Celý týden přemýšlím, zda s bolavými bedry má cenu v sobotu lézt na kolo. Žába mě ujišťuje, že je to rovina, z5 se jede kecačka a na Benecku slíbili s Lukem, nějaké sličné servírce, že se tam v sobotu stavíme na kávu. Pak doplníme vodu a jídlo v místním obchůdku. Ber vše na 2h jízdy, zněly instrukce.
Prosím, toto vše si zapamatujte při dalším čtení
Nevím jak, ale hloupě se ptám, jaké jsou tam silnice. Žába potvrdí, že podhuštěné 28cítky ideál a Vláďa, že je to na Gravel. Kouknu na předpověď počasí. Na Benecku přesně v době cíle má sprchnout. Takže mé závodní 23cítky na ráfkových brzdách zůstávají doma a vyhrává 9.5kg zimák, bo je na 28cítkách a kotoučích.
Ráno nabírám Žábu a už na dálnici povídá, 'sakra zapomněl jsem doma druhý bidon'.
Na startu jsme první, trochu se bojím, zda si s Žábou nerozdělím posty na bedně rovnou už teď. Ale nééé, začínají se sjíždět i další a další borci a znalým je evidentně do breku, že jsou to prý jedny z lepších jako Unlimited a Lenners ap. Neznalým pakům, jako mě, je to buřt a vím, že pozice mého hliníkového oře nebude dnes na špici, kde parkují jen Tarmacy. Ješte říkám Žábovi, hele, jaké mám super těžké MTB tretry a bikové pedály. Jen otočí oči v sloup, že proč jsem si aspoň pedály neprohodil...a zmizel se rozjet. Mezi tím dorazil Luke, Kolíkáč, Kapr a asi milion lokálních cyklistu ve stejných dresech.
Žávod začal. Už v prvních metrech jsem ocenil volbu kola. S motto: 'kdo neskáče není Čech' jsem se motal těsně za špicí s podezřením, že nástupy budou balík provokovat a že se to utrhne. Evidentně se to i stalo. Balík se rozdělil na dvě půlky někde za mnou, ani nevím kde. Na cestě nás čekalo několik vzrušujících zajímavých situací, kdy nás téměř zastavil autobus, pár lidi kufrovalo, traktor v křizovatce a to vše mohlo za to, že nás vždy pár odpadlých kusů dojelo. Místy se to pak pálilo a kopce naopak jely rozumně. Ani na svém Kamionu jsem však neměl problémy se držet. Žába říkal, 50km pojedeš v balíku a pak přijde Benecko...a taky to tak zatím vypadalo. V předu pár pokusů o unik bylo odsouzeno k nezdaru, když si špic kontroloval celý Unlimited a Lenners tým vyšvihaných borců, co se zatím zahřívali.
V jedné vesničce asi na půlce trati všichni, jak na povel sáhli do kapes a začalo se baštit. Zpomalilo se tak na 28km/h. Přicházející malý brdek a Žába na špici s KinderBueno v držce zrychlil tak na 30, aby v brdku nepropadl na chvost. Než všichni zase zabalili řízek v chlebu zpět do alobalu a do kapsy, Žába měl 10m a náskok se zvětšoval. Vzhledem k předchozím zkušenostem, kdy brždění kvůli autobusu, traktoru ap. nikdo nezneužil, jsem neočekával žádný drsný nástup ani tady. Jenže tady to ale úplně čisté a týmová práce. Žabu ještě doskočil borec s Unlimited a také Lenners. Takže trojička 20m před námi pěkně v lajně začala pomalu odjíždět. Na čelo balíku se hned postavil Unlimited Firewall a zabránil jakémukoliv pokusu o Download. Týmy měly v úniku své hráče a balík zpomalil, protože nebyl důvod se štvát. Usadil jsem se ve 3tí brázdě za špicí a nechal vrnět svůj stroj, bo závod byl rozhodnut a začít šílet na nejtěžším kole v balíku, aby mě po 400m sjeli, smysl nedávalo.
Přišel sjezd do Dolní Branná. Jééé tady to znám, tady je muzeum lyží
Balík po kupě pálí 65km/h a ihned přichází zlom a začíná to stoupat. Jsem v předu a věřím, že i tenhle brdek přežiju na svém místě. Podvědomě si říkám, že tu mají silnice fakt hlaďoučké, že to nedrncá. Kouknu na přední kolo a v zápětí už to začalo drncat a přešlo v kovové drncání. Zvedám ruku a parkuji v trávě, abych ráfek nedorubal. Stát se mi to o 200m dříve v 65tce, tak bych měl odvoz zajištěn. Teď jsem začal rychle kalkulovat, zda defekt opravovat nebo mám jinou možnost. Naštěstí jsem si vzal vercajk i když jsem o tom ráno silně neuvažoval. Opírám kolo o poslední dům ve vsi a snažím se sundat plášť. Mrcha nešel, bo ty tubless pláště jsou dnes upnuté jak tanga zachovalé 40cítky. Z domu vychází bodrý chlapík a kouká na mě jak na marťana. Díru v duši nemůžu najít, tak můj anděl přináší lavor s vodou a já hledám bublinky v letmo pusou nafouknuté duši. Mezi tím zdravím projíždějící druhou polovinu balíku a pak další odpadlíky. Duše zalepena, panicovu první zkušenost s bombičkou už mám také za sebou a s 'pánembohem' se loučím a jedu dál na Vrchlabí. Ještě stihnu poslat Žábovi zprávu, že defekt byl, ale jedu.
Sjíždím dva odpadlíky a vletím do deště ve Vrchlabí. Opět oceňuji zimáka a pláču, že nemám blatníčky. Benecko jedu na úsporných 300W, protože ždímat se víc o boji na poslední místo nemá smysl a Žába si snad dá o kávičku v cíli víc, než dojedu. Silnice schne a konečně sjíždím k cíli.
V restauraci za cílem vidím poházených 20 kol a parkuji, svlékám se a jdu na teplou polévku. Ono, když vyjíždíme krátký krátký a tady je 10stC a já deštěm promočený, tak to bramboračku fakt chce. Sedám si a hledám ostatní pomeranče. Nikde...a teď si vzpomeňme na začátek reportu. Říkám si ok, jsou v jiné restauraci. Volám Žábovi, kde jsou. Zvedá to a sotva za jízdy mluví, že jsou dávno někde za Jilemnici, že se nevracejí stejnou cestou, že byla zima tak pokračovali dál. Výborně, s díky to pokládám a přemýšlím o 75km na samotku a hlavně kudy vlastně. Vzápětí volá Luke z5 a uklidňuje mě, že na mě počkají, ať jedu do Jilemnice.
Padám tedy do Jilemnice a přichází velký kruhák. Potkávám jednoho borce, co také jede zpět a on mě posílá úplně jinudy. No ve zkratce po 20min nahánění nalézám promrzlé Šlapky a vydáváme se na kecačku z5. I když jsem zachráněn, peklo teprve začíná. Krásně v lajně jedeme ve 4řech a nikdo ani nedutá. Vykládám si to tím, že 5w/kg schovaný za Žabou není úplně běžné hákování a to hovado stále na jeden bidon řekne, že ho to bavilo
.
V Hořicích zastavujeme, já s úplně do ruda rozžhaveným řetězem a dáváme legendární trubičky a kávu. Zbylých 30km z 75 kilometrového vyjetí, jsem strávil zakousnutý do představce a pochopil, že max. za 40min jsme v cíli. Poslední km vypouštím, protože dostat křeč v autě do nohy na dálnici fakt nechceš a s Kolíkáčem dojíždíme na výpary do cíle na vynikající guláš.
Závod se povedl, silnice jsou opravdu bída, atmosféra a taktika týmů pěkná. Škoda jen toho defektu, co ovlivnilo více lidí, než bych chtěl. Na druhou stranu Šlapky mě nakonec podržely v nesnázích a věřím, že to nebylo jen kvůli klíčům od auta v mé kapse
Altavista Grep
::
Propozice ::
Mapa ::
Garmin ::
Strava ::
Segment ::
Diskuze ::
Foto ::
Flyby