Kolíkáč –
Strejdo děkujeme!
Když se drží tradice, tak to vždy odměňuje a hřeje u srdíčka!
Lukovo páteční: "Co zítra???" zůstalo bez mé odpovědi. Sobotní ráno, mokrá silnice, slabý déšť a v hlavě těch 20 let s orange kamarády ... blatníková milenka hýká v kočárkárně ... nejde odolat, odepisuji: "Zimáka a Bašta"
V Újezdě zapadnout do háku Žábovi a naložit Luka, valíme do Kuchaře. Kluci vesele švitoří, já ztěžka lovím hák. Břežanské údolí jen pro nás, díky kácení stromů, Třebotovka do mě leje KPO časovky. Tady jsem ochutnal svoje první pódium, tady stálo i 16 Šlapek na startovním roštu. Do Vysokého Újezdu v tvrdém bočáku. Tam jen Strejda a po chvíli Sukes. Kroužíme po legendárním okruhu a nabalujeme další borečky. Nakonec je nás 8. Před posledním okruhem otevírá Strejda svoje bistro z kufru. Ale není to ledajaké bistro. Tomuhle se nic nevyrovná. Bublinky do týmových skleniček a k tomu delikátní domácí produkty. I když jsem celou sezónu strávil málem na kanapi, stejně si to užívám... V hlavě touha, to ještě někdy zažít, naskočit zpátky do toho závodního šlapkovského vlaku a mít radost, že jsem toho součástí. Že nebudou bílé stránky v reportech, jak kdysi trefně poznamenal Luke. Bublinky došly, ale vrchol POSPOSu má teprve přijet! Dorazila nestárnoucí legenda legend Honza, jedenn ze zakladatelů Šlapek, stvořitel okruhu PRSu a POSu a první Šlapka roku! Foto Honzy s Lukem mi vehnalo do očí slzy a do hlavy přesvědčení, že Šlapky jen tak nezaniknou. Moc a moc dojemný, fakt!
Poslední okruh s Honzou a Igorem, tolik vzpomínek a energie co z nich šlo, z toho budu dlouho čerpat... tenhle den se fakt povedl, i to Břežanský nazpět, v padajícím listí, bez aut, v trojičce vedle sebe mezi šlapkovskými leadery ... uááá. Takže moc a moc díky všem, že to furt držíme!