Akce Úvaly-Český Šternberk-Úvaly 2014

Akce Úvaly-Český Šternberk-Úvaly patří do kategorie Silniční závod. Datum: 2014-09-27.

Nejdelší varianta má délku 102 km.

:: Propozice :: Mapa :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Foto

Historie: 2008 :: 2009 :: 2010 :: 2011 :: 2012 :: 2013

• Honzis – Zábavný vesmír léta páně 2014
  
  Ráno hnus, vlezlo, vlhko, odjíždím v 9,40hod z baráku a o půl hodiny sedím v Brodě na šutru a čekám na přední kolo, neb šutr vzal Blizzarda durch a já to nechci opravovat. Taxík dovez přední RS10 s letitým 25mm balónem Spec All Condition a přistáváme v 10,45hod u hospy v Úvalech. Komorní účast, nechápu, je hezky a trať tak hezky bolí 15 cyklistů se dává do pohybu, moc se nejede, takže využívám větru do zad a trošku rozjíždím tempo do hupu v Přišimasech a následně na Hradešín už mi je vedro a nebývale se zadýchávám Vystřídám, dneska na blbosti nejni Mukařov, Struhařov v tempu, rozuměj 33 avg do magnetu \\ Cvhíle klidu, s Kolíkem prohodíme pár vět a je tu Ondřejově, který najíždíme jako tragédi úplně vzadu Kolík se prosmýkne dopředu, já si hodím 14zoubků a rozhýbu Madonu do tempa, které odvisí Vlasta. Tvl celkem dávám a za mnou Vlastík - jo nové kolo, nová motivace Žádné stejné kolo a ho*no forma Jebu na to, shazuju a nechávám se sjet zbytkem grupy. Na náměstí to rozjíždím, Ondra zkouší odjet s Indiánem, ale sjezd se jede a je to pohromadě, rozhodnou Vodslivy! Jako obvykle tragéd v Choceradech, naštěstí hasiči blokují nájezd do kopce a všici skoro parkují. Nový asfalt, nová dimenze bolesti 53/21, davaj, z ocasu rovnou do úniku, předveďte se! Rychlost nejde pod 20, bolest nohou 90+ Pokračuju, za mnou se asi formuje skupina, ale dolítnou až ve Vestci, kde Indián roztancuje svýho Pellsa a já mám co dělat. Ku*fa, na šrot a je tady i Kapr s Kolíkem, jo maj najeto kucí oranžový. Zase se zvedám, zase loudím nějaký watty, nahoře nemám nárok a sotva lovím hák a když se zvedne Líba za vsí a frčí 12% 25+ tak bolest nohou dosahuje 100%. Uf, to bylo o fous, 3. na Vodslivách, vyprášíno a Kolíkáč že jedem Mi po*er, několik desítek vteřin jedu lehce v bezvědomí, naštěstí motorka Líba nepotřebuje střídat. Sjezdík do Třemošnice jedu z první figury, kopec se moc nejede, takže se stačí na 53/21 kolíbat a čekat co bude. Nic, tak jedu špic až pod Divišov, kde Líba notně přikládá pod kotel Bolí to, a znova šrot nad dálnici v magnetu, jsem na ručník. Jedeme v šesti, bohužel objížďka ve Šternberku vyřazuje ze hry Kapra - defekt zadku. Od řeky se moc nejede, asi se kochaj krajinkou ... Neva, 53/21, tempo, je třeba se poblít a hlavně bejt na fotce, že jo!!! Pak v háku, Líba to drtí kolem Otryb, mám co dělat, fouká. Rozbitý sjezd do Ratají, jsme s Kolíkem vzadu a vepředu úřaduje Líba s Indiánem. Co teď??? Standa parkuje, Kolík na to nemá, já na to nemám, ... nebo mám??? 39/19, rozjet to, ne 21z, ne 19z? Ne, ujeli mi, za mnou Standa s Kolíkem, jebu na to. Proč? benzínka, asfalt, láduju 53/14, jak smyslů zbavený svištím 35+ i přes koleje, v zatáčce dobliju Indiánovi na záda Yes! Líba furt na špici, my trpíme, já zkouším řadit a nic, řadí to jenom dolů!!! Ne, ne! Dement to shazuju až na 12z, překulíme se opatrně do sjezdu a já se loučím s Líbou a ukazuju na páku, která cvaká, cvaká a neřadí Dojíždí nás zezadu Standa s Kolíkem, já jedu 53/12 a jde to. Co budu dělat dám nevím Podle vody to jde, pak zkouším 39/12 a vydupu to nějak, sjíždíme do Sázavy. Že bych to nějak dojel s nima??? Hrozně to bolí, kadence 60-65, visím v háku, doplním cukry a vymýšlím jak přejet kostky ve Skalici. Podřazuji na 39/12 jenže řetěz nějak skáče a je tam zpátky 53z, nechce to dolu - ne, ne, ne! Jo, 39/12, kluci fuč, kadence asi 45, lýtka do křeče, hodit 53/12 a dojet je po odbočce do Jevanskýho. Díky, že jste nejeli. Km naskakují, bolest plynule narůstá, pod Jevany hodím 39/12 a jelikož nejedou, tak to přežiju. Supér, euforie mi ještě dává křídla a táhnu kolem Gottaladnu Protneme I/2, nahodit velkou a mastit v háku, Líba je dobrá motorka. V hupech to zkouší Indián, další vražda pro lýtka na 53/12. Vracíme se k Hradešínu, teď už to dám! Spadneme dol, pravá, před cílovým hupem nastupuje Standa tak vehementně, že v pravotočivé zatáčce končí v levé škarpě Kolík nevypadá nejlíp, Líba si jede pro zlato, já v euforii drtím 53/12, dotahuju Indiána, ale to už se nohy zastavují a Indián je druhý, já třetí! Avg zase lehce přes 35km/h, klasika, ale nádherná klasika! V cíli pokec, nadávání na Sram a potom fotky z pódia pod jabloní Odjíždím domů, 53/12 nechutná už ani s větrem v zádech, sundavám páku a zjišťuji, že praskla na stejném místě jako levá na Masters ve Mcelech
  
  
• Kolíkáč – Stav beztíže!
  
  Ty wado Vesmír to nemělo chybu! Letní počasí, na prezentaci v prvním řádku Pavel Kuda alias Indián, to bude nádherná vzpomínka na maratónské boje. Čekal jsem po pravdě letos větší balík, je nás jen kolem 15 kusů, ale kategorie nad 40 je nabitá k prasknutí. Líba, Indián, Standa Vohník, Kajman … no letos asi zlatý vesmír nezopakuji. Vyhup taky přijel, ale fakt jen zamávat, škoda…
  Pod Ondřejov oťukávaná, tady se rozhodovat určitě nebude, Indiánovi dělat průvodce, vážil sem cestu autem přes 140km, tak si ho musíme opečovávat. Slítneme do Chocerad, a tady na nic nečekám a po kostkách to mydlím hlava nehlava, na mostě se ohlédnout a vidět, že nějaký mini náskok mám, jo to by mělo vyjít. Ale ještě nás zabrzdí hasičské auto, a pak již svoje watty vypustí Standa, hop mu do háku a jít po chvíli přes něj. Kde jsou?
  ÁÁ už zleva letí Honzis stylově na velkou, Kapr, Líba, Indián, teď nebo nikdy, přeci musím zlomit to svoje prokletí jménem Vodslivy a vydržet s nimi až nahoru. Hůůů nohy z nebes, vrchařská symfonie, jen Standa svým občasným nečekaným vybočením z lajny naruší to vzájemné souznění. Otočit se a vidět to magické prázdno! Líba si bere na starost horizont na Ostředek, teď už to bolí, ale nohy jedou, Standa chytá díru, ale pod dálnici už je zase s námi, pěkný! Hltnout z bidonu, něco z kapsy a frčíme dál. Vzpomínám na jazykové skvosty, jak se tady vždy natěšeně řítíme do nové sezóny a teď tu jedu mistrovství vesmíru na čele v této vypečené sestavě! Do 40 je tady jen Honzis, nad 40 Líba, Indián, Standa a já a nad 50 Kapr. No bude to boj!
  Divišov si bere za svůj znovu Líba, je jasné, že kdyby tu měl někoho výkonnostně k sobě, tak asi odjedou, takhle si všichni gumujeme držky, abychom ho uviseli. Jsme s ním, sestava se nemění a sjíždíme kolem Šternberka, letos kvůli rozkopané silnici objížďkou v protisměru Kolem Posázaví. Líba znovu kraluje na špici, za ním Indián a já. Most přes Sázavu a vzhůru na Zalíbenou nádhernými serpentinami. Kuwa, kde je brácha, kde je Kapr? Standa hlásí, že měl asi defekt . Nohy se mi zastavily, nějak se mi nechce jet dál… do háje, ta jeho přítomnost mě vždy naplňuje, že je to všechno tak, jak má být… No nic, musím dnes dál, musím zůstat v boji, dolítnout si kluky a kochat se výhledem na majestátný hrad
  Skvělé chvíle, držet tempo Líby, nebo pozorovat Honzise, jak to drtí na velkou! Padáme k Zalíbené a doleva na Rataje, ještě Indiánovi říci, že přijde kostkové peklo a že musíme být u špice a pak si hloupě zalézt dozadu a nechat si díru po technickém sjezdu. To jsem pacient, myslel jsem, že to už bude pohoda klídek tabáček a Líba s Indiánem mají náskok min. 50 metrů! Honzis si je postupně sjíždí, ale já ze Standou se bezmocně plácáme a díra se zvětšuje! Do háje! Toto se nemělo stát!
  Je vymalováno, díra narostla na 100 metrů a proti 3 většinou 2 nemají šanci. Ale cítím se stále dobře, ještě hecuji Standu, že je musíme sjet, fouká proti, vzpomínám na Kapra, jak mi vyprávěl, že i Kolem Posázaví takto Líba odjel a on jel ve dvojce s Vitasem. Kolem hájovny zapnout dres, založit 53x11 a letět mokrým sjezdem na Talmberk. Ty wado, to jsou Top chvíle letošního Vesmíru, začínám je vidět a za každou zatáčkou jsou blíže a blíže! Je to tam! Vezu se znovu v háku, Standa přilítl se mnou! Tak to jsou okamžiky, pro které stojí za to žít!
  Magnet na hlavní znovu bolí, ale teď v posledních závodech si bolest užívám, myslím na Míru Zbuzka, jedu pro něj... Sázava, Skalice, kopce má na starosti Líba a roviny Indián s Honzisem, tomu ani nic jiného nezbývá, má defekt řadicí páky a drtí 53x12. Já se Standou jsme spíše do počtu, špicím moc nedáváme. Údolím se vymotat na Vyžlovku, v hlavě si jen melu, jak to vykutálet se Standou, strašně moc si přeji tam stát, pod tou jabloní, vedle Indiána s Líbou. Netrefit teď nějakou jámu a šťastně se spouštět k Přišimasům, tempo polevilo, každý střádá drahocenné síly do cílového brdku na Skřivany. Standa to nevydržel a ještě před odbočkou nastupuje, ale ouha! Zatáčku nevybral a vystoupil si do škarpy. Tak to je vesmírné rozuzlení! Líba s Indiánem si to rozdávají, za nimi Honzis a já se již jen motám k bronzovému cíli. Letos to byl pro mě stav beztíže! Díky všem!