Kolíkáč –
Slyším cinkat desetníky ze stoupačky!
Už to bylo sice stokrát napsáno, ale rád si to zase zopáknu. Ležím ve vaně, všude spousta páry, testuji, co tělo vydrží za maximální teplotu vody. Slyším cinkat desetníky ze stoupačky, jak se protáčí vodoměr. Jo tohle si dnes zasloužím tenhle luxus. Myslel jsem na ni už od Mělníka.
Na pumpě jsem chtěl být za tvrďáka, co už to dokopne na tukové zásoby. Ale když jsem viděl, jak zbytek téhle wobjížděcí party do sebe stále něco cpe, tak jsem neodolal a dal jsem ho. Legendární párek s hořčicí a kečupem. Kapr nechtěl pumpu ve Štětí, ale jen Mělník, kvůli párku. No kolem Kbel jsem mu děkoval celým tělem, ze kterého jsem mačkal poslední zbytky sil a hledal zbytky paliva.
Konečně! Teplý smrad kočárkárny voněl jako rajská vůně. Pro tohle jsem dnes vstával a balil se do všech těch vrstev. 11 kusů v Mírovicích potvrzovalo, že to furt stojí za to! U Třeboradic vyjeté ledové koleje, tady fakt díky všem, jak jsme to krasobruslařsky zvládli bez pádu. Martin hlásil, že za Měšicemi bude sucho. A taky že jo. Pak už to byla jedna velká wobjížděcí paráda, když vysvitlo slunce a rozmrzly čelistní panty i krásný pokec ve dvojičkách. Nazpět zlobil bočák a zalézal do všech pórů. Myšlenky proč to dělám, jsem zaháněl pohledem na bratry ve zbrani kolem mě a jejich veselé tváře. U Kbel znovu sníh, chytám díru, kterou lepím s vypětím všech sil. Tady si znovu uvědomit, jak je skupina skvělá, sám bych nedojel ani na kruhák.
Takže bejci díky moc, odstartovali jsme v duchu nejlepších tradic, teplota kolem nuly, ledový vítr, led na silnici, tohle všechno pak doma obzvláště hřeje. Hezký nedělní večer všem!