Akce Ústí nad Labem 2024

Akce Ústí nad Labem patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2024-03-02.

:: Mapa :: Garmin :: Diskuze :: Flyby :: Foto

Historie: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016 :: 2017 :: 2018 :: 2019 :: 2020 :: 2021 :: 2022 :: 2023

• Dreamer – Spolecenska jizda do Usti
  
  V Nyrsku na zakladni skole maji udajne zaci nejlepsi znamky z ceskeho jazyka a tak kdyz jsem to na tymovem chatu z legrace zminil, bylo mi pripomenuto, ze bych taky mohl neco sepsat misto anglictiny v rodnem jazyce. Coz to ja bych rad, ale virtualnich akci jezdim tolik, ze bych nestihal psat. Spolecenska jizda do Usti si ale jednoznacne zaslouzi plnohodnotny report. V patek vecer jako predkrm bezecky pulmaraton, kde zmoknu a tak jsem napjaty, jak moc mokro rano bude. Mam totiz pouze chranic pod sedlo a ne plnohodnotne blatniky. Rano je stale mokro, ale neda se nic delat, uz je brezen a byt se rika za kamna vlezem, touha videt zname i nove tvare vitezi. Je to moje letosni druha jizda venku, takze trocha ranniho nekomfortu nevadi. Na kruhaci je plno a vyrazime smerem do Polabi. Bez blatniku musim jet prevazne vzadu, ale to mi nevadi. Nastesti nejsem sam a kdyz muze i nase legenda Kapr jet vybaven podobne jako ja, tak se citim mene provinile. Na druhou stranu silnice neosychaji, slunce az na jednu mini kratkou vyjimku taky neni a cim vic se ponorujeme do Polabi, tim vic mokro mi prijde, zajimave.
  
  Aspon ze neni zima, byt teplo mi taky extra neni a tak kvituji plne zimni vybavu. Vzpominame s Cespou na chvostu na to jak jsme driv pocasi tak neresili a jezdili v daleko horsich podminkach. Nojo, ale to nam taky bylo o peknych par mene. Docela casto stavime na toaletu, ale vubec mi to nevadi. Pridavaji se dalsi cykliste a v Usti je nas pekne velka skupina. Nejvetsi obavy tak mame jestli nedojde voda v automatu na kafe. Ta sice nedosla, ale v mem cappucinu bylo vic peny nez samotne kavy. Po pauze a doplneni energie se blizi vrcharska premie na Sebuzin. Kolikac hecuje at jedeme na jeho rekordni cas pod 13min, ale to se ukaze nad sily vsech. Najizdim do kopce zezadu, takze nam odlitne Kanadan s Kolikacem. Pak me dolitne Cespa a s malym rozestupem vyjedeme v podobnem case nahoru, ale myslim ze vsichni nakonec pres 14. O to vetsi respekt jakym casem to Kolikac pred par lety dal, protoze ja to jel dnes naplno! Nahore mensi pauza nez vsichni dorazi a klesame do Litomeric. HonzaB ma defekt, ale vse je rekordne rychle opraveno. Konecne je sucho, teplo sice moc neni, ale je prijemne.
  
  Usek k Praze zdarne pokracuje a ruku v ruce s tim mi postupne ubyvaji sily. Teren je prevazne mirne do kopce, fouka proti a kdyz se konecne taky na chvili objevim na spici, tak to zadarmo neni. Nastesti to Vlada vidi stejne a tak tam nejsme dele nez by se sluselo. Jidlo podezrele dochazi a zjistuji ze jsem si toho asi mel vzit vic, ale znate to, roviny v Polabi jsou prece zadarmo. Kdyz se priblizime k Praze, citim se napul prosity a soude dle konverzace ostatnich na tom nikdo neni lepe, pry ze grepova barva je vic nez oranzova? To by chtelo delsi diskusi. Ale tak to ma byt, presne tohle jsou ty momenty, ktere jsou na tom nejlepsi! Objizdime Prahu, je treba davat pozor na auta, semafory, kocarky a tak ruzne. Kolo mam zaspinene, to je dan za dvoukilo na zacatku brezna. Jizo podruhe je tu, zjistuji ze uz i sem dorazil stavebni boom a vznikaji tu nove byty. Ze bych si jeden poridil abych to mel na srazy blizko? Loucime se a kazdy miri domu. Ja ovsem jeste ne, tradice veli sjet k Vltave. To se mi hodi, protoze nakonec km vychazeji tak, ze bych tam stejne musel abych najel vzdalenost, kterou jsem si pro dnesek vyhodnotil jako uspokojujici. Prvni co doma udelam je, ze si dam horkou vanu a snim jablko jeste pred napsanim reportu, to je jenom potvrzeni toho, ze clovek musi nakladat s energii obezretne. Secteno podtrzeno, bylo to dnes se vsim vsudy, byla to parada! Diky vsem a tesim se zase nekdy priste!
  
  
• Kolíkáč – Propocený pyžamo
  
  Ve 3 ráno propocený pyžamo, noha vibruje v nervózním rytmu. V hlavě myšlenky, jak volám odvoz anebo v Lovo nastupuji do vlaku. Dvoukilo do Ústí. Ráno o noze po dlouhé době nevím, že by zabralo to včerejší plavání a masáž zad?
  Stejně ale každé šlápnutí prožívám s pocitem, kde mě zase něco píchne. Kumpáni se slezli zase velkolepě a v té pravé wobjížděcí náladě to neskutečně utíká. Cedule Lito 10 km a já jedu na špici s Vláďou v družném rozhovoru o alpských velikánech. Je stále vlhko, a tak vepředu jen zástěrky. Měl bych vystřídat, vím, že plácám energií, ale když se tak dobře a bezstarostně šlape. JendaB mě nazval absentérem a má recht, vždyť jsem poslední 3 víkendy newobjížděl. Ještě grupu protáhneme přes most do Lovo a pak se zašít nakonec megabalíku, kde se nemusí hrábnout. Hulisova a Daffyho parta je tu, do Ústí nás valí hodně přes 20 hlav. Tohle chceš, tohle je pravá silniční cyklistika. Na tradiční foto se Střekovem to chce panoramatické foto, na normální fotku se nevejdeme.
  Pumpa přetéká přes okraj, kola obložila zvenku všechny regály a zdi, pěkně jsme ji zateplili jak polystyrenem . Ještě kilo domů a já se zatím cítím v pohodě. A teď hurá na Sebuzín. Slíbil jsem si, že to vyjedu s červenou lucernou, chci to wobjet až do vany bez nějakých zásadních problémů. Ale stejně červík začíná hlodat…
  Všechny ty vzpomínky od roku 2013 se honí v hlavě, sundávám rukavice, rozepínám dres a házím tam kašpara. V těle se rozhořel závodní oheň, zdravý rozum zůstal dole u řeky. Vylítnout úvodní stojku a letět vstříc vrcholu s pohledem na prázdný asfalt. Za chvíli je tu Kanaďan a bláhově si myslí, že ho háknu až nahoru. Kdepak, po chvíli si vystupuji a posílám ho samotného na zteč. Stejně tak Snílka a Čespu, tohle je jiná liga. Martin-O na zimáku je tu a bohužel ani na něj nemám. Tak kdo další? Vláďa doveze Turistu a Kapra, tak tohle už musím! Cíl splněn, tradičně s Kaprem za ramena si popřát skvělou sezónu. Až teď zjišťuji, že jsem totálně zpocen. HonzaB defektí ve sjezdu do Litoměřic, tak se ještě pokochat z té výšky krásným výhledem.
  Čekal jsem, že oschnu, ale nějak to nejde vyvětrat, jelikož tempo neupadá a od Terezína do Veltrus trpím jako zvíře. Nechápu, jak to dávala Ivča a že se neozvalo moc, parádní výkon! Já jen sklonit hlavu mezi řídítka a točit a točit. Pan vrchní ke mně přišel a nechce odejít. Nechci furt zaplatit, a tak mi za Veltrusy posílá křeče do obou stehen. Huaaa to jsou stavy, na budíku jen údaj, kolik je to do vany, termoska chrastí a zachraňuje mě Kapr hlty z bidonu a pak Ivča celým bidonem. Děkuji moc!
  Tělo se vzpamatovalo a užívám si poslední kilometry v závětří. Znovu a znovu si uvědomuji, jak je skupina všemocná a zase mě dokázala dopravit domů, děkuji moc kamarádi, bylo to pro mě velký!