Wobjížděcí období je tady, podle směru větru padá volba na Peruc. Velký respekt z té dálky, ale plánovaná účast mě snad schová a doveze zpět. Letos rozjařený mega-wobjížděč Iceman to na kruháku již pumpuje, do toho překvapivě Profesor, kterého jsme museli ukecat, jak ženskou do postele. To bylo keců, že to je moc dlouhý a že bude zima a že nemá suplementy a já nevím co.
Do Brandýsa na sraz je to v režii jednoho muže na poctivé oceli, Turista wattí tak, až mám pod bundou koupaliště. U Záložny ucpaný chodník, nové i ošoupané oranžové oblečky září na všechny strany. Plácnutí si s kamarády, kolik jsme toho již společně zažili a zase jdeme do toho, to natěšení v očích a hlasitost našich hlášek je nepřehlédnutelné a nepřeslechnutelné. Do toho legenda Šturc, která má jen 1900 km v novém roce
![](./img/smilies/icon_smich.gif)
.
Endorfiny pracují a kdo se zakecá ztěžka stíhá rozjetou mašinu Bobek-Turista. Do Neratovic neslezou ze špice, takže o zábavu je postaráno. Užívám si dvojičku s Icemanem, mám neskutečnou radost, jak se vrátil a má dnes chuť se přiblížit k magickému dvoukilu. Oba se utvrzujeme v tom, že špicím se budeme vyhýbat, chceme být v Dubči fresh. Naštěstí to této skvělé bandě vůbec nevadí, to už je roky prověřeno. Veltrusy a za chvíli u pumpy na hlavní se připojuje Quintana ze Žehrovic alias Mišutka. Ten byl avizovaný, teď třeba ještě překvapí Vlčáci, ale když nejsou nahoře u strategických zásob ropy, tak už na ně zapomínám. Jaké je to ale překvapení, když nám jedou v ústrety za Velvary!
Nálada graduje, navíc když už i na směrovkách zahlédneme bájné slovo Peruc. Profil se houpe a já se dávím houskou, která se mi nalepila na patro. Hold málo marmelády
![](./img/smilies/icon_smich.gif)
Vraný, vzpomínám na legendu Vitase, který nám to tu ukázal, brána na náměstí, brána do nové sezóny! Prý se tu točil major Zeman, počasí dnes tomu nahrává, nízká oblačnost zahalila slunce a pocitově je snad kolem -5 stupňů, i když budíky ukazují nulu. Borečci spurtují, je ještě splachuji housku, a navíc v palici vím, že nesmím blbnout. Stejně nás všechny spojí společné foto u Orlího pomníku, kde je všechno plastové, jak orel, tak i pamětní deska, jak se dozvídáme z cedule poblíž.
Zvláštní pochmurnou krajinu rozjasňuje pumpa v Peruci. A letos hlavně rozparáděná paní pumpařka, které se nelze dívat do očí! Rozepnutá mikina až do půlky těla odkrývá její chlouby, Barbánka to tak uchvátilo, že chce ohřát vodu do termosky a jít s ní dozadu za závěs! Není divu, že většina si jde koupit něco i vícekrát! Přímotop rozžhaven na maximum a obložen rozmrzajícíma rukama a nohama. Vlajky dnes visí bez pohybu, hold i nazpět si to budeme muset odmakat sami, na KOMy to nevypadá.
Ale i tak to chutná, krásný povrch a stále mírně dolů, s pár pohoupáními až do Roudnice. Tady brdek na Krabčice ve vzorném šiku a stejně tak do Mělníka, odkud se již line vůně 90 % masového párku v teplém rohlíku. Většina jde do něj, jen Iceman ohrnuje nos a dává sušené datle! Jen by u Dubče nelitoval!
Zoncolan s výhledy na vinice a pomalu se rozdělovat do svých domovů. Jižní sekce přes Kbely a ve Štěrboholech atmoška, jak když se blíží v hospodě zavíračka a začnou se objednávat frťany. Dáme dvoukilo! A magoři Iceman a Profesor to požehnali a jak tři trubky jsme ještě kroužili kolem vany.
Byla to nádherná společenská událost, večírek, kde se podávalo to nejlepší šampaňské s kaviárem, bylo to boží, díky všem, bez vás bych to v životě nedal!