Barbánek –
Všechno krásné musí jednou skončit, aby to ještě krásnější mohlo začít 🧡
Nějak mi to nedochází,ale to co jsem zažil za 10 týdnů v JCL budu dlouho nosit v Orange 🧡 Z mé strany to byl takový hec a hlavě zažít jednou časovku a to Lázně Bělohrad - Pecka, jenže by to bylo takové neúplné a než člověk pojede sem musí se k tomu projezdit. Jsem šíleně šťastný, že mi k tomu pomohla partička Magorů co milují kolo a zážitky a těch bylo za těch 10 závodů víc než dost 😅 Stavy, když člověk přijel na start a nic v něm nebylo a musel se s tím poprat, mnohokrát popravené mé těla na zpatečních cestách,ale člověk to chtěl zas a znovu, protože mít kolem sebe takové kámoše je prostě vzácnost a člověk si toho musí vážit 🧡🧡👌👌
Dnešek:
přijet na start v rozjařené náladě, která malém skončila, protože holky od PC a pokladny mají hotovo a startovní koridor už je plný natěšených borců rozdat si to v horomaďáku na Tábor. Ale bez 5 ti Orange bláznů by to nebylo ono,tak se krámek znovu otvírá,rychlá prezentace proběhla a už se suneme mezi ostatní. Pěstičly pro štěstí a Kolíkáč mě ještě kope trochu dopředu 😅Korďas prohodí pár slov a už se jede za zaváděcím vozidlem. Vyplivlo mě to do prostřed silnice a tak musím šlapat abych tam byl, zatím co Bobek s Kaprem u krajnice ani nešlápnou,tady jsou vidět zkušenosti 😅Docela se letí,ale elita se vzdaluje. Snažím se najít Orange dresy,ale ty nevidím, jsem tedy zabudovaný kolem Jitky, která je v aero pozici na svém Foilu 😅 Po pár km se odbočuje z hlavní a prý tu začíná to peklo, já už teda v rudé zóně jedu hodně dlouho 😅 Začíná se to cedit,ale pořád se snažím jet ve skupině a šetřit potřebné watty i když vlastně nevím jaké 😅😅 Jitka stále s námi a chvílemi ujíždí 💪💪 Týmová strategie selhala i když byla jasně daná, wobložit všechny 😅😅 Skupina se začíná rozpadat a já to stále lámu na velkou, Kolíkáč říkal, že to musím urvat hrubou silou 😅Pak už se motáme jen s Martin Vitvar a to mělo náboj 💪💪hora svalů jede do toho brutálního stoupání a stále se to mezi námi přelévá,tohle jsou stavy, které nevím jestli chci zažívat,ale asi jó, těsně před koncem pave sekce dávám malou ať ulevím trochu nohám a chci to rozhodnout,ale Martin je tvrdý soupeř a vůbec mi to nedělá jednoduché,ale nakonec se povedlo, díky ti za zvednutí tepovky 😅 Konečně cíl,🐍 opírám o pařez a s roztaženými hrudními košíčky jdu povzbudit kamarády a hlavně natočit což se vůbec nepovedlo😅 Počkat na vyhlášení, vyfotit se společně u Tábora.
Obrovské poděkování patří organizátorům,za nádherný seriál závodů v překrásné krajině a hlavně počasí, které nás celou dobu doprovázelo 👏👏 Díky ještě jednou!!!
Jsem rád, že jsem poznal nové lidi a ochutnal kouzlo časovek i když to vlastně moc nechutnalo 😅
Bobek –
Stále je proč se vracet!
Rozhodnutí na poslední chvíli a kolo letí do auta. Víkendová 800 samozřejmě vyčerpala přes čáru, nicméně Žába připomněl že Zipp303 by bylo záhodno oprášit a tak sveřepě drží ve vidlicích od předešlého večera.
Setkání je navržené rozumně do Libáně odkud se (někteří) přesouváme dobře vybaveni v 5 členné sestavě. Letošní JCL byla vskutku ukázkovým seriálem. Jak do počtu účasti, tak počasím, tak atmosférou, o výsledcích by se dalo polemizovat.
Za 5minut start stojíme na lajně Železnické školy a nasáváme atmosféru. Na stres není čas, jen nalézt tu nejlepší skulinku k dosažení skvělé pozice. Vítr přetrvával JZ, proto držet se u krajnice bylo velmi rozumné. Ten praví pocit opojení přichází až za odbočkou v Bradlecké Lhotě, kde se lineme přes Kyje k vrcholu JCL Tábor. O celkovém pořadí už bylo takřka rozhodnuto, přesto se nezdálo, že by se jednalo o manifestační jízdu. Barbánek bojoval o 14 místo až do konce, za což mu budiž složena poklona k místu 15. Každopádně je objevem sezóny a příští rok lze jistě očekávat velký posun minimálně do první 10, podobně jako ATAKY z Chrástu.
Po krátké přestávce na vrcholu Tábora jsme zaveleli k přesunu zpět do Libáně a poslední Cibulačce JCL 2025 na podvečerní terase.
Celkové výsledky zobrazují 201 účastníků, navíc několik licencovaných, tedy lze se domnívat, že další ročník přinese nejen osobní zlepšení, ale hlavně zlepšení ostatních. Stále je proč se vracet, a to nejen kvůli sáhodlouhým nájezdům kilometrů a bujaré atmosféře. Osobně nevím o závodech, za nímž by se cestovalo tak daleko po své ose a v takovém počtu v takové atmosféře.