Trochu rozpaky jestli se do toho zase pouštět, ale nezmar Kapr se těší, Strejda je osvědčená stálice a navíc Bobek taky chce jet a na Mísečkách Helmuth, nedá se nic dělat, hledám historický dres ještě s volnym.cz na zádech a vybavují se mi všechny ty předešlé Zlaťáky. Snad klapne počasí a nevyjde to Norům, kteří hlásí slabý modrý proužek na kopci kopců
. Ráno v 5h. mlha, ťukám si na čelo, co zase blbnu. Ale HonzaB na kruháku mě přesvědčuje, že v tom nejsme sami, vzpomínáme na zimní výlety, to jsou taky ráno mlhy, ale o pár stupňů méně. Do Čelej to je jen zahřátí nohou, pak se zavěsit za motorku Bobka a domydlit to do Nymburka, ty brďo ještě jsem snad ani nehltl z bidonu, v zimě to byla půlka výletu, teď jen taková malá rozcvička, užívám si to, nohy se točí bez sebemenší námahy. Připojuje se Strejda s Kaprem, odpojuje HonzaB a jedeme za Rumcajsem do Jičína. Tam potkáváme borce, co taky jede na Zlaťák a rád se připojuje. Za Klepandou to je již fantazie, příroda jako z pohádky, oranžové kvarteto se bez problémů blíží k prvnímu bufetu v Jilemnici.
Čas 10:44 a z kruháku začínáme stoupat, bude to více jak hodinová šichta. Předešlé kopce jsem se nenechal vybláznit duem Bobek+Kapr, ale Zlaťák si chci střihnout s bráchou, Bobek jede skvělou přípravu k nejprudším částem kopce, zpestří to několika nástupy, nechápu, kde bere síly po těch svých víkendových tripech. Helmuthe promiň, že jsme Ti nepodali ani ruku, já bych klidně i zastavil a objal Tě, ale říkej to těm dvěma hovaďákům z Polabí
Konečně se Bobek zklidňuje a pravidelného tempa se ujímá Kapr, nechce přes 160 tepů, jóóo takhle kdyby se jely ty sobotní krušnotonské čuňárny, to bych se vůbec nezlobil
. Počasí je skvělé, rozepnutý vlající dres je toho důkazem, panoramata jak od Homolků. Užíváme si to, tento kopec to je prostě kultovka!
Nahoře společné foto, náhodné setkání s rodiči od Balu a Nicka, obléci vesty a návleky a slítnout ke kruháku na doplnění těch správných suplementů. Kapr s Bobkem stále na plný plyn, já starý vykuk furt v háku myslící již na hospodu, a tak když Kapr zakývá ramenem k vystřídání, tak já neschopen otočit nohama snižuji rychlost o 20km/h., Kapr řve jeď ty tragiku! Ne kluci, já se chci již jen bezbolestně přepravit k tomu papáníčku
Pivko, koprovka, zmrzlina, kuře s bažantem, no trenér má radost.
Rozloučit se s Krkonošemi a za Jičínem v tvrdém řemeslu pokračovat do Libáně, kde lupnu „Bláznivého vlka“ od Vietnamců a mohu tak před Loučení ukázat, že i tu špic někdy dokáži jet
Výborně jedoucí Strejda k autu do Nymburka, Kapr do Sojo a já s Bobkem do Nehvizd bezva zkratkou. A pak si to jen již užívat na samotku, čučet na tacháč, až se za Klánovicemi překulí čísílka přes 300 … Dobré to dnes bylo, mrkvoví kamarádi díky, cyklistika v kolektivním pojetí, to je prostě žrádlo!
Jemný deštík zkrápí cestu na Jižňák, jsou to kapky štěstí na Krušnoton a nebo nebe pláče nad tou mou letošní sezonou? Uvidíme v sobotu, výbuch to bude určitě!
::