Doksy původně plánuju řídit dopravu na jedné z křižovatek, ale rozpláclej Žába mi nakonec zajišťuje exkluzivní místo v prvním balíku.
Celý týden je dost našlapaný a tak jezdím z práce dost pozdě, abych si nemusel na čtvrtek brát dovolenou. Nakonec se vyhrává varianta jet na start na kole rovnou z kanclu a potom z cíle domů, což hodí cca 180km.
Ale Kolíkáč zavelel, že chce body do SALky, takže to holt jinak nepůjde. Pokračuju v laborování s jídlem a tak vyrážím v 11:30 na all you can eat do číny vedle kanclu a hrnu do sebe hromadu rýže, sushi a ovocného kompotu. Až se trochu bojím, jestli jsem to trochu nepřehnal. Ale plán je zase vynechat sladký až do startu (teda původně jsem si chtěl dát aspoň želé, ale to jsem tak nějak zapomněl doma). A k pití jenom neslazený ionťák od SISu.
Do Všetat dorážím v rámci plánu vlastně ideálně, takže se rychle pozdravit se sešroubovaným Žábou, prohodit bidony, nalepit čip a batůžek odhodit k Bobkovi do auta a hurá rovnou na start. Jako domácí si teda stoupnu dopředu k Hulisovi, pořád se držím Kaprovo rady jezdit z čela, že jo.
Start je tu co nevidět, jedu mantru o pohybu v balíku. Cílem je dojet ideálně s Hulkem a potrénovat jízdu v balíku. V Čečelicích to teda celkem štípne, ale jsem tam, a na hlavní v Byšici najíždím v mnohem lepší pozici než před pár lety, takže vlastně až po Řepín nešlápnu. Pod Řepínem mi to ve sjezdu lehce cukne, takže si to dolepuju a využívám rychlosti a sunu se zase k čelu. Za mnou registruju podivuhodně hekajícího Nemiho, ale soustředím se hlavně na to nenechat si to ujet a nahoře si to doskakuju čela. Po odbočce na hlavní jsem pořád vcelku u čela, za mnou se ozvou divný zvuky, asi někdo lehnul. Bez šlápnutí až do Kokořínského údolí, jen se balík občas zrychlí jak se někdo pokouší ujet. Za závorama po sjezdu trochu díra, ale lepí to někdo předemnou.
A je tu Ráj a nebo peklo na zemi, jak kdo chce. Sunu se za Hulka a držím se jeho zadního kola. Docela dost to bolí, míjím Hulise. Pod vrcholem mi začíná přeskakovat obraz a občas vypadnou barvy. Ale přeci si to teď nenechám ujet. Fakt to bolelo, ale jsem ve skupině. Jenže ono to začíná bolet znovu na kostkách. Pořád jsem tam. Ve sjezdech trochu díry, ale skupinu udržím. Semtam se protočím přes čelo, ale nemám ambice spurtovat, tak se hlavně snažím nepřekážet.
Míjíme křižovatku s Žábou a Martinou a před námi je pár lidí co asi odjelo na Romanově, začíná se znovu jet. Snažím se otočit na špici, je to k nim tak 150m, nakonec to dotahuju. Akorát před odbočkou ke křoví. Trasu si moc napamatuju, ten sjezdík přijde celkem vhod. V zatáčce borec vyjede až do příkopa, ale vrací se pomalu na silnici tak cajk. Na chvilku se ještě zvolnilo a pak už jen šrot do křoví. A je to cíl.
Nakonec všechno splněno a navíc v kategorii 5. flek, tak snad to něco do SALky hodí.
Jak se mi sem moc nechtělo tak mě to nakonec vlastně dost bavilo.
Teď se ještě dostat domů, Hulis s Honzou Kuncem se chystají k autu ve Mšeně, tak se k nim přidávám, aby aspoň trochu ta cesta utekla. Nakonec to bylo celé vcelku po větru a před setměním jsem byl doma.
Na závěr ještě poděkování všem co se zasloužili o organizaci. A obzvlášť Kaprovi s Kolíkáčem, že mě trochu pošťouchnuli. Tak třeba zase za rok
::
Propozice ::
Mapa a profil ::
Garmin ::
Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Foto ::
Flyby ::
Plakát ::
Poděkování