Ranní špička, Kapr mírně přiotráven z toho lógru, ale na Strašíně sparťan Jonatán a již se na vše zapomíná. Sluníčko svítí, i když je větší zima než na Mosty a já raději zvolil znovu lehčí zimní variantu sepraných hadrů. Jedeme přijatelné tempo, na Ondřejov na malou, v Choceradech obdivovat nový asfalt místo kostek a stoupat na Vodslivy. Ani tady kluci nezlobí a v kecacím tempu probereme a zopakujeme si nejdůležitější fragmenty tohoto tradičního stoupání. U Divišova Vyhupovou zkratkou mezi domky a krásně se vinoucí stoupání na Zdebuzeves je tu. Co více si přát, než tančit mezi Kaprem a sparťanem a cítit, že vám nechtějí ujet a nebo si bláhově myslet, že forma je tady
U plakátovacího stromu vzpomenout na Helmutha, dnes se ani nestaví, to až v Kácově, kde Kapr ekologicky likviduje propocené noviny. Toto krásně utíká, Polipsy musíme vyfotit, a vydat se dále krajinou jako stvořenou pro tu naši milenku jménem cyklistika. A ty názvy malebných vesniček! Krasoňovice! Tady se zastavil čas, tady určitě nefunguje GSM signal, tady nemají WiFi, tady si určitě žijí tak spokojeně
Jen tu silnici by trochu mohli opravit, na Zbraslavice je to děs běs, ale to už do nás zaslouženě syčí sladký americký výmysl a vyvalujeme se na lavičce na náměstí. 4 hoďky za námi a mě to připadá jako chvilka, a i nazpět to poletí, Pivnisko, Košice, zavzpomínat na ty, co to s námi kdy jeli a v lajně to mydlit na Janovice. Na chvíli nabereme jednoho Varťáka, za Benátkami nás vystraší volně pobíhající pes, až málem sestřelím Kapra, promiň brácho
. Pak už 100x obehranou písničkou kolem pily na Mukařov, rozloučit se s Kaprem, v Říčanech s Jonatánem a užít si chvíli skvostů na samotku na Jížo a spokojeně si odfajfkovat další nezapomenutelnou jarní parádu.
::