Akce Prosek-Hrubý Jeseník-Prosek 2020

Akce Prosek-Hrubý Jeseník-Prosek patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2020-02-22.

:: Diskuze :: Sraz Mstětice 9:00h. :: Fotogalerie :: Strava Flyby

Historie: 2010 :: 2011 :: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2015 :: 2016 :: 2017 :: 2018 :: 2019

• Dreamer – Hrubý Jeseník nahrubo
  
  Tak nevinne ten den zacal a co se vsechno udalo! Vylet do vesnicky Hruby Jesenik k rozhledne s nejnizsi nadmorskou vyskou v Cesku 204,5m (zato ale s vyhledy az do zasnezenych Krkonos) jsem si nechtel nechat ujit, protoze ac jsem absolvoval uz skoro vsechny jarni klasiky, tuhle jeste ne. Respektive myslel jsem si, ze uz jsem ji nekdy jel, ale pak pri pohledu na rozhlednu mi doslo, ze nikoliv. Rano zacalo tak, ze jsem dorazil na tradicni kruhak na Jizu, kde byla obvykla sestava, jen prezident Kolikac sankuje nekde na horach. Na Tecku chybi Luke, brzdim balik a zahy tu je. Za odmenu si dame spici az do Kolodej a vlastne az do Mstetic, Karl s Turistou jsou podezrele v poklidu. Mozna ale jedeme az moc pomalu, protoze mi je porad takova ne ze jako vylozene zima, ale telo nejak netopi. Dochazi mi ze vcerejsi vecerni beh a ranni nic moc snidane (nebot nebyl cas), je nejspis pricinou. Proste mi chybi energie, navic me v noci zacalo pobolivat v krku. Beru to ale tak, jak to je, kazdy den nemuze byt posviceni.
  
  Takze tempo je sice poklidne, ale rad bych se trochu ohral. Ve Msteticich ceka zbytek a zahy vyrazime. Po zjisteni ze dnes to dve ste km nebude ani omylem, vynechavam popojizdeni, budu rad, kdyz to dnes slusne objedu. Je tu i Symbio na biku, ktery se mu hodi, nebot cyklostezka pres Labe do Sojovic je spis na horaka, cehoz dukazem je zahy defekt Strejdy. Ten je opraven, u Kapra doma dopumpovan a rozjizdi se misty docela vysoke tempo. Vsichni se ale statecne drzi, dokonce i Ivca a Lenka. Nasleduje kostkovy usek po trase Milovice Pave Tour, jedu spici s Kaprem a probirame Canyon kola. Po zjisteni ze letos se zavod nepojede, davame usek Mala Belgie, coz se mi libi, takhle v nezavodnim tempu je to parada! Slunce zacina pripalovat.
  
  Zaroven se blizi cil dnesni trasy, rozhledna v Hrubem Jeseniku. Konecne jsme tu, vitr zacina trochu zlobit, ale v baliku se clovek snadno schova. Jen si musi jeden davat pozor na Baska, ktery obcas jede podivne a cpe se i mezi existujici dvojicky. Rozhledna je nadherna, klidne bych v tretrach vylezl i nahoru, ale pry je zamceno a o klice se musi zadat dopredu. Tak treba priste! Trochu me rozhodi, ze se neplanuje stavet na pumpe, co to jako je? Ale ok, pry je to tradice a ty se musi dodrzovat. Tim padem davam bagetu, kterou jsem si chtel dat na pumpe, pekne na schodech rozhledny. Vyrazime smer k Praze a zacne pekne foukat. V cele neunavna dvojice Turista + Karl, kazdy je za ne rad vcetne me. Zima mi uz neni, ale energie porad chybi. Snim tedy vsechno co mi zbyva a dopiju zbytek bidonu. To me konecne trochu probere, ale to uz nasleduje deleni pelotonu a skupina od Kapra se louci. Vyuzivam pauzy a sundavam prebytecne obleceni, coz se hodi, konecne pak telo zacina trochu vetrat.
  
  Nastesti se Praha blizi milovymi kroky. Miji nas Lookas hvezdnym tempem, ze ani nepozdravi, za to palec dolu. Basko se uz asi vidi doma, hodi tam nesmyslnou spici, coz komentuji slovy, ze prichazi ten moment, kdy se balik deli na ty s mozkem a na ty bez nej. No a zahy na ma slova dojde, Basko nedobrzdi pri odbocce a vjede Karlovi do zadniho kola. Tomu bohuzel chybi par dratu, takze nemuze pokracovat. Turista slibuje Karlovi odvoz, Mlhos pospicha domu, takze skupinka se rozpada. Dojizdim s Lukem a Otasem, trochu jim od Kolodeji jeste potahnu, protoze ten vitr je fakt pekne nahrubo! Loucim se s kluky, Jizo je tu, no dve ste to dnes opravdu nebude, ale nakonec si tam hodim jeste par km navic, abych mel na dnesek krasnych 166 km a pres 6 hodin jizdy. Rano to opravdu vypadalo jako nevinna jizda, ale nakonec je z toho zazitku na cely vikend! I kdyz se ne vse povedlo, ale kdyz o tom ted tak premyslim, tak rozhledna a ten balik byl dnes opet vice nez povedeny!
  
  
• Luke – Pýcha a předsudek
  
  Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušnou formu, nebude mít s výletem na Hrubý Jeseník problém. Naštěstí nemusím fušovat paní Austenové do řemesla, protože ze včera mám jednoduchý návod, tak to vyvrátit. Pokud nechcete mít Hrubý Jeseník za jednoduchou vyjížďku, je třeba se dobře připravit.
  Podceňte to! Je to přece jen 150 km, vy dáte v pohodě dvoukilo. Že bude zpět foukat, no a, fouká poslední dobou pořád. Dejte si v pátek 3 hodinky na kole, večeři taky moc řešit nemusíte a můžete třeba machrovat na manželku, že nemáte ani problém vyluxovat.
  Nepřipravujte se! Je to jen 150... takže snídaně stačí obyč, trochu míň klidně, kdo by kvůli tomu otvíral další jogurt. Taky stačí jedna termoska, dyť všude jsou pumpy a zbytek bude určitě mnohem dřív na suchu než vy! Dále se doporučuje vyrazit s hlavou v oblacích a malovat si ten krásný den. Po kilometru zjistit, že ta hlava je v oblacích nějak moc a chybí vám helma, jo to je pecka.
  Chvíle kdy jsem už pomalu psal report a pasáž o tom, jak si Dreamer myslí, že když byl jednou Šlapka roku, že se bude posouvat sraz na 8:02. Místo toho letím zpět pro helmu a budu tenhle zásek těžko sjíždět. Kopeček do Petrovic proto hodí dnešní první PR a nahoře je balík na dohled. Dokonce za Téčkem zastavují abych se nemusel šrotit až do Uhříněvsi. Děkuji Dreamerovi a lezu s ním na špic. Proč se schovat dozadu a trochu to vydýchat, že. Naštěstí to byla špic sice dlouhá, ale spíš propagační a v klidu jsme to dovezli až do Mstětic. I tak máme čas, který ale vyplní hledaní ztraceného materiálu před Zelenčí a čekání na přejezdu tamtéž. V Mstěticích jsme proto akorát, seřadiště plné a se všemi se pozdravit zabere pěknou chvilku. Vykukuje sluníčko, to je den! Za chvíli je tu Strejda, který jíž netrpělivě kroužil kolem a tak můžeme vyrazit.
  Dvacetičlenný balík se vydává do Toušně a přes lávku do Káraného. Pamatuji si ten asfalt zvlněný kořeny stromů, ale asfalt už tu není, jen jeho drť. Využívám příležitosti a jdu zjistit od Strejdy jak mu jde příprava na Korutany a vypadá to že výborně. Za chvíli se objevujeme na špici a probíráme všechno možné. Náš rozhovor na špici je bohužel přerušen defektem, který ale Strejda profesorsky opravuje a pro jistotu ještě stavíme u Kapra pro doplnění zbývajících barů.
  Pokračujeme na Lysou, tempo se plíživými kroky zvedá, ze Benáteckou Vruticí už mi přijde, že si docela dávám, glosujeme to s Dreamerem a před Jiřicema stavíme, protože nejsme všichni - ne že by mě to překvapilo. Naopak spíš překvapilo, že s tím většina byla v pohodě a neozvalo se žádné "moc". Následuje 6 km po kostkách do Lipníku a Malá Belgie. Teplota už vystoupala do jarního pásma a sluníčko to nešetří, užívám si jak mi to jede, tenhle úsek se mi moc líbil už při loňském závodě v Milovicích. Krásné zpestření! Kostky bez následků, jen Basko ztratil drát, ale může v pohodě pokračovat.
  Loučeň, Jikev, Mečír, pořád se tak nějak motám kolem čela nebo na špici, občas už fouká proti a bere to nějaké síly. Mám tu čest dovézt balík až pod rozhlednu, slunce svítí, jen vítr fouká a tak váhám zda sundat větrovku a užívat si zimní dres, nebo ještě ne. Všichni se cpou, já měl tyčku, po 3 hodinách a teď není o moc víc, tak čekám na pumpu, jsem přece v pohodě. Dozvídám se, že pumpa nebude, prý je to tradice. Trochu divná tradice, ale neprotestuji, jíst mám co a že mě šlouchá na dně termosky, to se nějak vyřeší. Pořád jsem přesvědčen, že pumpa bude, když ne v Nymburce, tak kousek dál.
  Jedeme dál, na špici se usazuje Turista a Karl, lezu si na stranu kde fouká, sem přece v pohodě. Turista s Karlem jedou krásně, aspoň mě to tak přijde. Sice mě mělo varovat, že místo odstupování ze špice, se postupně odstupovalo z té druhé řady, ale mě se jelo tak pěkně. Termoska vyschla a já se postupně propracoval až místečko za Turistou, tam už docela foukalo, ale nejsem máslo, za mnou Kapr, vedle něj Pantáta, všichni jsou v pohodě! Projíždíme Nymburk a každá pumpa co míjíme bolí, ale jsem v pohodě, nebudu to já, kdo řekne, že má problém. Ve Zvěřínku marně hledám Barbánka co by mi podal bidon s nejslavnějším nealkoholickým nápojem. Pořád tady hosty nevítají. Začínám mít pocit, že bych se měl najíst, ale sucho v puse mě od toho zrazuje. Věřím v pumpu v Sadský. Nic. Jak to, že jsou všichni tak v pohodě? No já sem přece taky v pohodě, že jo. Ve Velence rezignuju a dávám půl tyčky a vyžebrám trochu pití od Bažináče. Díky! Dál tancuju na hraně prošitosti. Sleduju Karla, jak má pořád krátký kolo a neví co s tím, když zrychlí, Turista taky zrychlý, mávání rukou nepomáhá, co chvíli křičí uber, uber, ale žádné taxi nepřijelo. Jinak je kolem hrobové ticho. Mochov a pumpa - zase nic, sakra já tam snad zastavím sám a nechám všechny odjet. Kdyby aspoň chvíli fouklo taky trochu z prava, dyť já už snad hodinu nesvěsil. Kdybych měl aspoň čas sundat tu bundu! Garmin ukazuje 14 stupňů.
  Spásu přináší až Kapr, který v Nehvizdech velí stop, abychom se domluvili kdo, kam a kudy. Loučíme se, já vyžebrám půl bidonu Turistova elixíru, díky! A dojím zbytky kapes, pumpa fakt nebude, ale domů už pohoda... nebo ne?
  Pokračujeme po hlavní, Karl pustil Turistovi otěže a tak se z křižovatek vystřeluje, tep se dere do závodních intenzit. Tak tohle mě teď fakt nebaví! Basko se 130 km schovává aby za kruháčem nastoupil odjel do Šestajovic, kde počká a zase se schová do balíku. No comment. Já se odklidil na poslední flek a zametám, Oťas nemá dost a chce ještě na chatu, já mu řikám, že si spíš chci z toho všeho vystoupit a dojet v klidu. První moudrá věc dne, protože tam, kde se v Újezdě nad Lesy dycky jede pravá na cyklostezku, jede Basko rovně, láme Karlovi dráty a lehá si mně pod kolo. Naštěstí už jsem měl trochu odlep a zvládám mu nepřejet hlavu. No comment. Naštěstí všichni zdravý, Basko cosi mumlá a odjíždí, zbytek řeší Karlovo zadní koho. Bohužel na tom jet nepůjde a tak Turista slibuje odvoz. Mlhoš v časovém pressu se loučí. Turistu necháváme jet, zůstávám s Oťasem a Dreamerem, kde se vzal, tu se vzal je tu zas Basko. Vykládám karty na stůl a nechám se táhnout zpět, ne že bych nedojel, ale na špic už to není. Basko vlaje na chvostu a v Netlukách se loučí, Dreamer pomůže až do Pitkovic a Oťas do Průhonic. Díky.
  Byl to krásný den, plný zážitků i poučení. Určitě už to nikdy takhle nepodcením, ale den mi to nezkazilo, spíš naopak, pěkně vybarvilo. Bylo krásný zase potkat tolik lidí a prohodit pár slov s těmi, co jsem delší dobu neviděl.