
Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Foto ::
Video