Vše je v nejlepším pořádku a v duchu bláznivých oranžových tradic. Sledovat celý týden radary a těšit se na sobotní ráno, až si to odsouhlasíme. Zase jdeme do toho, navzdory dešťovým kapkám, které mě kropí hned od prahu vyhřátého bytu. Tak takové psí wobjížděcí počasí si hned na začátek snad nepamatuji. Ale věřili jsme, že sever od Prahy bude přijatelnější. A byl! I když to někdo nezažil a má bílou stránku...
Ale i to jsem chápal, prostě když to v hlavě není, tak to je zbytečné trápení. HonzaB defekt a defektí i Žába. Tak si trochu poskákat na zahřátí na seřadišti u kapličky. A už se frčí! 9 kusů se brodí kalužemi. Na špici jedu s Kaprem, ale po chvíli nás střídá úderné duo Žába s Camrdou, prý je jim vzadu zima. Mně mrznou ruce, rukavice se promočily, a ne a ne se vyfénovat…
Držíme trasu a někde u Chlumína před námi zářící helma, to bude Orlík! Ale dáváme pauzu na odlehčení, tak nám zase mizí. Lávka v Lužci přes hodně vzedmutou Vltavu. Tam netradičně doprava na Hořín a zastavit se u policejní pásky natažené přes vjezd na cyklostezku. Tak to jsem nezkontroloval doma u špendlíků, chceme silnici, stezka kolem vody by byla na lodičku. Ale aspoň můžeme obdivovat rozpadající se bývalý velkolepý zámek… to jsem netušil, co se tady skrývá. Začínají suché silnice, ruce začínají zase normálně fungovat a nálada graduje. HonzaB posílá svoje hlášky, vpravo hřmící rozlité Labe a před námi kouřící tepelná elektrárna Mělník. O tomhle jsem snil!
Snění ruší děsivý zvuk unikajícího vzduchu. Přední Kaprovo kolo jde rychle k zemi až na ráfek. Defekt! Paní z okna se ptá, zdali něco nepotřebujeme. Asi jsme ji vzbudili svým hlasitým smíchem. Bombička, pumpička a jede se! Na špici Žába a u něj se střídající borci. To už je tradiční kolorit výletů. Ceduli Štětí jsem chtěl vyfotit, ale nějak nebyla síla skupinu zdržovat. Vůně a chuť pálivého párku z Mělníka byla silnější. Točíme to na Prahu a opírá se do nás vítr. Není to žádný uragán, ale i to stačí. Jede se skvěle! V hlavě vzduchoprázdno a z úst se mi dere píseň z jednoho španělského seriálu, který teď doma zase frčí v repríze … O bella ciao, bella ciao, bella ciao, ciao, ciao, O partigiano, portami via!
Tam kde kdysi bylo zázemí časovky družstev Spící panna nabíráme Orlíka. Ťuknout si na pozdrav a pokecat se stále vyšvihaným vitálním starším pánem
. Hlásím, že všechno mám a jel bych rovnou na Prahu, ale jsem hrubě odmítnut. Stojím před pumpou a ani se mi nechce do toho tepla. Dojídám toust s marmeládou, zapíjím teplým ionťákem z termosky a kecám s legendami. Zvláštní to místo, mělnická pumpa, kolikrát na ní myslíme
Teď už jen pajda do vany. A to jsem netušil, že to snad byla nejrychlejší pajda, co jsme kdy jeli. Vítr do zad, a především Žába na špici. I když ta špice pana Unaveného kolem Polerad, taky pořádně štípala.
Jo na tuhle wobjížděcí vanu jsem se těšil dlouho a hřála jako nikdy. A v té páře stoupající k bodovkám se mi zjevovali postupně všichni hrdinové dnešní bitvy, především Turista na svém historickém oceláku, ale i dva postarší pánové, co mají sedět u televize, ale stále zahazují občanky a dodávají všem optimismu a sil, že to furt nekončí. Anebo Žába, který málem neslezl ze špice a cestu z Mělníka mi proměnil v jízdu ve virtuálu, kde jsem marně chytal cedulku Hák nad postavičkami před sebou. Holky doma říkaly, že mi je ve tváři vidět šílená únava, ale v duši to hřálo a žilo! Díky bejci!
:: Diskuze :: Trasa z Jižáku :: Garmin ::
Flyby ::
Foto