Barbánek –
Nejslabší máte PADÁKA 😅
Úterý a je tu další díl,
Nejslabší máte PADÁKA 😅
Pořadatel nám dal 14 dní odpočinek,ať můžeme trénovat třeba rozjetí,ale dle Kolíkáče to nemá smysl protože do Lázní Bělohrad se jezdí výhradně autem! Jenže já jsem jak rozmazlený fracek, který si dobře spočítal, že 1+1 = 1 a ta vzdálenost 75 km na start není,tak hrozná, takže tam chci a chci a chci na kole 😅 Tak ve 14.30 hod máme sraz s Kaprem a Bokem, který rozjetí asi trénoval dostatečně 🙈 Šlapka roku padla na špic a natahuje mi držku v Nymburce jsme hodně rychle,kde nabíráme Pítrse, který se nechal zlákat výletem do Podkrkonoší,Bobek stále úřaduje na špici,Pítrs si to užívá, protože jemu rychlost vůbec není cizí, jen se směje a říká mi, nó kvalitní rozjetí 😅😅 V Kněžici nabíráme Kolíkáče, který si jde vytočit nohy po Zoncolanu 💪ale ještě než opoustíme tuto vesnici dáme malé 🍻 a děláme nábor do klubu,ale zatím pozvolně,toto místo si člověk musí zasloužit a Pítrs má možnost zajet si dnešní časovku dvojic s Bobkem, který popíjí kofolu a strádá plány jak nás co nejrychleji dotáhnout na náměstí v Lázních Bělohrad 😅 Takže z Pítrse fanouška se stal závodník pro dnešní podvečer 😅 Jen mě chybí Smolda, který jede autem aby byl 100% připraven na dnešní časovku a cestou tam se stavil pro nové aero kalhoty 😅😅 Krajina a cesty zase jiné i Pitrsovi se líbí, naše mašina nás vyplivla na náměstí rychlostí AVG 35+🙈na Garminu mám 81km. Náměstí nabité sportovci i zvědavci. Registrace opět bezproblémová 👌👌Smolda se nám ukázal v modelu pro rok 2030😅 za pár minut můžeme jít na věc.
Závod: 18 km v převýšením 185m
Jen vím, že první půlka je stále do kopce a zbytek z kopce.
Před námi startuje Kolíkáč s Kaprem a my minutu po nich. Domluva se Smoldou, že kopec pojedeme na pohodu,ale znáte to,tohle není jako jet sám, každý má obavy,aby to tomu druhému nekazil, tak hned od začátku jedeme to na co máme. Domluva jak střídat nijaká,tak když chci Smoldovi odstřídat,tak to bolí, protože jede stále v zápřahu 😅 kopec se zdá celkem milosrdný,ale v Pecce se to pěkně zvedne 😅😅 Každý z nás máme jisté výhody a nevýhody a to z nás dělá silnou dvojici 😅😅 Možná to je celé úsměvné,ale za sebe tam nechávám úplně vše a vím, že i Smolda s novými kalhotami,za které se člověk pěkně schová 😅😅 Ještě před horizontem vidíme Kolíkáče s Kaprem odhadem na 400m a je to takový magnet,ale když je pak vidím ve sjezdu,myšlenka dojet je zmizela. Vždy si nějak prostřídáme přes horizont a letíme dolů z kopce, když v tom zapípá radar a předjíždí nás Bergerová s Vláškem,jedou neskutečně 💪💪 ještě na houpavé pasáži se k nim lehce přiblížíme a pak se pomalu vzdalují do cíle v kterém jsme zanedlouho i my. Poděkujeme si a jedeme se trochu vyjet. Jsem úplně v hajzlu 😅 Když se vrátíme k zázemí, už jsou tam ostatní a musíme jet, domů cesta daleká!! Bobek s Pítrsem začínají úřadovat na špici a mě moderátorka Slavíková říká, Nejslabší máte PADÁKA 😅 jenže Kapra mi říká kašli na ní a pokračuj 😅 párkrát se to opakuje,ale já cítím a chci jet sám, nejsem schopen hákovat, prostě nic a znovu Slavíková,ty si neslyšel Jsi Nejslabší máš PADÁKA😅tak znovu říkám, ať jedou, že světlo mám a do Lysé trefím, povedlo se,ale jen částečně,Mr.Zoncolan sennou zůstává a trio závodníků mizí pryč. S Kolíkáčem si povídáme cesta je o dost snesitelnější,ale náznaky křečí o sobě dávají znát 😅Zastavujeme opět v Kněžici,kde doplňuji vodu a redbull. Kolíkáč pokračuje semnou až na hlavní před Dymokury a loučí se. Děkuji ještě jednou a omluva za snížení rychlostního průměru, snad si nechal Garmina zapnutého ještě v autě po dálnici, aby si čísla dohnal 😅😅 Já v mapě sleduji tupě tu zelenou čáru projeté cesty tam a připadám si jako tramvaj,která jede po koleji a nesmí nikam odbočit. V Nymburce na mě začínají padat kapky deště a je to příjemné. V hlavě si přehrávám Fanánka,Posypu ti do stehen včely bodavý
Možná že tě vopíchaj
Mě už to nebaví😅😅😅 mé včely kulminují v Ostré, křeče mám na obou vnitřních stenen, což je dobrá zpráva, že jsem přetížil obě nohy stejně 😅ale ta špatná zprava je, že mi nejde otočit klikami 🙈Tak ve stoje cvrkám tam a zpět po nějaké době to povolilo,tak můžu pokračovat k autu. K němu přijíždí 100 letá troska, která nemá chuť slavit toto krásné jubileum 😅😅 Cobru 🐍 opírám o strom, sundávám nepohodlné boty, stojím a čumím asi 15 minut, než uklidím kolo do auta a pomalu odjíždím.
Kolíkáč –
Na Bělohrad!
Červen nabitý k prasknutí, tělo drží po kupě, tak nesmím váhat. Návrat z alpských velikánů, sundat wattové pedály z jednice a osedlat kozu. Jedeme na Bělohrad, časovku dvojic s bráchou, a navíc v prima orange partičce. Sraz na růžku a lupnout tam jednoho malého zrzka a roztočit nohy po hebounkých asfaltech, po neznámých silničkách bez provozu. Smolda nás vítá u prezence v super aero kraťasech, já se jedu převléci v ústraní do kombošky. Start nemůžu jako obvykle zacvaknout, Kapr čeká a pak zaplouvá do háku. Watty nejdou, nohy ztěžka tahám z té císařské únavy. Kopec držet tempo, ať jsme po kupě, ve sjezdu si oráchnout v háku za časovkářskou legendou a pak to společně narvat do cíle. Ale jo, užili jsme si to! Cestu nazpět si užít vlahého podvečera v pokecu s Barbánkem a lehnout se při výstupu z pedálů přímo před autem. Díky úterní víkende za tyhle akcičky, má to furt náboj!